Ve vášni debat kolem „pandy“ by nám neměla ujít poslední snaha Evropské komise na postih tzv. nenávistných projevů, jejich dalším posunem do oblasti evropského práva a jejich rozšířením o další kategorie. Komise chce, aby Rada EU vydala v tomto směru rozhodnutí a nevylučuje ani přípravu směrnice.

Považuji to za nebezpečné otevírání Pandořiny skříňky, které ve svém nejkrajnějším důsledku může vést k omezení osobních či politických názorů, publikovaných online, v printech, na serverech či v el. médiích - tedy k omezení svobody projevu.

Komise svoji snahu specificky odůvodňuje údajným nárůstem nenávistných projevů např. vůči migrantům, etnickým či náboženským menšinám či LGBT osobám. Právě k těmto tématům (migrace, islamizace, právní úpravy LGBT atd.) však probíhá v mnoha zemích leckdy poměrně vášnivá debata, v níž vede tenká - a citlivá - hranice mezi skutečným nenávistným projevem na jedné straně a vyjádřením politického či osobního názoru na straně druhé. Tato hranice je v různých státech různá: je vymezena jejich odlišnými kulturními, sociálními, ale i bezpečnostními potřebami, zvyklostmi a tradicemi. Je ale vymezena i odlišným jazykovým prostředím, vyjadřovacími prostředky, sémantikou, kontextem. Stručně řečeno: co by v jednom členském státě mohlo splňovat definici nenávistného, tedy trestného projevu, v jiném státě ji splňovat nemusí. A stranou nechávám i otázku rozdílných trestních postihů v různých zemích.