Lídři členských států EU se po několikadenním maratonu jednání shodli na podobě fondu obnovy ekonomik po koronakrizi a parametrech unijního rozpočtu na příštích sedm let. Prezidenti a předsedové vlád členských zemí schválili rekordní fond obnovy ve výši 750 miliard eur, tedy zhruba 20 bilionů korun. Česká republika by mohla získat celkem téměř 1,4 bilionu korun včetně půjček.
Jak výsledky summitu hodnotit? A jsou výhodné pro Českou republiku? Nejsou na místě obavy z dopadů do budoucna? ParlamentníListy.cz se zeptaly českých politiků.
“Byl to původně velkorysý plán prezidenta Macrona a kancléřky Merkelové. Lakomá čtyřka, Maďaři s Poláky a Slovinci to ořezali na paskvil. Je to k blití,” reagoval čestný předseda TOP 09 a poslanec Karel Schwarzenberg.
Podle europoslance ODS Alexandra Vondry premiér Babiš jako vyjednavač v EU zcela selhal. “Už podruhé. Poprvé selhal v prosinci, když neprosadil jádro jako čistý zdroj. Podruhé včera, když se přihlásil k dohodě o rozpočtu a fondu obnovy, která sice uklidní finanční trhy a pomůže jižním státům EU, ale pro nás je nevýhodná. Fotka Andreje Babiše s dekou přes hlavu v letadle při návratu domů mluví za vše. Ne jako důkaz, že makal tak, až nespal, ale jako potvrzení, že se vrací s prázdnou a českým občanům se radši ani nepodívá do očí,” konstatuje Vondra.
“Premiér Babiš kývl na to, že bude Česká republika ručit za půjčky krachujícím státům EU jako je Itálie, Řecko a Španělsko, kterým už nikdo nechce půjčit, a budeme jim finančně pomáhat udržet násobně vyšší důchody a platy než máme my v ČR. Navíc nebudeme mít vůbec vliv na způsob rozdělení a spotřebu těchto peněz. Je to zoufalá snaha globalistů udržet EU za každou cenu. Navíc, výplata peněz je podmíněna dodržením Zeleného údělu EU, což bude stát ČR 675 miliard korun, a také dodržováním tzv. právního státu, což je absolutní poslušnost vůči diktátu z Bruselu. To je šílené a velmi nebezpečné a premiér Babiš měl tento plán zcela odmítnout. Pan premiér vyměnil dotace pro svoji firmu za deset milionu občanů ČR. Hnutí SPD hlasovalo ve Sněmovně před dvěma týdny jako jediná strana proti tomuto návrhu,” řekl nám místopředseda Sněmovny a šéf SPD Tomio Okamura.
“Velká část politických sil tady zděšeně ječela, že budeme mít 500 miliard schodek rozpočtu, ale teď tady hýkají blahem z dluhu 750 miliard eur, to je šílené. My jsme chtěli, aby to premiér Babiš vetoval, ale ve Sněmovně prošlo k mandátu premiéra něco jiného. Je to smutné. Vydali jsme se na cestu do chudoby a otroctví,” řekl nám předseda Trikolóry a poslanec Václav Klaus.
Europoslanec a místopředseda KDU-ČSL Tomáš Zdechovský naopak dohodu hodnotí pozitivně. “Nejcennější na výsledcích summitu je uzavřená dohoda se všemi lídry. Pro Českou republiku to znamená pozitivní signál pro všechny podnikatele a investory, že je EU připravena výrazně pomoci řešit dopady současné ekonomické krize. Teď musí ale okamžitě začít pracovat naše vláda a připravit projekty, kde bude možné tyto peníze investovat. Aby to nedopadlo jako obvykle, kdy máme peníze, ale neumíme je utratit za smysluplné projekty,” uvádí.
Fotogalerie: - Zastavte nezákonné odebírání orgánů
“Ano, je to krok k vytvoření dluhové unie. Premiér Babiš vůbec neinformoval veřejnost o závazcích, které jménem ČR přijal a které zatíží budoucí generace. Nesplnil usnesení Poslanecké sněmovny, nevybojoval zařazení jádra mezi obnovitelné zdroje, nezabránil zavedení nových evropských daní. Celé je to jako si vzít půjčku na vánoční nákup nebo na zaplacení dovolené a nevědět, kdy a jak ji splatíte,” má jasno europoslanec ODS Jan Zahradil.
Podle poslance Jaroslava Foldyny je to pro Českou republiku zhruba stejně výhodné, jako kdyby si průměrná rodina udělala společný dluh s nějakou rodinou z Chánova. “Realita je, že Koncert na Titaniku bude velkolepý. Co na tom, že se staneme na generace dlužníky, peníze, které nemají a nebudou mít ani papírový ekvivalent, natož aby byly kryty hodnotou, nás a naše děti a vnuky svážou a připoutají k projektu jedné říše virtualit. Jen na počítačových obrazovkách se budou digitálně přeposílat hausnumera a dohled z Bruselu (krycí jméno pro Berlín) nám bude dávat pokyny,” říká poslanec.
“Dle mého názoru převažují ve výsledcích jednání Evropské rady obecně negativa. Předně nerozumím tomu, proč jásat nad enormním zadlužením EU, které fond obnovy znamená. Je to jako kdybychom oslavovali půlbilionový schodek, který si prosadila u nás vláda. Každé zadlužení nese riziko a toto navíc znamená, že směřujeme k dluhové a fiskální unii, kterou ČR dlouhodobě odmítá a která není v našem zájmu, protože to vždy bude o tom, že odpovědnější státy budou doplácet na méně odpovědné. Dále mne netěší, že podstatná část těchto peněz má být vynaložena na naplnění bláhových cílů tzv. green dealu, který zdaleka neznamená pouze smysluplné investice. Znamená to, že si pod zástěrkou koronaviru zelení snílci plní své cíle a navíc si na ně napůjčují stovky miliard eur. A v neposlední řadě je nepřijatelné, aby EU otevírala Pandořinu skříňku společných daní, které budou mimo kompetenci národních států. To je jen další krok ke ztrátě suverenity národních vlád a parlamentů. Dílčím úspěchem samozřejmě je, že se tzv. spořivým státům podařilo snížit podíl prostředků, které by měly být vynaloženy formou dotací, to je naděje, že bude méně prohospodařených peněz. Pokud jde o výsledky pro ČR, nezbývá než konstatovat, že premiér Babiš v Bruselu vystupoval spíš coby nezávislý pozorovatel, který pouze vyčkával, jaký díl peněz bude naší zemi přidělen. Zdaleka nedostál svým silným prohlášením ani požadavku Poslanecké sněmovny, aby se např. peníze nerozdělovaly na základě kritéria nezaměstnanosti. Daleko více se však věnoval svému PR směřovanému domácímu publiku a těch několik miliard korun navíc, které ČR oproti původnímu plánu získá, znamená v horizontu sedmi let, na které je rozpočet plánován, jen kapku v moři. Není tedy proč slavit,” míní poslankyně ODS Jana Černochová.
Poslanec a exšéf hnutí STAN Petr Gazdík vítá, že se byli lídři EU schopni nakonec dohodnout. “Určitě je dobré, že ČR dostane o téměř miliardu korun navíc. Ale podstatnější bude, jak se tyto peníze využijí. Pokud by se měly využít na podporu jen velkých firem, projektů apod., pak je jedno, o kolik jsme dostali navíc. Ty peníze se musí investovat smysluplně - třeba do skutečné digitalizace veřejné správy, zkrátka do projektů, které posunou naši zemi dál do 21. století. Jinak by to nemělo smysl,” myslí si.
Který z okolních šéfů vlád je nejlepší?Anketa
“Nechci hodnotit, zda je to dobře nebo špatně. Nebudu ze sebe na rozdíl od ostatních dělat odborníka na tuto problematiku. Nemám detaily té dohody. Zaujalo mě ale něco jiného. Co se odehrálo v EU krásně podtrhuje princip dvojího metru, na který dlouhodobě upozorňuji. Ti stejní politici, kteří nenechají nit suchou na deficitu českého rozpočtu, jsou těmi samými politiky, kteří teď hrozně tleskají, jak se celá Evropa zadluží desítkami bilionů korun. Buď platí negativní pohled na zadlužování, opatrnost a šetrnost pro všechny případy nebo pro žádný,” konstatoval poslanec hnutí ANO Patrik Nacher.
Komunistická europoslankyně Kateřina Konečná dle svých slov výsledky summitu hodnotí střízlivě a kriticky. “Na jednu stranu je dobře, že se zvýšil podíl pro Českou republiku. Rovněž je dobře, že se EU dohodla na tom, že se zavede na hranicích clo na výrobky ze zemí s nižšími standardy ochrany životního prostředí. Bez tohoto opatření hrozí likvidace průmyslu v celé Evropské unii. Ovšem pan premiér se nepochlubil, že odsouhlasil, že do rozpočtu EU budeme odvádět od příštího roku ve formě plastové daně 2 -2,5 mld. Kč ročně a to podle dost nejasných kritérií. Nejsem sice kritikem toho, aby se v současné mimořádné situaci zvyšoval dluh, ale tyto peníze musí být smysluplně investovány, aby povzbudily ekonomiku. Mám obavy, že odsouhlasený obří dluh bude využit na pořízení „drahých hraček“ ke splnění green dealu, které vůbec nemusí přinést nastartování růstu ekonomiky. Navíc mohou být jednotlivé členské státy díky povinnosti předkládat plány tlačeny do dalších úsporných opatření v sociální oblasti ze strany Evropské komise, jak jsme to viděli v posledních osmi letech. Rovněž nejsem spokojena, že si bohaté státy vymohly pokračování rabatu ze svých příspěvků pro příští finanční rámec EU, přitom zejména Nizozemí je známé svým nízkým zdaněním velkých korporací. A vzhledem k tomu, že řešíme zdravotnický problém, kdy mnohá úmrtí byla způsobena podfinancováním zdravotnictví v členských státech, očekávala bych, že opatření na zlepšení zdravotnictví, výzkumu a vývoji nových léčiv budou mít prioritu. Ovšem tato část byla seškrtána z 10 mld. na 1,7 mld eur! Jak chceme čelit dalším případným nemocem, když v EU nebudeme do zdravotnictví investovat?” ptá se Konečná.
“Hodnotím to jako umění možného a pro Českou republiku lépe něco nežli nic. Hlavně abychom to uměli vyčerpat. Budoucnost jsou pouze odhady a spekulace. Že nebude tak dobře jako před covidem, je jasné,” uvedl poslanec ČSSD a hejtman Vysočiny Jiří Běhounek.
“Jak jsme mohli v posledních několika dnech sledovat, tak jednání byla poměrně vyhrocená a atmosféra v Bruselu byla jistě napjatá. To nakonec potvrzovala i vyjádření jednotlivých lídrů. Velmi se projevil spor států, které požadovaly šetrné a úsporné řešení krize a těch států, které byly pandemií COVID-19 silně zasaženy, můžeme uvést třeba Itálii nebo Španělsko. Závěry summitu považuji za dobré, jsem ráda, že došlo k shodě. Ten objem financí, který Evropská unie vynaloží na boj s následky pandemie COVID-19, je bezprecedentní a věřím, že skutečně účelně pomůže všem členským státům. Nikdo pochopitelně nemá radost z toho, že se musí Unie zadlužit, avšak zároveň je nutné chápat mimořádnost situace i potřebu proinvestovat se ze současné krize, nikoli lokální ekonomiky nesmyslně škrtit,” uvádí poslankyně hnutí ANO Barbora Kořanová.
Závěry, které z jednání vzešly pro Českou republiku, považuje dle svých slov za velmi dobré. “Myslím, že pan premiér odvedl na summitu dobrou práci. To, že budeme v příštích 7 letech moci z EU čerpat v různých formách pomoc až ve výši 1,4 bilionu korun, považuji za značně uspokojivé. Tak samozřejmě bude potřeba ponechat si jistou ostražitost a sledovat vývoj ekonomické situace. Je jasné, že nás čeká hospodářský propad. Dle mého názoru je důležité v příštích letech investovat, připravit strukturální ekonomické změny, začít více pracovat s chytrými technologiemi a digitalizovat,” dodává.
“Mít možnost si půjčit peníze, popřípadě granty, je jedna rovina, druhá, zač tyto peníze utratit. Pokud se ČR zaměří na investice do infrastruktury státu, do dopravy, do železnice, prostě do velkých staveb, je zde šance, že nám tyto peníze neprotečou mezi prsty. Máme také šanci tyto peníze použít na masivní státní bytovou výstavbu a vyřešit problém mnoha rodin s dostupným bydlením. Vládo, makej!” vyzývá místopředseda poslaneckého klubu KSČM Leo Luzar.
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: Radim Panenka
