Vážená paní předsedající, vážené kolegyně a kolegové, pan kolega Čunek mě předešel, takže jeho návrh na dopracování už mohu pouze zopakovat, s tím, že si také dovolím několik slov, několik komentářů.

Jsem přesvědčen, že pokud děláme nějaké opatření a chceme někde změnit zákon, tak bychom měli dělat nějaký součet toho, jaké to bude mít dopady. A v tomto případě, kromě toho, že by zaměstnavatel platil i první tři dny nemocenské, tak by to potom znamenalo minimálně v části firem to, že by se musela buď snížit průměrná mzda, nebo by se zvýšil počet nezaměstnaných, protože zkrátka zaměstnavatel dneska s tím, že bude vyplácet mzdu ty první tři dny nepočítá, a pokud někdo na něj tento náklad naloží, bude to muset nějak řešit. A nemůže to řešit jinak, než tak, že následně peněz, které může na mzdy vyplatit, je nějaké množství a on potom musí buď propouštět nebo snižovat mzdu. To znamená, že je to tak a je třeba s tím také počítat, pokud by to samozřejmě nebylo tak, že by první tři dny na svá bedra převzal stát, což zase podle nikoliv propočtů a nikoliv tvrdých dat, ale slov, která tady říkal pan předkladatel, by neměl být žádný problém, neboť stát daleko více ušetří než vydá zaměstnavatel za první tři dny platby nemocenské, protože to, co stojí zdravotní péče díky tomu, že dneska se první tři dny nemocenské neplatí, je jen zlomkem toho, co se vydá na léčbu. A tuto léčbu platí stát, že stát na to peníze vlastně má. To jsou slova pana Škromacha. Nechápu tedy, proč by to měl platit zaměstnavatel, když stát daleko více získá na zdravotním pojištění, resp. nevydá, jak jsme tady slyšeli a jak jsme tady o tom byli opakovaně přesvědčování. Nechápu tedy, když zaměstnavatel bude vydávat za první tři dny nemocenské svoji platbou a stát bude ještě více, než on vydá, získávat, proč by to stát nemohl zaplatit.