V sále byli zastoupeni představitelé nevládních organizací a občanských sdružení jako například Centrum pro společenské otázky, Mezanin a také představitelé Rady vlády pro záležitosti romské menšiny.
Byla představena monitorovací zpráva občanské společnosti o plnění národní strategie integrace Romů, na které pracovalo například i Multikulturní centrum Praha. Stát by se měl prý více zaměřit i na problémy Romů, kteří mají postižení či menšinovou sexuální orientaci. „Mělo by se také rozšířit levné sociální bydlení a nekomerční bytová družstva,“ doplnil mluvčí Platformy pro sociální bydlení Štěpán Ripka.
A začal frmol...
Chaloupka popsal ParlamentnímListům.cz, co se na akci dělo. „Šel jsem tam s představou, že tam budou zastoupeny strany představující odlišné názory na problematiku. Netušil jsem, že vlezu do doupěte plného nepřátel, kde jsem v průběhu toho sezení zjistil, že všichni vědí, kdo jsem a jen hledali příležitost, jak po mně vyjet. Jakmile jsem začal mluvit, tak nějaký aktivista po mně vyjel s tím, že 'kdo sem pustil toho protiromského populistu'. A začal frmol. Jenom jsem se díval dozadu toho sálu, kde sedělo několik bezkrkých svalnatých spoluobčanů z této menšiny. A říkal jsem si: Z této místnosti se nedostanu. Tak jsem poněkud nervózní ztratil nit své řeči a přemýšlel jsem spíš, kterým oknem vyskočím a prchnu na tramvaj,“ řekl ParlamentnímListům.cz Chaloupka.
Nakonec to podle něho nebylo až tak dramatické. „Až teď si uvědomuji, že byla blbost tam jít. To bylo jednostranně zaměřené na buzerování České republiky, jak nic neděláme pro začleňování Romů a pro romské děti. Tam nebyl prostor k diskusi. To byla sešlost, která chtěla zase naházet špínu na Českou republiku, jací jsme rasisti. Byli tam i zástupci z Rady vlády pro záležitosti romské menšiny, kteří podle mě měli hájit Českou republiku a říci: 'Děláme pro Romy hodně a víc dělat nemůžeme, dokud nezačnou něco dělat i Romové' - a že dokud se budeme snažit jenom my, tak s tím nelze nic dělat. Jenomže tito pánové si nechtěli dělat zle, takže tam jenom nemastně neslaně plácali, jako vždy, když je Česko napadáno nějakou neziskovkou, jací jsou Češi rasisti, že se strašně omlouváme,“ řekl redakci Chaloupka.
Psali jsme:
Nenechme se špinit, že jsme rasisti
Takový přístup je podle Chaloupky ale špatný: „My se neumíme ozvat. My se neumíme obhájit. Tím pádem nás všichni vidí jako slabochy a jako viníky, a tím pádem se do nás všichni naváží. Když si Francie udělá pořádek s cikány a někdo se do nich naveze, tak jim řeknou, ať jim dají pokoj, že to je jejich země, hájí bezpečí většinové populace a ve své zemi si mohou dělat, co chtějí. A příště už si nikdo nedovolí do Francouzů navézt. Zatímco v Česku se řekne, že budeme hodní, že do toho vrazíme víc peněz a budeme všem pomáhat, všechny živit, krmit, oblékat, tak ukazujeme svou slabost a jsme jednoduchý terč a příště se do nás zase navezou.“
S představiteli Strany rovných příležitostí se Chaloupka dohodl, že je potřeba urychleně začít konstruktivně jednat.
Neziskovky parazitují a vysávají peníze
„Domluvili jsme se na společném setkání, kde mi pánové předloží svoje návrhy řešení a tím mi pomohou s dokončením připravovaných změn zákonů. Také jsem jim řekl, že ty neziskovky, co tu mají potlačovat ten takzvaný rasismus a segregaci Romů, nemají zájem problematiku řešit. Protože v momentě, kdy se řekne, že Česko je OK a žádný rasismus tu není, všichni se mají rádi a objímají se, tak tyhle neziskovky přijdou o své miliardové dotace na svou činnost a spousta neužitečných lidí přijde o práci. Čili oni musí podněcovat povědomí, že tu je rasismus, aby mohli mít více a více peněz, více lidí, větší mzdy, větší kanceláře, větší auta a jenom do nás hezky sypte prachy. Na tomto principu fungují,“ říká Chaloupka.
„Tak jsem se těch neziskovek zeptal, co za posledních dvacet let dokázaly. Dokázaly akorát to, že je zde napětí a nenávist ve společnosti, lidé jsou mláceni na ulici a za dvacet let vypěstovali novou generaci Romů, která neposílá děti do školy. To jsou výsledky jejich práce. No a když jsem tohle řekl, začal pískot a řvaní, překřikování a nebylo co řešit,“ uvedl poslanec.
Psali jsme:
Změna legislativy
Chaloupka se teď snaží spolupracovat s poslanci a senátory na změně legislativy, která by romskou problematiku řešila: „Teď jedu do Písku za pánem, který pracoval patnáct let s cikány, takže se jedu zeptat na jeho zkušenosti. Vláda s tím nic nedělá. Ta se bojí, že ji někdo nařkne z rasismu, tak mlčí.“
Chaloupka nedávno na půdě Rady Evropy vystoupil s projevem, kde se ohrazoval proti tomu, že by Romové v Česku byli utlačováni a kde řekl, že je už unaven z neustálého osočování České republiky z rasismu a xenofobie.
Připomněl, že Česká republika má největší procento Romů s dokončeným vzděláním a také největší procento Romů v placeném zaměstnání. Česká republika podle Chaloupky investuje velké množství peněz do zlepšení životních podmínek Romů a do snahy o jejich zařazení do společnosti. Důležitý fakt podle něho je, že Romové vyžadují, aby se společnost přizpůsobila jim, a to není v žádném případě akceptovatelné.
Česká republika není diskriminační vůči Romům
„Česká republika není diskriminační vůči Romům. Mnoho z nich pracuje, vychovává děti a jsou součástí společnosti. Toto jsou Romové, kterých si musíme vážit a které musíme podporovat. Jsou důkazem toho, že když chtějí, tak mohou. V diskriminační a xenofobické společnosti by nebyli romští učitelé, herci a podnikatelé. Ale my máme úspěšné Romy v ČR. My nejsme rasisté,“ řekl Chaloupka.
Česká republika podle něj dělá maximum pro zlepšení životních podmínek Romů. „Ano, určitě je možné to dělat efektivněji. Ale pokud se nedostavují žádané výsledky, hlavní vina leží na Romech samotných. Ono je velmi složité pomáhat někomu, kdo pomoc odmítá. Pokud má někdo pocit, ze Česká republika dostatečně nepodporuje začlenění romské menšiny do společnosti, bude mi potěšením zajistit financování jejich přestěhování do vaší země. Poté budu se zájmem sledovat, jak si vy s tímto problémem poradíte. Jiné řešení nevidím,“ vzkázal kritikům České republiky Chaloupka.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: Lukáš Petřík
