Stručně řečeno zavádí povinnost držet psa na vodítku všude na území hlavního města kromě ploch vyhrazených k volnému pobíhání a stanovuje místa, kam pes vůbec nesmí vstoupit, ani na vodítku. Na rozdíl od mnoha jiných vyhlášek, které projdou v podstatě bez povšimnutí, tato právní úprava vzbuzuje u majitelů psů – a nejen u nich - velké vášně.  Proč, když v mnoha městech a obcích již podobné vyhlášky existují?  Jde o zásah do práv psů a jejich majitelů, anebo se díky vyhlášce konečně zamezí zraněním a občané se budou cítit bezpečněji?

Budou i nebudou. Už podle platných předpisů je dána téměř absolutní odpovědnost majitele za škodu způsobenou jeho psem. Psi v Praze jsou povinně označeni mikročipem nebo tetováním. Psi nesmějí do některých parků. Psi musejí mít v městské hromadné dopravě náhubky. Jejich páníčci mají povinnost sbírat bobky. A co? A nic. Psi pobíhají cedule necedule, v MHD si jezdí bez košíku, jejich držitele zhusta ani nenapadne enóno sebrat, ani když mají koše a sáčky na dosah ruky. Co změní vyhláška? Bez kontroly a citelných postihů za ohrožení nebo zranění psem bude bezzubá. Při vytíženosti městských policistů a jejich stálému nedostatku je to velmi pravděpodobné. Apelovat na ohleduplnost a zdravý rozum všech zúčastněných by bylo to nejlepší řešení, ale ruku na srdce – stačilo by to?