Nicméně mám dobrý pocit z některých závazků, které se vláda tímto dokumentem zavazuje dodržet, jako je například posilování schopnosti přijímat na území ČR ozbrojené síly spojenců, či že ČR aktivně podporuje rozvoj a budování územní protiraketové obrany NATO a zkoumá možnosti konkrétního zapojení do tohoto systému. Vláda si je nadále vědoma hrozby tzv. zahraničních bojovníků, do toho spadají opatření proti radikalizaci a rekrutování teroristů. Vláda pak správně za velkou hrozbu považuje možné útoky v kyberprostoru jako nevojenské hrozby. Do této kategorie pak spadá i migrace, kde se vláda zavazuje k nastavení souvisejících politik, nicméně je se třeba ještě zamyslet, jak efektivně kontrolovat migrační toky v ČR a se sousedskými státy.  

Dokument reflektuje možné oslabení Evropy a USA v rámci vývoje světové ekonomiky, nicméně nepojmenovává hrozbu plynoucí ze zneužívání postavení pozice výhradního dodavatele strategických surovin, čímž je myšleno samozřejmě Rusko. V anonymitě zůstává i Islámský stát, který je zde popisován ve spojení se zahraničními bojovníky, z čehož podle koncepce plyne další ohrožení ČR i Evropy. Není zde rozepsáno, jak reagovat na konkrétní rizika, či zde nejsou konkrétně pojmenovány hrozby, což považuji, na rozdíl od polské bezpečnostní strategie, za vážné nedostatky. Polsko ve svém dokumentu reálně počítá s možným ozbrojeným konfliktem, tudíž zapracovávají i strategie týkající se obrany státu a potlačení vojenské agrese, zajištění hranic a participaci na posílení obrany jiných států (stabilizace mezinárodní situace). Co se týká ohrožení obyvatel, mají vypracovanou kapitolu postupů v sociální oblasti (včetně bezpečnostního vzdělávání obyvatel). Tato fakta zmiňuji pouze z toho důvodu, že je potřeba aktualizovat i Obrannou strategii ČR, která od roku 2012 značně zastarala nejen tím, že se změnily hrozby a mezinárodní politické uspořádání, ale i proto, že se odkazuje na již aktualizovaný dokument.