S Karlem Krylem jsme se seznámili po jeho návratu z emigrace. Zpočátku jsme nebyli přátelé, ale pouze známí a on mě poctil krásným bonmotem, který zněl: „Zeman by kvůli bonmotu zabil i vlastní babičku." A naše přátelství vzniklo téměř těsně před jeho smrtí, kdy mně do Lidového domu přivezl nahrávku své poslední písně, která se jmenovala „Demokracie rozkvétá". A tuto píseň jsme potom hráli v průběhu volební kampaně z reproduktoru našeho volebního autobusu.
Chtěl bych připomenout pouze dva úvodní verše: „Demokracie rozkvétá, byť s kosmetickou vadou: ti, kteří kradli po léta, dnes dvojnásobně kradou." Pokud jde o místo Karla Kryla v současnosti, myslím si, že v naší písňové tvorbě nejvíce potřebujeme právě protest songy. Nikoli uhlazené sladkobolné písně, ale protest songy, které upozorňují na nedostatky naší společnosti. A je mi nesmírně líto, že Karel Kryl zemřel, protože si nedovedu představit lepšího autora protest songů, než právě jeho.
Miloš Zeman, prezident České republiky, časopis Týden, 24. února 2014
Ing. Miloš Zeman
autor: zemanmilos.cz