Návrh změny stanov, jak jej tlačí hejtman Libereckého kraje Martin Půta, považujeme za nebezpečný precedens, který může vést k oslabení demokratických principů, ke koncentraci moci a ke ztrátě transparentnosti v řízení klíčové veřejné instituce, jakou je Krajská nemocnice Liberec. Nejde zde o pouhou technickou úpravu, jde o změnu, která má zásadní dopady:
1. Ztráta kontrolních mechanismů a oslabení role dozorčí rady
Dosavadní model, kdy dozorčí rada volí představenstvo, poskytoval jistou formu rovnováhy a možnost kontroly. Přesun této pravomoci na valnou hromadu akcionářů (kterou v praxi ovládne kraj) znamená, že jedna strana (hejtman/kraj) bude moci prakticky zcela řídit klíčová rozhodnutí bez skutečné kontroly. To je cesta k politizaci rozhodování a ke ztrátě nezávislosti vedení nemocnice. Takové postupy kritizují i zaměstnanci nemocnice, kteří se obávají ztráty vlivu a zajištění transparentnosti.
2. Nátlak a vydírání jako metoda prosazování
Již nyní se objevují hlasy, že hejtman Půta výměnou za nesouhlas s úpravou stanov hrozí zastavením dalších kroků fúze nebo zablokováním financování, pokud se neuskuteční jeho požadavky. To není politika dialogu, to je politika tlaku a ultimát, kterou odmítáme.
Navíc, fúze nemocnic není v žádném případě ohrožena, Zastupitelstvo města Liberec s ní již v červnu souhlasilo a fúze není závislá na změně stanov.
3. Rychlost projednání bez dostatečné veřejné diskuse
Změna stanov byla předkládána velmi narychlo, s minimem času na řádné projednání, přípravu a zpětnou vazbu od všech zainteresovaných stran zejména menších akcionářů, měst, zaměstnanců nemocnice. Takový způsob legislativního tlaku připomíná spíše netransparentní korporátní manévry než odpovědnou veřejnou politiku. Reformy by měly být pečlivě připravené, otevřené debatě, ne prosazovány „na poslední chvíli“.
4. Nebezpečí pro minoritní akcionáře a pro města
Pokud menší města (Liberec, Turnov, Frýdlant) přijdou o reálný vliv, stanou se pouhými loutkami v rozhodovacích procesech, které budou ovládány centrálně krajem. Města přijdou o možnosti ovlivnit vedení nemocnice i její strategii, přestože budou nadále spoluzodpovědná za část investic či provozních nákladů.
5. Iluze transparentnosti
Hejtman Půta argumentuje, že volba představenstva valnou hromadou bude „transparentnější“. Ale pokud valná hromada bude složena tak, že rozhodovací sílu prakticky ovládne kraj, transparentnost zůstane pouhým slovem. Skutečná transparentnost spočívá v účasti, v otevřené debatě, v kontrole ze strany více subjektů. Ne v centralizaci pravomocí.
Na základě těchto argumentů jsme nemohli hlasovat jinak, než odmítnutím změny stanov v předloženém znění. A navrhujeme, abychom společně požadovali:
- odložení hlasování na dobu po širší veřejné a odborné diskusi,
- zapojení všech aktérů – menších akcionářů, zaměstnanců, občanského sektoru, odborníků – do přípravy nového návrhu,
- zachování kontrolních prvků, které zajistí, že vedení nemocnice nebude řízeno pouze na politickou objednávku,
- jasné garance, že změna nebude vedena k protežování konkrétních osob či politických vazeb.
Pouze tak taková složitá změna může nést legitimitu. Jakákoli jiná cesta by byla krokem zpět k protekcionismu, centrálnímu řízení a oslabení demokratické kontroly nad zdravotní péčí v našem kraji.
Nemocnici musíme vnímat především jako veřejnou službu. Její kvalita, ale i financováni stojí na profesionalitě a odborné erudici lékařského týmu, tedy není možné rozhodovat jako v korporátu. Zcela se nám z toho vytratil počáteční dopis stanoviska lékařů k zastupitelům. Vnímejme transformaci i stanovy nejen z hlediska právní formy a majetkových vztahů, ale především z hlediska udržení kvality péče.
V Liberci dne 25. října 2025
členové zastupitelského klubu hnutí ANO
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
Váš názor? (Hlasovalo 0 čtenářů)
Jde při transformaci ve zdravotnictví především o legislativu a majetek?
autor: PV
