Přitom ČSSD ruší poplatky 30 a 100 respektive 60 korun za ambulantní ošetření či den pobytu v nemocnici. V důsledku zrušení těchto minimálních poplatků přichází české zdravotnictví v součtu o 5 miliard korun ročně, které teď chybí na zvýšení platů zdravotníků. Podle ČSSD má být zdravotnictví zadarmo, ale ono není, nebylo a nebude. Zeptejte se v Praze lidí, kteří jdou na operaci nebo do porodnice. Často za léčení nebo porod platí. Ovšem bokem, neoficiálně, do kapsy lékaři, kterému důvěřují. Nebylo by přitom lépe přiznat si, že i ve zdravotnictví jako všude jinde fungují ekonomické a peněžní vztahy a že zdravotnictví tak jako nic na světě není zadarmo?  Že prostě není možné poskytnout všem vždy tu nejmodernější péči, aniž by to cokoli stálo?  Že na pojišťovnu můžete mít škodovku, ale ne mercedes? Že známý profesor nebo primář nemůže operovat všechny a že nejspravedlivější je, aby si kdokoliv mohl na operaci jím provedenou připlatit, aby si mohl připlatit na ten nejmodernější kloub či čočku. To vše legálně, se stvrzenkou nebo dokonce s potvrzením o EET a odvedením příslušné daně. Všem by se ulevilo, lidé by se mohli připojistit, vztah pacient- lékař by se zase o maličko zrovnoprávnil. Není třeba nově vymýšlet již vymyšlené, stačí se inspirovat v okolních zemích na západ od nás. A ve zdravotnictví místo socialismu, ve kterém kvete černý trh, zavést pravidla a trh regulovaný, kdy lidé vědí, na co mají nárok a na co si připlatí.