Minulý týden byl zveřejněn článek plný polopravd o mé osobě. Rozhodl jsem se reagovat.

Pane šéfredaktore Cikrte,

před mnoha lety, už ani nevím kolik tomu je, jsem měl příležitost být na Vašem kurzu pro lékaře, kde základem bylo téma, jak pracovat s médii. Doufám, že jsem to trefil, protože si dobře pamatuji, že hlavní Vaší myšlenkou pro nás bylo, že nad novináři nelze zvítězit. Jen moje nezkušenost a i naivita mi nevnukly otázku a jak se chovat v případě ne fér hry ze strany novináře. Věřím, že odpověď je stejná – nelze zvítězit. Váš poslední článek o mé osobě je toho příkladem. Rád bych odpověděl dříve, ale byl jsem na výjezdovém zasedání Výboru pro zdravotnictví a včera přišla hrozná zpráva o zemětřesení v Káthmándu, kde je bohužel i moje dcera s cestovní kanceláří Livingstone. Měl jsem jiné myšlenky. Na Vaše otázky dnes odpovím, ale nejdříve po pořádku.

Maily – ano, výborný nápad, jak spojovat lidi a to velmi rychle. Dříve se psaly dopisy a to ve frekvenci tak 3 týdně, někdy 3 za měsíc. Telefon byl k dispozici jen u privilegovaných. Naše rodina čekala na zavedení telefonní linky 20 let. Dnes máme tedy internet, e-maily – denně jich dostanu desítky až stovky a přes psp adresu to nejsou spamy. Snažím se na většinu odpovědět. Trávím hodiny u této e-mailové pošty, snažím se sofistikovaně odpovědět, což mnohdy nejde. Mrzí mne, že si adresáti odnášejí mnohdy jen minimum. Viz poslední aféra kolem očkování, kdy jsem se snažil paní vysvětlit postup sněmovního tisku o novele zákona o ochraně veřejného zdraví a stejně mne nepochopila. Byl z toho v minulém týdnu další článek. A v tomto snažení opravdu zapadl i Váš mail a to ještě opakovaně. Díky, že jste mi to připomněl. Mrzelo by mne, kdybyste si myslel, že to bylo schválně. Přece svého učitele nezapřu. Jen mne mrzí, že jste v článku neuvedl, že jste se ani nepokusil se se mnou spojit telefonicky. Všichni novináři tak činí, takže pochybuji, že Vy moje telefonní číslo nemáte. No nic, stalo se.

Jen krátce k celému článku. Je v něm řada nepravd, které však ponechávám novinářské představivosti a chápu to, ale je z nich jen vidět, že práci poslance moc nerozumíte ani Vy. Každý návrh je velmi důkladně probírán, konzultován s odborníky, než s ním vyjdu ven. Nejsem ten politik, který rozumí všemu a takoví tam opravdu jsou a taky nejsou všechny návrhy jen z mé hlavy. Ale když se mi líbí, tak je rád podpořím a zrovna tento se mi líbil velice. Z medicínské praxe totiž vím, že najednou léky z našeho trhu zmizí. A jsou to základní léky, které je následně nutno těžko dostávat zpět. Nestává se to často, ale stává a já bych opravdu chtěl pomoci pacientovi a nikoli podporovat nějaké nejasné manipulace s cenami léků, které vedou k obohacování spekulantů a poškozování pacientů.