„Už jenom pamětníci si vzpomínají, jak bylo obecně pozitivně, u části populace i s velkou euforií, přijato po sametové revoluci rozhodnutí o zřízení ministerstev životního prostředí na národní i federální úrovni. Nota bene, když v čele těchto institucí stály takové kapacity jako Josef Vavroušek či Bedřich Moldan, lidé, kteří se už za totality nebáli veřejně upozorňovat na ničení životního prostředí a současně navrhovat řešení.

Osobně jsem se zúčastnil několika seminářů, které tito pánové v 80. letech organizovali. Volební nápad ANO sloučit ministerstvo životního prostředí s ministerstvem zemědělství (a de facto jej tak zrušit) je možná pro řadu lidí zajímavý, mi osobně přijde především velmi populistický a argumentace, že se tak sníží státní administrativa, mi připadá přímo zcestná. Zvlášť když vezmeme v úvahu kolik úředníků a jiných státních zaměstnanců nám přibylo v tomto volebním období. A v tomto směru si určitě pan Babiš s nikým nezadal, jeho rezort velmi konkuroval i ostatním kolegyním a kolegům ve vládě. Ministerstvo životního prostředí je z mého pohledu nutné a potřebné, nemusí být velké co do počtu zaměstnanců, ale musí mít adekvátní pravomoci a v čele osobnost, která se nenechá zviklat kolegy ve vládě s „velkým a silným“ rezortem,” říká o úvaze zrušit MŽP senátor Petr Orel /Zelení/.

Spojení těchto ministerstev je návrat před rok 1989. Logicky ho navrhuje člověk spjatý s bývalým režimem „Každopádně by to znamenal konec ochrany přírody tak, jak ochranu chápe moderní člověk, moderní právo i moderní společnost. Tím spíše v zemi, kde podporujeme velkozemědělce ve stylu JZD a dotovaných státních podniků místo malých s úctou k přírodě a půdě. Strana zelených toto zásadně odmítá. Stačí už jen to, že se ANO snaží všemi silami omezit fungování ČIŽP a tím i dohled nad znečišťovateli“, uvádí Jiří Klega, advokát a dřívější předseda ostravské organizace Zelených. Příkladem může být konkrétní kauza na ostravské inspekci, kterou jsme zde zveřejňovali a kterou odhalil právě advokát Jiří Klega.