V České republice se rodí stále více dětí mimo manželství. V roce 2016 to bylo přes 54 tis. dětí, tj. cca 49 % všech narozených. Před třiceti lety nepředstavitelné číslo.

Některým politikům se to samozřejmě nelíbí. Rodina je základ státu. Rodinu dle jejich názoru tvoří výhradně manžel, manželka a dítě. Nikoli otec, matka a dítě. Lze pochopit některé argumenty pro narození dítěte v manželském svazku. Např. v případě rozvodu manželství rozhoduje soud o hmotném zajištění dítěte. V případě rozpadu soužití na psí knížku toto rozhodování neproběhne – někdy bohužel v neprospěch dítěte. Nezodpovědných máme kolem sebe mnoho.

Oprostím se nyní od úvahy na téma, zda by stát měl „kecat“ do soužití lidí. Jen se trošku zamyslím právě nad podporou uzavírání manželství ze strany státní byrokracie. Jsem čerstvý ženáč, takže malinko jsem pochytil.

Když už musíte mít razítko příslušné matriky, pozitivně hodnotím, že se lze na většině úřadů dohodnout a mít svatbu dle vašich představ. Nikdo vám nebrání mít svatbu velkou nebo miniaturní, tématickou, na neobvyklém místě. Tudíž překážky v obřadu, kdy si dva lidé řeknou Ano, nejsou.

Co však nastává poté? Jste muž, v občanském průkaze (který musíte dle státních byrokratů mít), nemáte uveden stav a bydliště svatbou neměníte (nedostali jste bohužel jako svatební dar novou vilku, ale na druhou stranu jste vybaven novými hrnci). Pro vás se nic nemění, tedy pokud držíte tradici, že žena přejímá příjmení manželovo. Pokud jste se pyšnili v občance oním stavem „svobodný“, tak vám střihnou její růžek a musíte si požádat o průkaz nový. Pro vás to znamená zajít na příslušný úřad, oznámit změnu. Na úřadě vás vyfotí, vyplní za vás formulář a za měsíc si jdete pro novou plastovou kartičku (další do sbírky). Pohoda.