Proč týden po volbách Ústřední volební komise v Kyjevě, stále nevydala oficiální výsledky? Stále se počítá? Mělo by to jít přitom rychle, protože účast voličů i přes mediální masáž a vlastenecké výzvy, byla „mizerná“, tedy Kyjevem přiznaných 50% a na východě Ukrajiny dokonce pod 25%. Lidé z protestu či nezájmu zůstali doma. Ale přesto spokojenost s výsledky byla,…. ve volbách zvítězili ti, co měli zvítězit. Dle politiků na západ od Kyjeva, volby byly tedy „OK“. Spokojenost zavládla, jak v EU, tak v NATO. S úsměvem lze říci o těchto volbách, že větší strach než z volebních výsledků, měl Kyjev z příjezdu Dědy Mráze a Sněhurky.

Týden po těchto „svobodných“ volbách, jsou nyní středem pozornosti západních vykladačů demokracie, volby v Novorusku. Tedy na Doněcku a Luhansku, v oblastech, kde již půl roku dobrovolníci bojují proti mnohonásobné přesile elitních jednotek Kyjeva. Ukrajinská armáda ostřeluje, bombarduje, snaží se porazit, vyhladovět Novorusii. Umírají tisíce civilistů, hoří školy, nemocnice…..Nedostává se potravin, léčiv… Milion uprchlíků…Dobrovolníci bojují za svou vlast tak, jako před 70lety proti německým okupantům. Je příznačné, že západní státy dnes mlčí k této humanitární katastrofě. Nepřišel od nich jediný kamion s pomocí pro tyto válkou zasažené východní oblasti. Jen rady, strašení a kritika. Tito vykladači demokracie, zapomínají na Kosovo, bombardování Jugoslávie, na Libyi, Irák, Afghánistán….