Domnívám se, že hesla, která jsme slyšeli v pozitivním smyslu o této novele zákona o vysokých školách, nejsou oprávněná, že zákon nepřináší slibované změny. Zcela jistě není reformou jako takovou. Je to návrh, který vychází ze zbytků, z jakýchsi torz, která zde zbyla na ministerstvu z doby působení předchozích vlád, zejména vlád Topolánkových a Petra Nečase, které v době, kdy se připravovaly, vycházely z jakési představy skutečně výrazné změny charakteru vysokého školství v České republice.

Výhledy, na kterých tehdejší vlády stavěly, byly shrnuty v tzv. Bílé knize, která navazovala na doporučení, která jsme dostali od OECD, tj. ta zpráva, o které se zmiňoval kolega Rais ve svém vystoupení.

Bílá kniha se nikdy nestala odsouhlaseným materiálem vlády. Vláda ji pouze vzala na vědomí, to v době, kdy byl ministrem školství tehdejší ministr Liška, ale k vlastnímu schválení této předlohy nikdy nedošlo a nedošlo ani ke korektnímu projednání. Ukázalo se tehdy, že ty primární cíle, které se schovávaly za výhledem, že byly vcelku snadno veřejností i akademickou veřejností prohlédnuty jako především cesta k privatizaci zbytku veřejného sektoru, který v České republice zbýval, a k většímu politicko-hospodářskému vlivu do vysokých škol, který nebyl opodstatnitelný standardy,které vysoké školy mají v rozvinutých zemích.

Nejpropracovanější část tehdejšího výhledu se týkala zavádění školného. Nečasova vláda měla v programovém prohlášení i zavedení finanční pomoci studentů vysokému školství. Řada kritiků upozorňovala na zajímavý překlep v tehdejším programovém prohlášení, že to totiž nebyla finanční pomoc studentům, ale studentů, a skutečně takto, přestože tato charakterizace má spíš formu jakési úsměvnější historky, tak takto ty práce byly charakterizovány.

Nejvýraznější byly práce právě na zavádění školného a systému půjček na školné, kde se ukázalo, že toto je z hlediska ekonomických parametrů rozrůznění příjmů a struktury financí v jednotlivých skupinách jak obyvatelstva, tak absolventů, neschůdná představa, a že pokud by se takováto představa zavedla, tak že by vedla pouze k velkým režijním nákladům, které by byly na stranách finančních institucí, bank, nebo těch, kteří by poskytovali ty půjčky na studium, ale fakticky by nepomohla ani studentům, ani vysokoškolské vzdělanosti v České republice. To byl také důvod, proč tady z tohoto se za předchozích vlád muselo oprávněně vycouvat.