chtěl bych se vyjádřit k této zprávě o životním prostředí za rok 2014 z pozice představitele opoziční Občanské demokratické strany. Pan ministr i pan zpravodaj poměrně podrobně seznámili plénum sněmovny se strukturou té zprávy. Tady si myslím, že není potřeba něco dodávat. Je to tradiční osnova, tradiční schéma, do kterého jsou vkládána nová aktuální data, která za daný rok byla nashromážděna.

Tady nemám žádnou velkou výhradu, snad jedině takovou, že stále čekám, kdy vyprší ten čas a konečně bude ve zprávě o životním prostředí za daný rok také pojednáno podrobně o stavu životního prostředí, např. v Národním parku Šumava, což se pořád neděje. Asi ten interval, který tam je vymezený, je stále nějak prodlužován, nebo je moc dlouhý.

Musím říci, že na výboru jsem podpořil zprávu a diskusi. Celkem jsem dostal patřičné odpovědi. Tady bych chtěl jednu věc zmínit. A tou věcí je, že bych chtěl upozornit na hlavní sdělení té zprávy, kterým je věta, že stav životního prostředí nebyl v roce 2014 vyhovující. Já chápu argumenty, které pan ministr a hlavně pan zpravodaj tady předložili, že je to tak asi půl na půl, některá kritéria se zlepšují, jiná se malinko zhoršují, ale tvrdit, že stav životního prostředí není vyhovující, to myslím, že je velké zahrávání si s realitou.

Vzpomeňte si, jaké bylo životní prostředí, jaký byl jeho stav na konci vlády komunistů. Ovzduší, které se ve městech nedalo dýchat, zamořené, znečištěné řeky. Odpadky, které nikdo neřešil. A tady si myslím, že došlo k obrovskému zlepšení a celkem můžeme být spokojeni s tím, jak se životní prostředí vyvíjí. Je možné, že tato věta bude znít pro některé ekologické nevládní organizace jako rajská hudba. Prostě když životní prostředí není vyhovující, je tady obrovské pole, obrovský prostor pro jeho neustálé zlepšování, pro neustálý tlak na to, aby docházelo k tzv. jeho zlepšení.

Ovzduší a klima. Včera jsme tady mluvili velmi dlouho o zákonu na ochranu ovzduší a o jeho určitých aspektech, mj. také i o tom, jak v jeho rámci chce ministerstvo prolomit domovní svobodu. Je tady vodní hospodářství jako z vody. Mluvíme o problému s vodou. Zaznamenali jsme nárůst sucha a problémy, které z toho vycházejí. Myslím, že tady také ekologové nejsou přímo přáteli tomu řešení, řešit tu situaci. Veškeré nápady na to, jak akumulovat vodu v krajině, narážejí právě na jejich odpor, ať už je to odpor k budování přirozených nádrží na Šumavě a jejich obnově, anebo ať už je to jejich odpor k budování nebo chránění území pro případné nádrže, které by v okamžiku, kdy nastane masivní sucho, mohli vodu u nás zadržovat.