Nejprve musí být schválen zákon o Národním parku Šumava, který bude obsahovat jako svou nedílnou součást takzvanou zónaci, tedy rozdělení území podle toho, jak vysoký stupeň ochrany přírody je v nich uplatňován. Teprve pak je možné schválit plán péče. Šumavské obce pak budou moci plánovat svůj rozvoj s větší jistotou a nebudou odkázány na tvořivost ministrů životního prostředí a jejich náměstků.

Senátní návrh zákona o Národním parku Šumava splňuje veškeré nároky, kladené na tak významný dokument. Přinesl by především na Šumavu klid, zajistil kvalitní ochranu přírody a jejím obyvatelům poskytl stabilní podmínky pro život.

To, že návrh zákona kritizují ekologičtí aktivisté, je očekávatelné. Jim samozřejmě vadí každý počin, který by pro Šumavu zajistil dohodu a klid. Pro jejich gigantický experiment přeměny Šumavy na divočinu je čitelné a předvídatelné právní prostředí nevhodné. Daleko více jim vyhovuje, když se o zásadních otázkách Šumavy rozhoduje na jejich poradách a v kancelářích ministerských úředníků. Neustále straší veřejnost výstavbou velkých developerských projektů, přitom uvádějí stále jen jeden příklad, lanovku na Hraničník. Většina občanů sice těžko chápe, že na jedné straně kopce je prosperující lyžařský areál, který využívá mnoho českých lyžařů, a na druhé straně nepřístupná první zóna Národního parku, ale chápu, že jako „hůl na psa“ je jim to dobré. Měli by ale uvést ty další obrovské projekty, kterými straší lidi. Ty ovšem žádné nejsou.

Existuje pouze celá řada drobných projektů, které připravili podnikaví Šumaváci v souladu s přírodou, ve které žijí a které jim správa parku nedovolila realizovat.

Občanská demokratická strana plně podporuje senátní návrh zákona o Národním parku Šumava a bude jeho přijetí prosazovat i v Poslanecké sněmovně. Jednoznačně odmítá divočinu na Šumavě i ekodivočinu v zákonech.