Podobně jako v Nice, i tentokrát si útočník vybral jako efektivní prostředek svého útoku nákladní auto, jímž najel do davu nic netušících účastníků veřejné události. Zatímco v Nice šlo o oslavy pádu Bastily, v Berlíně se obětmi stali návštěvníci vánočních trhů. Média nejprve uvedla, že útočníkem byl Pákistánec, který do Evropy přišel v rámci uprchlické invaze přes tzv. balkánskou cestu, nyní se mluví o Tunisanovi. Navíc se k útoku přihlásil Islámský stát, čímž se celý motiv útoku stává naprosto jasným, a stejně jasným je tedy i výběr cíle.

Kancléřka Merkelová, hlavní viník uprchlické krize a islámské invaze do Evropy, se odvážila k berlínskému útoku vyjádřit. "Milióny lidí včetně mne se ptají, jak je možné, že na vánočních trzích, které jsou oslavou života, dojde k vraždě? Na tuhle otázku odpověď nemám," prohlásila Merkelová. Ze všech vyjádření, které jsme dosud po tom či onom teroristickém útoku slyšeli, jsou právě tyto dvě věty tím nejhorším.

Pokud politik, jehož hlavním úkolem je pracovat ve prospěch bezpečnosti svých občanů, prokáže takovou míru slepoty, nemá ve svém úřadě co pohledávat. Jestliže Západ čelí cílevědomým muslimským útokům více než patnáct let, minimálně od útoku na WTC, znamená bezradnost kancléřky Merkelové jediné: ona si sama vědomě zvolila nebrat zřetel na realitu. Odmítá identifikovat nepřítele a jeho motivy.

Islám není náboženstvím míru, jak se nám mnozí proislámští apologeti snaží namluvit. Jestliže islám hovoří o míru, pak jde o mír ve světě, v němž zcela zvítězil islám, a není tedy již proti čemu bojovat. Islám rozlišuje území války - tedy takové území, v němž islám dosud nezvítězil, a území míru - kde již islám všechny své protivníky porazil. Všechny země západní civilizace jsou pro islám územím války - a jediný způsob, jak dosáhnout míru, je vítězství islámu a porobení nevěřících. To je jediný mír, jenž islám přináší a o nějž usiluje.