Zaorálek (ČSSD): Když někam vojáky pošleme, někoho naštveme a někoho jiného získáme

01.06.2018 13:25

Projev na 14. schůzi Poslanecké sněmovny dne 1. 6. 2018 k návrhu na působení sil a prostředků rezortu Ministerstva obrany v zahraničních operacích v letech 2018 až 2020 s výhledem na rok 2021.

Zaorálek (ČSSD): Když někam vojáky pošleme, někoho naštveme a někoho jiného získáme
Foto: Hans Štembera
Popisek: Lubomír Zaorálek

Dobrý den, dámy a pánové. Já ty mise chápu v podstatě jako to svítit a topit a to tím spíš, že mělo by tady být řečeno, že ty mise, které tady máme předloženy, tak jsou vlastně pokračováním a jsou v něčem stále součástí té politiky, která se tady dělala poslední čtyři roky. Tam není žádné šokující překvapení pro sněmovnu. To neznamená, že tam není nic k diskusi, to jsem neřekl, ale řekl jsem, že to, kam posíláme vojáky, v tomto návrhu odpovídá politice, kterou jsme dělali v posledních letech, proto jsem řekl, že mi to připadá jako to svítit a topit a myslím si, že to tady nezaznělo, protože to není návrh, který tady byl takhle jenom najednou předložen, mluví se o tom, že to je vláda, která je v demisi, ale mělo by být řečeno, že to je politika, která se tady prostě dělala. To znamená, to není nová debata. To často nejsou nové mise nebo nějaké, o kterých bychom nevěděli, které bychom neměli možnost nějakou dobu sledovat.

Druhá věc, kterou bych rád řekl k té debatě. Pan poslanec Fiala řekl, že nechce politizovat tu debatu a já to myslím tedy docela pozitivně tuhle poznámku. Já nechápu proč, protože tohle je přece vrcholná politická debata. To, kam posílá země vojáky, to je vrcholné politické téma, tak řekl bych, tak o čem už tady chcete mluvit v téhle sněmovně, pokud není tohle prvotřídní politikum, o kterém se musí politicky mluvit, se všemi politickými důsledky a vazbami, které to má, tak jako to říkají jiní poslanci v jiných zemích: když posíláte vojáky, tak myslete na to, jako by to byli vaši synové a dcery a posíláte je možná na smrt. Tak co už, sakra, jiného je důležitá politická debata v zemi než tohle? A takhle bychom měli k tomu přistupovat. Samozřejmě něco jiného je politikaření a já bych byl rád, kdyby se oddělovala tato slova: politizovat něco, mluvit o politické odpovědnosti, a politikařit.

Ale tohle vyžaduje vrcholnou politickou debatu, protože to je zásadní rozhodnutí, které má celou řadu důsledků, nejenom to, že to s sebou nese rizika, pošleme je někam, oni tam zítra mohou čelit smrti, ale také to, že tím vytváříme zahraniční politiku země. Každé takovéto vyslání má dopady. To souvisí s kontakty, které máme v těch zemích. My když někam vojáky pošleme, tak někoho naštveme a někoho naopak jiného získáme, takže to je prostě zahraničně-politický čin par excellence. Každá takováto mise a samozřejmě, že to tady neříkám jenom proto, abych říkal, že je všechno černobílé a jasné. A ty debaty kolem misí jsou podle mne nesmírně důležité. Já vám řeknu takový příklad, v jakém smyslu to je také politické rozhodování. Jsou tam mise jako je mise Pobaltí. Já vám řeknu jeden argument, proč já třeba zvedám ruku pro Pobaltí. V posledních letech a zvlášť v závěru, když jsem seděl mezi členskými státy Aliance v Bruselu, tak jsem se v podstatě styděl, protože výdaje na obranu tohoto státu nezadržitelně klesaly, až jsme se propadli úplně na dno. Už jenom Island byl na tom hůř než my, tuším, tak jsem se vám na posledním jednání, kde jsem byl, tak už jsem se bál promluvit, protože chápete, když někde sedíte a vlastně to všichni vědí, ta čísla to je jako kdybyste měli trochu napsané na čele, tak co chcete povídat o tom, že chcete něco dělat, když vlastně si neplníte ani to zásadní? A můžeme, rozumíte, vést debatu, jestli 2 - 1,4, ale my si neplníme ani to základní. A já to říkám - a neřekl jsem to v této sněmovně - ale připadalo mi to, že prostě slušný člověk se musí stydět. My jsme tam šli dobrovolně, rozhodli jsme se, teď tam sedíme a vezeme se. A neplníme ani to elementární, takže kdybychom ještě řekli, že neposíláme ani ty mise do Pobaltí, tak bych řekl, ať si tam jde teda sedět někdo jinej, protože to se prostě nedá, solidní člověk toto nemůže snášet. Buď tam jsme, nebo tam nejsme, tak prostě děláme věci, které se po nás chtějí, aspoň elementárně.

A říkám to tady natvrdo: tohle jsou věci, které jsou a tady by každý měl říkat, co si myslí. Kvůli tomu tady jsme jako poslanci. V tom bylo sympatické, co říkal poslanec Svoboda, že spěchající poslanec je špatný poslanec. Tady by každý měl mluvit, aby se ukázalo, co v něm je. Proto tady jsme, aby bylo zřejmé, co od nás lidé mohou čekat a tohle je podle mne zásadní. Tak si to ujasněme. Jsme v Alianci, nebo ne? A když ne, tak to má určité souvislosti, jinak bych tam jako ministr opravdu jezdit nechtěl, stydět se, znova. Takhle to prostě stojí a je dobré to vědět. A jinak bych rád vyzvedl mise v Mali. Myslím si, že to má obrovský zahraničněpolitický význam, má to velký význam i proto, že třeba zrovna Mali je ta středová africká republika, ve které se kříží velmi významné cesty organizovaného zločinu, pašeráků, těch, kteří organizují migrace. Tam jsou významná centra. Naše mise v Mali jednak je velmi dobře vnímána nejenom Francouzi a je to něco, co jsme se začali učit, nebylo to jednoduché přejít do francouzsky mluvícího prostředí a podobně a to, že to ti vojáci zvládají, to si myslím, je velmi za(nesrozumitelné). To je otázka budoucnosti. Do budoucnosti nás musí zajímat Afrika, to v budoucnosti Afrika představuje velmi zásadního partnera, ale zároveň i problém pro Evropu, proto nás znalost Afriky i v téhle oblasti musí zajímat. Proto si myslím, že je velice důležité to, jak se dále bude i ta mise vyvíjet. Docela bychom se měli zajímat o to, jak budeme dále si v tomto počínat.

Naopak jsem skeptičtější v Afghánistánu. Pan Ministr tady řekl ve svém vystoupení, že Taliban ve svém vystoupení musí něco pochopit. A nebo tak nějak byla formulace. Nezlobte se na mne, ale Taliban nic nepochopí. Taliban v Afghánistánu posiluje, já jsem měl možnost se setkat s představiteli afghánské vlády a prostě připadá mi, že ta vláda je slabá, říkám to tady rovnou, úroveň ozbrojených sil se nelepší, spíše se zhoršuje - těch afghánských, a Taliban posiluje, protože my tam posíláme vojáky a efekt moc vidět není. Jsem přesvědčen, že se o tom musíme bavit, nejenom v České republice, to je prostě širší debata a já dneska nenavrhuji žádné překvapivé usnesení, ale tvrdím, že to prostě je otázka, na rovinu: Afghánistán se nevyvíjí dobře a my, když posíláme někam vojáky, měli bychom tyhle věci sledovat. Já tady dnes doporučuji, abychom přijali samozřejmě ten návrh tak, jak byl přijat, ale přál bych si, aby to bylo s tou politickou vážností, kterou si ten materiál zaslouží a jsem přesvědčen, že nepředstavuje ale nic takového, aby se jako celek zpochybňoval. Děkuji.

Jste politik? Zveřejněte bez redakčních úprav vše, co chcete. Zaregistrujte se ZDE.
Jste čtenář a chcete komunikovat se svými zastupiteli? Zaregistrujte se ZDE.

autor: PV
Tento článek je již staršího data a diskuse k němu byla uzavřena. Děkujeme za pochopení.

Další články z rubriky

Bašta (BOS): Doba hororových scénářů

22:30 Bašta (BOS): Doba hororových scénářů

Autor článku dokládá na příkladech z některých literárních děl, že někteří autoři hororové literatur…