Dobré odpoledne, dámy a pánové, dovolte mi, abych tedy řekl několik slov úvodem k bodu, který jsme zařadili pro programu schůze, a to je situace - aktuální situace na Ukrajině.
My samozřejmě už v posledních dnech delší dobu dostáváme informace o zraněných a nejen zraněných, ale i mrtvých v tom prostředí východní Ukrajiny, nicméně to, co způsobilo ten zájem mluvit o Ukrajině tady ve Sněmovně, byly události, které se odehrály v Oděse a které překročily vlastně i tou tragičností to, co v posledních dnech z Ukrajiny slyšíme.
Dovolte mi tedy, abych nejdřív možná řekl několik těch základních faktů, ke kterým je možné se dostat, abychom věděli, co se vlastně v kostce, v těch hlavních rysech v Oděse vlastně odehrálo. Možná nejdřív bych řekl, že ty události v Oděse 2. května nevznikly z ničeho nic, k těm událostem došlo potom, co už vlastně v těch dnech -také před 2. květnem jsme měli informace o tom, že Oděsou pochodují nejrůznější skupiny, ať už proruské nebo proukrajinské, které se navzájem napadají. Docházelo tam k potyčkám, šarvátkám mezi oběma skupinami a je také pravda, že policie vůči těmto incidentům nijak zvlášť nezasahovala. A ty události skutečně vyvrcholily 2. května a odehrálo se to v těch hrubých rysech zhruba tak, že toho 2. května se měl v Oděse hrát fotbalový zápas ukrajinské ligy, ten zápas měl začít v 17 hodin a v 15 hodin na Soborném náměstí v Oděse se začali scházet jednak fanoušci klubu Černomorec Oděsa a Metalist Charkov a scházeli se tam zároveň s oněmi představiteli těch proukrajinských představitelů politických a došlo k tomu, že celá ta skupina, která narostla kolem té 3. hodiny odpoledne, se chystala vyjít průvodem po Oděse, nicméně z ulice Retězké se k tomu náměstí začala blížit skupina proruských aktivistů. Policie se snažila obě ty skupiny těch proruských a proukrajinských oddělit a držet je dvěma kordony od sebe. Skupiny se po nějakou dobu přehazovaly kameny a petardami, ti proruští v situaci, kdy nebyli v jistém okamžiku náhle chráněni policií, začali střílet z pistolí a přešli do protiútoku, objevili se první zranění, na straně těch proukrajinských čtyři mrtví. A podle těch proukrajinských, kterých bylo početně více, měli právě ti proruští aktivisté pistole a samopal, takže to byl v té první fázi nerovný boj. Policie nečinila vlastně nic pro ukončení ani prevenci dalšího konfliktu, a tak se stalo, že přes tu zbraňovou nevýhodu, kterou měli ti fanoušci fotbaloví a ti proukrajinští, se podařilo těm proukrajinským tu ruskou skupinu - především proto, že těm proruským došla munice - tak se jim podařilo tu proruskou skupinu přetlačit zpět. Pak ti proukrajinští přešli do protiútoku a zatlačili ty ruské separatisty na Soborné náměstí. Policie se pokusila obě skupiny oddělit, ale neměla na to sílu, takže ta proukrajinská skupina přešla přes policii a honila pak ty skupinky těch proruských po celém náměstí, bili je pálkami a vším, co jim přišlo pod ruku. Pak ta proukrajinská skupina začala ničit stanové městečko separatistů u Domu odborů a objevily se i mezi nimi pistole a zbraně. Budova Domu odborů začala hořet pravděpodobně od Molotovových koktejlů, které házely obě strany, a pak začala hořet vlastně celá ta budova s tím, že v přízemí a v prvním patře to byly Molotovovy koktejly těch proukrajinských, ve čtvrtém patře to byly naopak Molotovovy koktejly těch proruských. Policie se na místě delší dobu vůbec neobjevila, první požární auto přijelo zhruba po hodině, přičemž ani policie, ani požárníci neprojevovali dlouho velkou ochotu zachraňovat lidi z hořící budovy. Takže postupně si lidé na náměstí začali pomáhat vlastními silami, použili přitom konstrukci pódia, po které spouštěli některé ty, kteří zůstali v té budově, z oken. Někteří naopak v panice vyskakovali z oken ven. Docházelo tam k tomu, že ti někteří, kteří před chvilkou ještě ty pronásledované bili, tak je pak vytahovali z těch domů. Ti, kterým došlo, co se děje, a že je to katastrofa. V každém případě přesto je výsledkem více než 40 mrtvých a 200 zraněných.
V této chvíli se objevují různé verze toho, co se vlastně přesně odehrálo. Mluví se o tom, že v té budově Domu odborů hořela neznámá látka, která způsobila okamžitou smrt desítek lidí. Viděl jsem dnes informaci, že byli otráveni, také jedna hypotéza, která se objevila v textech, které to komentují. Jedna říká, že ty požáry způsobily ony Molotovovy koktejly, připravované přímo uvnitř té budovy, takže tam byly údajně zápalné směsi uvnitř.
Celou situaci v této chvíli vyšetřuje speciální vyšetřovací tým Ministerstva vnitra ukrajinské vlády pod vedením náměstka Čebotara. Do této chvíle bylo zadrženo 127 osob pro podezření z různých zločinů. Jsou tam také různí cizí obyvatelé, je tam několik Rusů, obyvatel Podněstří apod.
Premiér Jaceňuk sice na začátku vyměnil celé vedení policie, je ale pravda, že i to vedení udělalo pak vzápětí několik dalších docela vážných chyb, například propustili 67 těch zadržených na svobodu apod.
Zároveň podle čerstvých zpráv, které čtu, došlo k výměně guvernéra celé oblasti. Novým guvernérem je Igor Palicija (?), což je poměrně známá postava. Řekněme, že je tady série kroků, které mají za úkol situaci tam nějakým způsobem zvládnout.
Myslím si, že je dnes těžké říkat nějaké definitivní soudy a oddělit z informací ty nejpřesnější. Na druhé straně, kdybych to měl za sebe nějak komentovat, tak bych řekl zhruba to, že se domnívám, že to, co se odehrálo v Oděse, ukázalo, že situace na východní Ukrajině nabrala svou vlastní dynamiku a že ji pod kontrolou, zdá se, nemá už prakticky vůbec nikdo. Připadá mi, že v této chvíli žádné centrum - ať je to Kyjev nebo Moskva - nemá velký vliv na události. Ty skupiny operují dnes a neposlouchají nikoho.
Násilí v Oděse navíc ukázalo, že se nacházíme jako kdyby na břehu vojenského konfliktu a dokonce bych řekl vojenské konfrontace. Proto je ta situace skutečně i podle mne mimořádně vážná. Nicméně si nemyslím, že bychom jako členové Evropské unie, aliance, byli schopni přijít s nějakými návrhy, kterými bychom ji v krátké době byli schopni nějak pomoci řešit.
Já bych tady možná nejdříve ze všeho chtěl vyjádřit hlubokou lítost nad těmi událostmi a chtěl bych vyslovit soustrast obětem a pozůstalým obětí. Je to vlastně v krátkém čase na Ukrajině podruhé tragédie, jejíž rozsah je naprosto mimořádný.
Možná co se týče toho, co v této chvíli jako členská země Evropské unie činíme, já pokládám za důležité to, že dodáváme zástupce do pozorovatelské mise OBSE, která by měla být poměrně rozsáhlá. To je podle mne nástroj nejvýznamnější, který dnes máme pro snahu stabilizovat situaci na Ukrajině. Zároveň pokud by byla postavena mise Evropské unie, která by měla jiné funkce a doplňovala by misi OBSE, tak jsme připraveni ji podpořit.
Vím, že někteří z vás jste stanoveni jako pozorovatelé na prezidentské volby 25. května a už dnes se mě ptáte, co můžete čekat. Já pro vás bohužel žádnou přesnou odpověď nemám. Mohu vám říci, že jsem včera naposledy mluvil s ukrajinským ministrem zahraničí /samozřejmě telefonicky/ a on se mi jednak omluvil za to, co se stalo v souvislosti s tím, když náš český pozorovatel, důstojník, byl převážen ze Slavjansku do Doněcka a vy dobře víte, že na ně stříleli ukrajinští vojáci. Přesně nevíme proč. Je to spíše obraz chaosu, který se dnes na Ukrajině nachází. Mohu jen říci, že se mi ukrajinský ministr omluvil za to, že vlastně omylem ukrajinští vojáci stříleli na pozorovatelskou misi, právě osvobozenou, ve které byl i český voják. Vysvětloval to samozřejmě tou velmi nepřehlednou situací a chaosem, který v té oblasti panuje. Zároveň mě pan ministr ujistil, že oni jsou připraveni udělat všechno pro to, aby i tuto těžkou situaci zvládli a aby připravili zemi na to, že 25. května by měly být prezidentské volby. Že to bude nesmírně obtížné, není asi ani třeba říkat.
Pro ty, kteří z vás se chystají na tu misi, tak v této chvíli si myslím, že stále platí, že podle mne nejen Ukrajina má zájem volby zvládnout, ale já si myslím, že bychom to měli podporovat a měli bychom na tom mít zájem i my, protože já za sebe stále nevidím jinou a lepší cestu z té krize, než stabilizaci země pomocí nově zvoleného prezidenta. Dokonce bych si přál, aby nově zvolený prezident, který má v tomto zásadní kompetence, rozhodl i o uspořádání nových parlamentních voleb. To by byl dle mého ideální scénář, který by vytvořil nové vedení Ukrajiny i nový Parlament, který by snad měl šanci situaci konsolidovat.
Já bych se tedy nevzdával toho, že prezidentské volby by měly být 25. května a pokud se tam chystáte, tak já doufám, že bude šance tomu pomoci.
Tolik tedy k tomu, co se tam odehrálo. Dovolte mi, abych se zdržel nějakých velkých a silných hodnocení a hledání viny. Jisté je, že to, co se stalo, je příšerné, ta tragédie je strašná a vadí mi samozřejmě to, že v místech, kde dochází k zabíjení, se opakovaně nedozvídáme, kdo je za to vinen. To souvisí i s tím, co se stalo v Kyjevě, že tam počítáte mrtvé ne na desítky, bylo jich více než sto, ale my se nedopátráváme toho, kdo je za to zodpovědný, kdo je vinen, a nedochází k tomu, aby ti dotyční byli odsouzeni a potrestáni. Myslím si i tady, to, co se děje, je zabíjení lidí, a v civilizované společnosti obnova normálního civilizovaného stavu je, když za zločiny přichází trest. Asi vám nemusím říkat, že bych si přál, aby tam, kde dochází k takovýmto strašným zločinům, byl nalezen viník a aby byl potrestán. Přál bych si, aby to celé bylo nezávisle vyšetřeno.
To je tedy mé přání a má zevrubná informace o tom, co se zhruba odehrálo v Oděse. Jak už jsem řekl, na přesném zjištění pracuje ona vyšetřovací skupina pod vedením náměstka ministra vnitra Čebotara, tedy speciální vyšetřovací tým. Pokud by ukrajinská strana měla problémy při vyšetřování, myslím si, že například OBSE by měla být připravena pomoci. Právě proto, co jsem řekl, aby skutečně byli nalezeni viníci a když jsou někde zabijáci, tak prostě musí být potrestáni, jinak se těžko může obnovit civilizovaný stav v zemi. Je pravda, že pro prezidentské volby by něco podobného bylo velmi žádoucí.
Já bych vám rád řekl, že kdybyste se mě ještě ptali na řešení té situace, tak já si v zásadě myslím, že to, co se odehrálo v Ženevě, ta schůzka stran Evropa - Rusko - Ukrajina - Spojené státy, v zásadě řekla, co je třeba udělat. Tam bylo jasně řečeno, že je třeba odzbrojit ozbrojené skupiny, kterým nepatří zbraně, že je třeba vyklidit obsazené budovy a že je třeba obnovit právo v zemi. I když dneska se říká, že to, co se dohodlo v Ženevě, neplatí a je to pryč, tak se domnívám, že není jiná cesta než to, co bylo řečeno v Ženevě a dohoda, že to budou všichni dodržovat.
Myslím si, že to, co by se mělo dělat, je vrátit se k tomu, co bylo v Ženevě dáno i na papír, ale co, jak se bohužel ukazuje, nenachází v realitě oporu a dostatečnou sílu, aby to všichni společně naplňovali.
Ne že bychom neznali cestu ven z toho pekla, které se odehrálo v Oděse a děje se na východní Ukrajině, ale zdá se, že do této chvíle není dost vůle na to, aby se všichni účastníci shodli na tom, že budou postupovat stejně. Je mi jasné, že tam je nakupená nedůvěra, vzájemné obviňován a neochota respektovat toho druhého.
Tolik k tomu, co se odehrálo. O tragičnosti té věci není pochyb, a o tom, že se nás to týká, o tom nepochybuji také, a za sebe tedy opakuji, vyjadřuji především velkou lítost nad tím, co se v Oděse odehrálo, a vyslovuji soustrast pozůstalým.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
Ukrajina (válka na Ukrajině)
Zprávy z bojiště jsou v reálném čase těžko ověřitelné, ať již pocházejí z jakékoliv strany konfliktu. Obě válčící strany z pochopitelných důvodů mohou vypouštět zcela, nebo částečně nepravdivé (zavádějící) informace.
Redakční obsah PL pojednávající o tomto konfliktu naleznete na této stránce.
autor: PSP ČR
