Snad každý si vzpomene na nějaký film, kde sympatický hlavní hrdina byl tzv. padouch.  Většinou jsou to úspěšní lupiči s milým úsměvem, jiskrou v oku a skvělým smyslem pro humor. Když se na takový film díváte, mnohdy oněm padouchům držíte palce, aby unikli z policejní léčky. Příkladem za všechny může být klasika Butch Cassidy a Sundance Kid natočený velice volně na motivy života skutečných postav. Do dějin světové kinematografie vstoupila poslední scéna filmu, kdy ranění, vědomi si blížícího konce vyběhli v ústrety následků svého loupeživého života.

Jen málo filmových tvůrců si dovolilo nenechat hlavní postavy v takových filmech (pominu-li filmy na motivy skutečných událostí) nepotrestány. Pokud se jednalo o okradení jiného gangu, poté by to u veřejnosti prošlo, v opačném případě by byl problém. Jak jednoduchá pravidla má nejen filmový průmysl.

A teď si představte, jak by vypadal takový film o českých reáliích….šance na světový úspěch by byla minimální. Diváci totiž neakceptují, když jdou na film tzv. z reálného života a zjistí, že jsou na sci-fi. Milovníci sci-fi zase nechodí na filmy z reálného života. Už vidím ty články filmových kritiků – příběh dobře vystavěný, ale ten konec je úplně neuvěřitelný a u diváků nemůže projít. Proč? Takovýto film by totiž byl o ohýbání zákonů a pravidel za účelem získání prospěchu na úkor jiných s využitím občasného podvodu. Dosud nic vymykající se z běžného průměru této kategorie. Ale ten konec! Tito ohýbači a podvodníčci se díky získané moci stanou poslanci a najednou na ně nikdo nemůže. V jiných zemích by alespoň utekli do zahraničí, na nějaký ostrůvek v Tichomoří, ale tady usednou v poslaneckých lavicích a jsou vzorem ostatním, protože jsou přeci ti nejlepší z nejlepších.

I když možná se mýlím. Možná by takový film mohl v zahraničí uspět. Na tzv. západě jako film ze země třetího světa (bizár) a v zemích třetího světa by lidé tomuto filmu uvěřili, protože totéž se děje u nich. Ano, jsme evidentně zemí třetího světa. Kde jinde totiž o vině či nevině rozhodují „kámoši a kámajdy“ z klubu?

Institut imunity bychom nemuseli vůbec mít

Česká republika (takže my všichni) máme jeden z nejrozsáhlejších institutů tzv. poslanecké imunity. Je zakotven v Ústavě. Přesněji se jedná o čl. 27 a zní: