Skutečnost je taková, že Česká republika je členským státem NATO. A pokud byli spojenečtí vojáci na cvičení v Pobaltí a nyní se vracejí do Německa, ať klidně přejedou i přes naše území, pokud se na něm nehodlají usazovat. S tím jsme totiž získali neblahé historické zkušenosti, v posledním století hned dvě.

Místo hádek o konvoj se pojďme soustředit na úlohu NATO a naši roli v něm. A je o čem mluvit. Třeba o principech NATO, které jsou vyjádřené v Severoatlantické smlouvě a o jejich naplňování. Namísto bezproblémového přesunu spojenců po našem území navrhuji k diskusi následující témata.

Článek 3 Severoatlantické smlouvy říká, že členové NATO budou jednotlivě i společně stálou a účinnou svépomocí a vzájemnou výpomocí udržovat a rozvíjet svoji individuální i kolektivní schopnost odolat ozbrojenému útoku. Měli bychom se tedy především starat o vlastní schopnost obrany a ne být jen těžkým batohem na zádech spojenců. Batohem, který výměnou za příslib ochrany musí občas dělat i něco, co by jinak třeba sám nechtěl. (poslechněte si výroky exministra obrany Alexandra Vondry cca od 18:00)