Dovolte mi tedy, abych reagoval na vznesenou interpelaci.

Jenom bych připomněl některá základní data celé události, která vlastně proběhla v průběhu ledna a vlastně ji ještě řešila minulá vláda. Tam se odehrálo to, že česká strana a Ministerstvo zahraničí pod vedením ministra Kohouta předalo palestinské straně nótu, v níž upozornilo palestinskou stranu, že v otázce držení zbraní palestinská strana dlouhodobě porušila český právní řád a Ministerstvo zahraničí požadovalo od palestinské strany omluvu a zjednání nápravy vzniklé situace. Samozřejmě některé věci už přirozeně po tom incidentu napravit nelze, ale to, co bylo třeba napravit a vysvětlit, je, jak je možné, že se na tomto prostoru našly zbraně v počtu, teď mě neberte za slovo, bylo tu tuším asi sedm, osm kusů zbraní, potom vám můžu sdělit nějaké přesnější údaje. To bych možná raději pak řekl osobně panu poslanci.

Co se týče odpovědi, palestinská delegace se 13. ledna dostavila na Ministerstvo zahraničí a její představitelé předali nótu palestinského ministerstva zahraničí, ve které se Palestina omluvila za nelegální držení zbraní v prostorách palestinského zastupitelského úřadu i za celý bezpečnostní incident, který měl za následek tragické úmrtí jejich velvyslance. Palestinci také zdůraznili, že palestinská strana z toho vyvodila patřičné závěry, podnikla nezbytná opatření, aby se podobné incidenty nemohly opakovat. Zároveň přislíbila aktivně komunikovat s českou veřejností, aby došlo k rozptýlení obav a výhrad. Já jsem se seznámil s tím, že policejní šetření, které samozřejmě ještě není v celém rozsahu skončeno, takže na výsledky opravdu ještě čekáme, v každém případě ale to, co mám k dispozici, je potvrzení toho, že zbraně, jak už tady zmínil pan poslanec, byly obdrženy jako dary od představitelů socialistického vedení v letech 1988 a 1989, tedy ještě v období socialistického Československa s výjimkou jedné pistole, která měla být naopak určena jako dar pro socialistické představitele, který už nestihl být předán do listopadu 1989. Takže je tam jedna pistole, která není vyrobena českými podniky a která měla být naopak předána jako dar československým představitelům. Ta už předána nebyla. Zbytek jsou zbraně československé výroby. Jde o to, že policejní šetření prozatím prokázalo jednu podstatnou věc, totiž, že zbraně skutečně použity nebyly. Já sám jsem se sešel s palestinskými představiteli, oni mi situaci popisovali, vysvětlovali mi proces, jak se ke zbraním dostali. Dokonce mi řekli, že oni se v té době snažili ptát a dotazovat, jestli musí zbraně nahlásit. Údajně tehdy ještě socialistickými představiteli byli ujištěni, že to třeba není, pouze by bylo vhodné, kdyby zbraně nenosili ven a podobně. Takže opakuji. Můžeme samozřejmě položit otázku, že to mohli učinit po listopadu 1989 znovu, znovu se o to mohli zajímat, ale oni mi řekli, že v té době, když ty zbraně dostali, tak dotaz na to, jestli je mají nějak legalizovat, že učinili a bylo jim řečeno, že nemusí.