S Romy na ulici jsem pracoval několik let, a to během svých studií na Teologické fakultě v Českých Budějovicích. Problematika je mi velmi blízká a díky své zkušenosti s prací s lidmi z tzv. vyloučených lokalit si troufám říci, že jsem měl možnost seznámit se se situací mezi nimi jako málokdo z většinové společnosti.

V tomto článku chci proto nabídnout trochu jiný pohled, než je ten běžně rozšířený v české společnosti. Ano, můžeme na Romy nadávat. Můžeme ukazovat to, že má někdo mercedes a nechává děti běhat nahaté po ulici. I takoví lidé se najdou. Jen si ale říkám, proč se více neukazují příklady Romů, kteří dokázali úspěšně dostudovat, normálně pracují a jsou společnosti prospěšní?

Počet vysokoškolsky vzdělaných Romů roste

Osobně mám obrovskou radost např. z toho, že roste počet mladých Romů žádajících o zvláštní stipendium na podporu jejich vysokoškolského studia v rámci Romského pamětního univerzitního stipendijního programu. Zájem těchto studentů ukazuje, že jsou zde Romové, kteří navzdory mnoha překážkám chtějí v životě něco dokázat.

Toto stipendium je vyhlašovaného nadací Romského vzdělávacího fondu. Pro celkovou představu, mezi lety 2010 - 2017 bylo v Česku rozděleno romským studentům 366 těchto stipendií. Jejich celková hodnota dosahovala téměř 8,5 milionů korun. Na tento akademický rok (2016/17) dostalo v Česku po splnění podmínek stipendium 35 romských vysokoškoláků.