Vážený pane místopředsedo, vážená vládo, vážené paní poslankyně, páni poslanci.

Dovolte mi, abych i já zdůvodnila, proč dnes budu hlasovat pro vyslovení nedůvěry vládě Andreje Babiše. Nebudu dále veřejný prostor zamořovat dalšími spekulacemi o rodinné situaci a vztazích pana premiéra, ani o zdravotním stavu jeho rodinných příslušníků. To mi ani nepřísluší.

Nechci ani detailně rozebírat kroky současné levicové vlády, s nimiž hluboce nesouhlasím. Velmi mi vadí populistické činy vlády, ale chápu, že volby vyhrálo dnes čistě levicové hnutí ANO.

Toto dnešní jednání o důvěře resp. nedůvěře vládě beru však především jako hlasování o nedůvěře v jednu osobu. V premiéra země Andreje Babiše.

Beru toto hlasování jako hlasování o tom, zda v čele země má stát člověk zatížený podivnou historií, členstvím v KSČ, pletkami s StB, podivnými podnikatelskými vazbami a aktivitami, snahami o ovlivňování médií, snahami o ovlivňování nezávislého vyšetřování dotačního podvodu. Kauza posledních dnů totiž není o zdravotním stavu jednotlivých členů rodiny pana premiéra, přestože ji tam chce nasměřovat sám pan premiér, aby si mohl hrát na chudinku a odvrátil tak pozornost od podstatných věcí. Ostatně dnes ráno nám to předvedl. Není ani o médiích. Dokonce zatím není ani o tom, že druhý nejbohatší člověk země, který je toho času i premiérem, posílá svého údajně těžce nemocného syna na zotavenou na Ruskem okupované území Ukrajiny. Toto bych chtěla zdůraznit, pan premiér opakuje, že byl v Rusku. Nebyl v Rusku. Byl na Ruskem okupovaném území Ukrajiny.