Ať už se jednalo o boj s infekčními nemocemi, vymýcení chudoby prostřednictvím podpory rozvoje zemědělství, ale právě i řešení změny klimatu a dosažení uhlíkové neutrality. Článek Někdejší nejbohatší člověk světa a zakladatel společnosti Microsoft Bill Gates nyní ale mnohé šokoval. Těsně před konáním na 30. ročníku klimatické konference OSN (COP30) v brazilském Belému, zveřejnil příspěvek na svém blogu s názvem Three Tough Truths About Climate (ZDE), v němž odmítl apokalyptické představy spojené s klimatickou změnou a poukazoval i na neefektivitu mnoha opatření.
Konec strašení apokalypsou
Správně upozorňoval, že zdaleka ne všechny projekty zaměřené na boj se změnou klimatu jsou zároveň účinné. V článku se dočteme mimo jiné také to, že „méně efektivní projekty odvádějí peníze a pozornost od úsilí, které bude mít větší dopad na lidskou situaci: konkrétně od toho, aby bylo možné eliminovat všechny emise skleníkových plynů a snížit extrémní chudobu zlepšením zemědělství a zdravotnictví.“
Pro chudé nepředstavuje klimatická změna největší hrozbu pro jejich životy. Tvrdí, že nejlepší obranou před klimatickou změnou je dobrý zdravotní stav obyvatel a prosperita.
Katastrofický pohled má podle něho za následek, že se velká část klimatické komunity příliš zaměřuje na krátkodobé cíle v oblasti emisí, což znemožňuje využití prostředků na nejúčinnější věci, které bychom měli dělat pro zlepšení životních podmínek. To jsou opravdu nečekaná slova od člověka, který donedávna patřil k nejsilnějším hlasům v táboře alarmistů.
Mgr. et Mgr. et Mgr. Tomáš Zdechovský, Ph.D., MBA
Nerealistické cíle
Gates si také velmi dobře uvědomuje, že vytyčené klimatické cíle se do roku 2040 nepodaří uskutečnit kromě jiného i kvůli stoupající poptávce po energiích. Připouští, že nyní prostě není možné uspokojit rostoucí poptávku po energii, aniž bychom zároveň nezvyšovali emise uhlíku.
V této souvislosti stojí za zmínku, že pozornost věnoval Bill Gates i hlavním zdrojům emisí skleníkových plynů. Jedním z nich je nepřekvapivě právě energetika, která má 28% podíl. Větší podíl na pomyslném koláči zdrojů emisí má jen průmyslová výroba (30 %).
Kromě potřebnosti inovace obnovitelných zdrojů zmiňuje i další rozvoj jaderné energie. Ostatně i sám Bill Gates nyní investuje do jaderné energie a výstavby nových jaderných reaktorů. Má k tomu velmi dobrý důvod. Je jím kromě jiného energetická náročnost umělé inteligence.
V době rozvoje AI a elektromobility to bez jádra prostě nepůjde, chceme-li mít i nadále zajištěnou dostatečnou a stabilní produkci čisté energie.
Zároveň říká, že máme důvody k optimismu. V mnoha oblastech se skutečně podařilo dosáhnout pokroku, ať už jde o klima, zemědělství či vývoj nových čistších technologií. Díky tomu se už nyní snižují dřívější odhady emisí v budoucnosti.
Zasloužila si Aňa Geislerová státní vyznamenání?Anketa
Obrat o 180 stupňů
Americký prezident Donald Trump dokonce napsal na sociální síti Truth Social v reakci na Gatesův článek, že „jsme konečně vyhráli válku proti hoaxu klimatické změny.“ Hovořit v souvislosti s klimatickou změnou o hoaxu je v tomto případě přehnané.
Bezesporu je ale Gatesův článek důležitým a naprosto přelomovým příspěvkem do současné debaty. Bill Gates stále tvrdí, že změna klimatu představuje závažný problém. Jedním dechem ale dodává, že neznamená konec civilizace a není jedinou velkou výzvou.
Nemůžeme však kvůli tomu omezit financování zdravotnictví a rozvoje – programů, které pomáhají lidem zůstat odolnými vůči změně klimatu. Podle Gatese je načase postavit blaho lidstva do centra našich klimatických strategií. Úspěch bychom podle něho měli měřit spíše na základě dopadů na blahobyt lidstva než dopadů na globální teplotu.
Blahobyt lidstva na prvním místě
Můžeme považovat za potěšitelné, že tyto věci zazněly zrovna z tak nečekané strany. Málo se dosud zmiňovalo, že ne všechna opatření si zaslouží podporu jen proto, že mají ušlechtilý cíl. Jaký smysl mají, když se totálně minou účinkem a budou příčinou dalších problémů?
Navíc kvůli neefektivním projektům nemůže být věnována dostatečná pozornost jiným neméně důležitým výzvám - boji s chudobou, různými nemocemi či zlepšením životních podmínek.
Bill Gates tedy tvrdí podobné věci, jako třeba známý „skeptický environmentalista“ Bjorn Lomborg. Jedna vlaštovka jaro nedělá, ale i tento příspěvek může být znamením postupného posunu v diskusi na toto téma.
Mimochodem, Greta Thunbergová, kdysi nejslavnější klimatická aktivistka, už zřejmě nepovažuje klimatickou změnu za tak naléhavý problém. Zjevně má totiž čas věnovat se i jiným věcem. Třeba situaci v Gaze, kam se neúspěšně pokoušela doplout s flotilou, jejíž lídři měli vazby na Hamás.
Už před pár lety také mluvila o potřebě porazit údajně „utlačovatelský“ a „rasistický“ kapitalistický systém Západu (ZDE). Potvrdila se tím platnost slov někdejšího bavorského politika Franze Josepha Strausse, podle něhož jsou zelení jako meloun - „zvenku zelení, uvnitř rudí.“
Lekce pro Evropu
Vraťme se ale zpět ke klimatické změně. Spoluzakladatel Microsoftu a filantrop také vyzývá, aby se na konferenci COP30 provedl strategický obrat: To znamená upřednostnit takové věci, které mají největší dopad na lidské blaho. Nejen na klimatické konferenci, ale i v Evropě bychom si měli vzít z mnoha Gatesových slov lekci.
Klimatickou změnu musíme brát vážně. Opatření ale musí dávat smysl a je třeba vyhodnotit dopady na ekonomiku a životní úroveň obyvatel, zvláště střední třídy a těch nejchudších. Jinými slovy, nemůžeme dopustit, aby se řešením jednoho problému dalo vzniknout několika dalším.
To se však v rámci Zelené dohody pro Evropu známé jako Green Deal vůbec nezohlednilo. Už v roce 2020 jsem ostře kritizoval absenci dopadové studie (ZDE). Podal jsem tehdy na Komisi interpelaci.
V odpovědi mi potvrdila jen to, že Komise žádné studie proveditelnosti ani dopadové studie nemá. Dokonce to vypadá, že si tehdejší místopředseda Frans Timmermans pod slovy dopadová studie představoval pouze to, jaké dopady budou mít všechna opatření na snižování emisí.
Dosud se podařilo dosáhnout jen zmírnění některých návrhů
Nedávno se podařilo zablokovat návrh požadující snížení emisí o 90 % do roku 2040. Zdaleka to ale nestačí. Tak třeba podpora jaderné energie coby čistého a zároveň stabilního zdroje je stále pro mnohé problémem.
Vnímaná je pouze jako přechodný zdroj dočasně zahrnutý do systému udržitelných investic v rámci tzv. taxonomie. I tento obtížně dosažený kompromis ale vadil Rakousku, které napadlo u Evropského soudního dvora rozhodnutí Evropské komise zahrnout plyn a jadernou energii mezi udržitelné investice. Naštěstí ale neuspělo.
Přemrštěné emisní požadavky ohrožují energeticky náročnější průmyslová odvětví, jako je třeba ocelářství. Nyní se také začínají některé automobilky bouřit kvůli zákazu spalovacích motorů od roku 2035 a požadují revizi.
Dopad na domácnosti může být velký
Vedle toho nám stále hrozí, že budou mít problém i domácnosti. A to přesto, že i díky tlaku české vlády byly přislíbeny alespoň dílčí změny v systému emisních povolenek ETS 2, zaměřeného na vytápění domácností a fosilní paliva. Hrozí, že negativní dopady opatření pocítí prakticky každý.
Strategie založená spíše na neustálých omezeních a regulacích opravdu neudělají z Evropy vzor pro ostatní části světa. Potřebujeme najít lepší řešení, než jsou zákazy, které spíše jen zkomplikují lidem životy.
Nastal čas začít se konečně bavit o opatřeních, která budou dávat smysl. Pokud se tak nestane, nelze se pak divit tomu, jak budou vypadat volební výsledky. Posílí uskupení považovaná za populistická či extremistická. Nic jiného čekat nemůžeme.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
Váš názor? (Hlasovalo 0 čtenářů)
Ohrožují přemrštěné emisní požadavky budoucnost Evropy?
autor: PV
