Dohodli jsme se s ministerstvem zdravotnictví, že změnu ještě znovu prodiskutujeme a zaujmeme stanovisko. Nejde totiž o žádné dělení medicíny na chudou a bohatou. Jde jen o to, že se dnes pacienti musí spokojit s možností výběru zdravotního prostředku, který mu doporučí zdravotnické zařízení. Pokud by pacient chtěl jiný prostředek, tak si jej musí celý uhradit a k tomu i samotný výkon lékaře. Na trhu je však většinou rozmanitější nabídka, ale plně hrazeny ze zdravotního pojištění jsou jen některé.

Z mého hlediska je to nespravedlivý způsob. Pacient by měl mít možnost doplatit si rozdíl mezi hrazeným a nehrazeným prostředkem. Je to vysoce sociální proces, který umožní daleko většímu množství pacientů si pořídit zdravotní prostředek dle svého vlastního rozhodnutí. Nemusí se v žádném případě jednat o nadstandard, i když je cena vyšší. Příkladem jsou francouzské prsní náhrady, které nebyly hrazeny ze zdravotního pojištění, a které musely být staženy a postupně i vyměněny, protože bylo u nich zjištěno vysoké riziko vzniku rakoviny prsu.

V některých jiných případech praxe umožňuje takový doplatek. Například rodiče dívek, kteří chtějí své dcery nechat očkovat proti HPV virům, si vybrat mohou – buď smějí použít vakcínu plně hrazenou pojišťovnou, nebo očkovací látku dražší. V takovém případě si doplatí finanční rozdíl. Nemusí ale platit práci lékaře.