Pozadu samozřejmě nezůstala ani Česká republika. V mnoha českých městech se pořádaly charitativní pochody a běhy, hromadné úklidové práce (dříve Akce Z), výstavy, promítání propagandistických filmů, eko jarmarky, či petiční akce proti tomu či onomu.

Všechny podobné akce měly především zapůsobit na veřejnost, aby si uvědomila svůj vliv na planetu Zemi a pokusila se trochu snížit své nároky a uskrovnit se. Je-li však snížení lidských nároků principem a tzv. blaho planety hlavním environmentalistickým zájmem, jak by měl potom vypadat ideální lidský život?

Jaké jsou skutečné motivy environmentalistů? Ačkoliv se tváří, že jim snad leží na srdci osud lidstva a jejich další přežití, v souladu s konceptem tzv. trvale udržitelného rozvoje, skutečnost je jiná. Jejich smýšlení je zásadně anticivilizační. Představují si ideál lidství v návratu k omezenému primitivismu, kdy příroda nebyla štědrým zdrojem užitku nýbrž obávaným protivníkem, s nímž bylo nutné každodenně svádět nemilosrdný boj o přežití. Zastánci tzv. šetrnosti vůči planetě Zemi ve své podstatě nenávití touhu po blahobytu a pohodlí, nenávidí tvořivost a invenci, a první řadě chovají zuřivou nenávist vůči nezávislému rozumu.

Nevěříte? Domníváte se snad, že environmentalisté jsou vedeni láskou k lidstvu? Posuďte sami:

"Vše, čeho lidstvo během posledních sta let dosáhlo, bychom měli zničit" (Pentti Linkolaa)