aneb O nových talentech a o co jde

Když víte, co prožívají, protože máte přímé přenosy sami mnohokrát za sebou, jste více empatičtí. Je to už hodně let, ale Václav Moravec je stále. Já jsem pak na dlouhou dobu z politiky odešla, abych se naplno věnovala právu a kopala hlavně za obce a města, často proti státu, přednášela a psala. A nikdy mne nenapadlo, že bych chtěla jakkoli zpět. Spíše jsem někomu ze senátu občas pomohla. Zpět "do toho" mne vtáhla tvrdá realita. Už jsem se na to prostě nemohla dívat. Což trvá. Takže těm, co se teď snaží a sedávají v těch přímých přenosech v kampani, držím palce, jako oni mnozí drželi před časem mně. Vím, co to je. 

Dnes to ale bude více než kdy jindy ve volebních místnostech ne ani tak o politice, jako spíš o schopnostech a neschopnosti, vůli a nevůli, slušnosti a neslušnosti, o řinčení zbraní a o míru, a tak dále a tak dále. A jistě jste si taky všimli, že vedle "starých pardálů" (nemluvím o věku) nám tady jistě i proto vyrostlo mnoho nových politických talentů, a to napříč různými opozičními stranami i profesemi, až nestačíme koukat. Nejenže umějí každý to své, a politiku k tomu se uživit rozhodně nepotřebují, ale umí své profese, spatra dobře argumentovat, zajímavě mluvit, jsou odvážní, vtipní, vždy připravení... Volají tvrdě po změně, a já jim fandím.