Dohoda o přidružení mezi Evropskou unií a jejími členskými státy a Ukrajinou je první dohodou nové generace dohod o přidružení se zeměmi Východního partnerství. Sjednávání této komplexní dohody bylo přitom zahájeno v březnu 2007.
Cílem dohody je urychlit prohlubování politických a hospodářských vztahů mezi Ukrajinou a Evropskou unií, jakož i postupný přístup Ukrajiny k částem vnitřního trhu Evropské unie, včetně vytvoření prohloubené a komplexní zóny volného obchodu. Jde o konkrétní způsob využití dynamiky vztahů mezi Evropskou unií a Ukrajinou se zaměřením na podporu zásadních reforem, hospodářské oživení a růst, správu věcí veřejných a odvětvovou spolupráci.
„Pro Ukrajinu představuje dohoda také program reforem založených na komplexním programu slaďování ukrajinské legislativy s normami Evropské unie, k nimž se mohou připojit všichni partneři Ukrajiny a na něž mohou zaměřit svou pomoc. Z dohody vyplývá, že pomoc Evropské unie Ukrajině je provázána s programem reforem,“ stojí v důvodové zprávě.
Poslanci se ale o smlouvě dnes pohádali. Sněmovna se přitom rozdělila na dva tábory – na ty, kdo smlouvu zcela hájili, a na ty, kdo smlouvu striktně odmítali.
Jako první k bodu promluvil komunista René Číp. Zmínil, že není připraven hlasovat pro přiblížení Ukrajiny k EU. Když ve sněmovně k tomuto bodu vystupoval prý poprvé, tak již tehdy varoval před unáhleným jednáním, protože tehdy byla na Ukrajině špatná situace a je tam prý i nyní. „Sami tamní občané nejsou spokojeni s postupem v Donbasu. Dnes také probíhají otevřené boje mezi oligarchy, a co se týče korupce, tak to bylo vidět při jednání tamního parlamentu. Otázkou je, co se z toho vyvine,“ poznamenal.
Jejich HDP nedosahuje ani čísel z doby před rozpadem SSSR
Když prý v roce 1992 Ukrajina vyhlásila nezávislost, tak se říkalo, že Ukrajina bude nezávislá. „Dnešní Ukrajina je ale rozdělena ekonomicky a i politicky a jejich HDP nedosahuje ani čísel z doby před rozpadem Sovětského svazu,“ zdůraznil Čip a přitom poukázal na oranžovou revoluci, „Ale změny, které tam na základě toho byly vyhlášeny, tak později byly opětovně anulovány,“ zdůraznil.
Promluvil také o tom, že se hovoří často o anexi Krymu, ale podle jeho mínění to anexe zdaleka nebyla.
Schwarzenberg: To samé bylo v Rakousku!
Na to reagoval někdejší ministr zahraničí a šéf TOP 09 Karel Schwarzenberg. Zdůraznil, že když v roce 1938 byl v Rakousku proveden anšlus, tedy připojení Rakouska k nacistickému Německu, tak tam o měsíc později bylo vyhlášeno také referendum, kde většina hlasů vyslovila souhlas s připojením Rakouska k třetí říši. Podobný stav nastal podle něj i na Krymu.
„Je to zatraceně v našem bezpečnostním zájmu,“ podpořil dohodu ale Schwarzenberg. „Bude to něco stát, samozřejmě. My, Poláci, Maďaři, Slováci jsme také stáli západní Evropu během posledních dvaceti let značné peníze. Na druhé straně si musíme uvědomit, že vývoj v těchto zemích pomohl i hospodářskému vývoji v Německu a Rakousku. Když se Ukrajina postaví na nohy, je to ohromná šance i pro nás,“ dodal Schwarzenberg.
Podle slov Karla Fiedlera z Úsvitu údajně Česká republika není schopna nijak pomoci Ukrajině. On osobně si to v reálu prý neumí nijak představit. „Myslím, že dnes je ta nejvhodnější, ne-li vůbec poslední možná chvíle, aby si ukrajinský volič uvědomil, že především on sám je strůjcem svého vlastního štěstí. Bude-li nadále podporovat své oligarchy a nechá-li se nadále krmit prázdnými revolučními sliby o Evropě, která vše zachrání a vše zaplatí, skončí jejich země v troskách,“ uvedl také Fiedler a navrhl zamítnutí této normy hned v prvním čtení.
Podobně hovořil i Leo Luzar z KSČM. Podle něj ukrajinský občan neví, co jeho vláda podepisuje, nezná pořádně to, k čemu se zavazuje, a pouze očekává podstatné zlepšení svého stávajícího stavu. „Je Evropská unie připravena uvolnit desítky, možná i stovky miliard euro, aby Ukrajině pomohla? A nebo je to pouze gesto, které chceme dělat, abychom toho velkého bratra za hranicemi Ukrajiny na východ trošku popíchli, poškádlili?“ otázal se.
Podle jejo mínění není Evropská unie schopna a bohužel ani ochotna ekonomicky toto zabezpečit a ukrajinskému občanovi pomoci, jak on očekává. „To rozčarování, které na Ukrajině přijde, bude obrovské a bojím se, že Majdan č. 2, 3, 4, či 5 se již připravuje a nepokoje občanů budou,“ dodal.
Martin Novotný z ODS pak promluvil dokonce o apartheidu. „Já jsem si při vystoupení předřečníka vzpomněl na jednu televizní reportáž z doby, kdy padal apartheid v Jihoafrické republice. Tehdy se tam ptali jednoho obyvatele černé pleti, jaké má naděje spojené s pádem apartheidu. A on tehdy na tuto otázku odpověděl, že se těší, až bude mít kartu, prostřednictvím které jde vybírat z bankomatu peníze, jako tyto karty má bývalá vládnoucí bílá komunita,“ poznamenal Novorný.
Z vystoupení předřečníka prý měl dojem, že v logice jeho uvažování, aby náhodou nedošlo k frustraci z nenaplnění těchto vizí, by apartheid v Jihoafrické republice měl být dodnes, aby náhodou obyvatelstvo nebylo frustrováno.
Petr Adam i Martin Lank (oba Úsvit) shodně zmínili, že dohodu nepodpoří. K nim se přidal i Marek Černoch (Úsvit). „Chci se zeptat kolegů, zda zvážili hospodářský aspekt této smlouvy. Je podle vás moudré v této chvíli brát na ČR tento závazek?“ otázal se Černoch za sněmovním pultíkem.
Nina Nováková z TOP 09 zdůraznila, že Ukrajina nejsou jen oligarchové. „Měli bychom pomoci těm obyčejným lidem tam,“ řekla.
Sociální demokrat Igor Jakubčík poslance poprosil, aby pro smlouvu hlasovali a propustili ji do výboru. Tam se prý o dohodě mohou košatě dohadovat.
„Neměli bychom vyvolávat marné naděje. Jean-Claude Juncker, když se ujal moci v Evropské komisi, prohlásil, že po dobu jeho předsedování Evropské komisi nebude Evropa rozšířena o žádný jiný stát," zdůraznil za sněmovním pultíkem místopředseda dolní komory Vojtěch Filip (KSČM). Prý si přeje, aby Ukrajina zůstala stabilním státem a Ukrajinci stabilním národem, ale mělo by se hovořit o tom, kdo tam finanční nestabilitu způsobil a měli by pak obyvatelé Ukrajiny chtít vyrovnání právě po nich. Podle Filipa je však otázkou, kdo dluhy Ukrajiny zaplatí.
"Tady mi není jasné, jak odpovíme ukrajinskému vedení, že nebudeme schopni jejich dluhy, které jsme nenadělali, zaplatit...A v tomhle ohledu se tedy ptám, kdo jiný nabídne místo 600 mil. eur oněch 12 mld. dolarů a kdo je zaplatí. Zaplatí je ukrajinští oligarchové? Zaplatí je Spojené státy americké, nebo je zaplatí evropský daňový poplatník? otázal se.
Zaorálek: Nikdo nechce, aby se cpaly peníze do kapes oligarchům
„Tohle je jen dohoda o přidružení, Ukrajina má před sebou neuvěřitelně těžké úkoly... Nikdo tady nechce, aby se cpaly peníze do kapes oligarchům,“ zdůraznil na závěr debat ministr zahraničí Lubomír Zaorálek z ČSSD. Většinu závazků podle něj na sebe bere Ukrajina samotná. „Nepředstavujte si, že Evropa dnes mávne rukou a řekne: ‚Tak jim to tam pošlete, zalepte ty díry, nezajímá nás, co s tím bude'."
„Já vám tady přísahám, že komisař Johannes Hahn, který se tomu věnuje, je tvrdým komisařem, takovým, jakého neměla Evropa v jednání s Ukrajinou, a dává jasně Ukrajincům najevo, že pokud na jejich straně nebude ochota plnit, k čemu se zavazují, tak nebudeme moci mluvit o žádné pomoci. Dneska to stojí tak, že pokud oni nedoručí to, co je na jejich straně, tak to není pravda, že poplynou peníze na Ukrajinu," dodal Zaorálek s ujištěním, že nehrozí další Majdan.
„Na Ukrajině panuje široké vědomí, že jestli znovu přijde Majdan, tak je to prostě s Ukrajinou celé v háji,“ doplnil.
_profil_top.jpg)
Nakonec poslanci pro smlouvu řekli ano, a to 154 hlasy. Smlouvu poslali do příslušných výborů - zahraničního a pro evropské záležitosti. Senát smlouvu schválil už koncem loňského roku.
Ke konci března už smlouvu podpořilo sedmnáct členských států Evropské unie, včetně Slovenska, Německa, Rakouska či Maďarska.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
Ukrajina (válka na Ukrajině)
Zprávy z bojiště jsou v reálném čase těžko ověřitelné, ať již pocházejí z jakékoliv strany konfliktu. Obě válčící strany z pochopitelných důvodů mohou vypouštět zcela, nebo částečně nepravdivé (zavádějící) informace.
Redakční obsah PL pojednávající o tomto konfliktu naleznete na této stránce.
autor: Olga Böhmová
