Na nutnosti přijetí zákona, který kvalitně připravilo ministerstvo financí, byla široká shoda v poslanecké sněmovně. Před jeho přijetím bylo totiž běžné, že spotřebitelé platili bankám statisícové poplatky za předčasné splacení hypoték. Za každý rok, který zbýval do konce fixace, musel klient ještě navíc k doplácené částce zbytečně platit další vysoké částky, které se maskovaly pojmenováním „administrativní poplatky“. Nový zákon učinil přítrž nekalým praktikám a umožnil splatit každý rok bezplatně až čtvrtinu výše úvěru a také definoval případy, ve kterých lze hypotéku splatit bezplatně celou.

S překvapením se proto dočítám v Hospodářských novinách, že se některé banky snaží vykládat zákon po svém a pořád si účtují astronomické poplatky za předčasné splacení, čímž vlastně odrazují klienty, aby využili zákonné možnosti splatit hypotéku. Byl jsem autorem pozměňovacího návrhu, který umožnil zcela splatit hypotéku bez jakýchkoliv sankcí, když klient svůj dům nebo byt prodává. Při zpracování návrhu jsem se inspiroval úpravou předčasného splácení úvěrů na bydlení v Německu, kde je dokonce předčasné splacení zcela zdarma bez jakýchkoliv poplatků. Důvodem je podpořit mobilitu pracovních sil, aby se lidé mohli jednoduše přestěhovat za prací, kdy rychle a bez sankcí prodají svoji nemovitost. Svoji roli ale jednoduché splacení hypotéky hraje i v dalších životních situacích, například během vypořádání majetku po rozvodu, kdy klienti bank mohou snadněji prodat společný byt na hypotéku a peníze si rozdělit.