Jedno z prvních zásadních mediálních prohlášení poskytl – světe, div se – na půdě jaderné elektrárny Temelín. Ještě bizarnější je fakt, že zde velmi horoval za dostavu této elektrárny. Toto vystoupení by bylo pochopitelné u ministra průmyslu. U ministra životního prostředí budí ovšem oprávněné rozpaky!

Během tiskové konference se ministr pustil do podivných konstrukcí na téma energetická bezpečnost a soběstačnost, kde prokázal hrubé neznalosti. Ačkoli energetika souvisí s problematikou životního prostředí, přece jen není úkolem ministerstva životního prostředí prosazovat dostavbu jaderné elektrárny, jejíž přínos je v tuto chvíli sporný. Je to spíše otázka ekonomická a strategická. Co se týče ministrem zmiňované soběstačnosti, je pravdou, že naše domácí těžba uranu pokrývá dnešní potřeby našich jaderných elektráren ani ne z poloviny a náš jediný činný důl je na hranici vyčerpání (další ložisko v Libereckém kraji není připraveno k těžbě). Dále je třeba zmínit, že finální zpracování rudy se provádí v Rusku, takže sice „tlačítka jsou v Temelíně“, jak se zmínil ministr Podivínský, ale jinak jsme zcela závislí na dovozu palivových tyčí z Ruska. Lze si snadno představit, že s výstavbou dalších bloků by naše závislost ještě vzrostla.

Je nasnadě položit si otázku, jestli by místo výstavby nových bloků, které by si vyžádaly náklady v objemu více než 300 miliard korun, by nebylo lepší tyto prostředky investovat raději do snížení energetické náročnosti naší ekonomiky. Právě zde bych očekával širokou odbornou diskusi s jasným cílem – analyzovat strategické kroky ČR v oblasti ekologie, jejich přínosy, plusy i mínusy.   

Domnívám se, že více než debaty o případné další výstavbě elektráren by hlavním úkolem ministra Podivínského, vzhledem k omezenému mandátu této vlády, mělo v tuto chvíli být dokončení nového zákona o odpadech. Bohužel, Tomáš Podivínksý coby bývalý náměstek ministerstva pro tuto oblast již jednou v této oblasti selhal. Dalším aktuálním problémem, který je nutné řešit, je nepochybně špatné čerpání peněz z evropských fondů, kde je resort MŽP nejhorší a i zde má pan ministr svou spoluzodpovědnost.

Možná by si měl pan ministr Podivínský konečně uvědomit, že ministerstvo životního prostředí není pobočkou ministerstva průmyslu, ale že to je resort, který má na starosti především zkvalitňování životního prostředí pro občany České republiky.