Návrat k ochraně základních lidských práv musí být samozřejmost. Kdo je poruší, musí tvrdě platit.
Musíme se nekompromisně a důsledně vrátit ke klasické ochraně osobnosti a soukromí jako ústavně chráněným základním lidským právům každého z nás v právním státě. A ke slušnosti, která by měla být u normálního člověka samozřejmostí a souviset s jeho přirozenou inteligencí. Tedy začít odlišovat kritiku, jakkoli tvrdou, od hrubých urážek, dehonestací a pomluv, přestat si dovolovat jakkoli komolit komukoli jména, zveřejňovat osobní údaje a používat hrubě vulgární výrazy na adresu kohokoliv. Včetně politiků. Ti musí snést hodně, ale rozhodně ne všechno.
Zejména soudy by pak měly ve svých výrocích opět začít konstatovat, že politik je také občan a člověk, že útoky na něj mají své limity a hranice, a že pokud jde dokonce o útok na jeho rodinu, že zde si nesmí nikdo dovolit absolutně nic. A to slovo podtrhuji, absolutně nic. A pokud si v této zemi někdo myslí, že si může dovolit všechno, že těžce narazí a bude za to tvrdě platit, od povinné omluvy a finanční satisfakce k ní, až třeba po statisíce v případě lži a pomluv, až po odsouzení za jasné trestné činy.
Tento článek je uzamčen
Článek mohou odemknout uživatelé s odpovídajícím placeným předplatným, nebo přihlášení uživatelé za Prémiové body PLPřidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.


