Dnes projednávaný návrh na změnu zákona č. 111/2006 Sb., o pomoci v hmotné nouzi, modifikuje zbytek právní úpravy týkající se veřejné služby. Ta zůstává dobrovolná, ale její výkon bude bonifikován.

Předně bych si dovolil připomenout, že tento senátní návrh má základní ambici, a to, aby lidé, kteří přestali pracovat a jsou dlouhodobě na dávkách o pomoci v hmotné nouzi, stát se o ně tudíž stará, neztratili pracovní návyky, a aby i většinová společnost viděla, že tito lidé mají určitou snahu státu něco vrátit a nežijí jen na úkor ostatních.

Systém pomoci v hmotné nouzi je od svého počátku, tj. od roku 2007, do současné doby založen mimo jiné na principu zvyšování si příjmu vlastním přičiněním, kdy tato skutečnost má vliv na nárok a výši dávky, rozumí se zvýšení příjmu, uplatněním svých nároků a pohledávek, například uplatněním nároku na dávky důchodového pojištění, na výživném a podobně, prodej nebo jiné využití majetku.

Senátní návrh sem řadí i výkon veřejné služby v rozsahu alespoň 20 nebo 30 hodin za měsíc.

To znamená, že pro výši částky živobytí se vychází z částky existenčního minima, která se navyšuje, bonifikuje v souvislosti, zdali si osoba zvyšuje příjem vlastním přičiněním, a to až do částky životního minima, a v některých případech i nad tuto částku.