TTIP je bilaterální dohodou mezi Evropskou unií a Spojenými státy americkými, společně se svou sesterskou dohodou TPP má prý ovlivnit přibližně 50 procent světové ekonomiky, 60 procent světového HDP a 33 procent celosvětového obchodu se zbožím.

USA chtějí EU oddělit od Ruska a dostat ji více pod svůj vliv. Zájmy nadnárodních korporací

Projednávání TTIP bylo zahájeno v červnu 2013, v květnu 2014 stále nejsou k dispozici dostatečné informace o jejím obsahu – a mnohdy je nemají ani úředníci a politici, kteří o něm budou rozhodovat. V Evropě budí odpor především odbourávání netarifních překážek obchodu, zavedení stejných standardů pro zemědělské a průmyslové produkty. Podobně i v Evropě panuje nedůvěra ke geneticky modifikovaným plodinám. Často bývá kritizováno i utajování obsahu návrhů a průběhu jednání.

„Co dohoda přinese? Proč se hovoří o vzniku tisíců nových pracovních míst, když dohody tohoto typu naopak vedly k zániku pracovních míst? Proč se hovoří o odstranění cel, když již nyní jsou cla mezi EU a USA tak nízká, že to nehraje žádnou roli? Proč o tu obchodně-investiční dohodu USA tak hrozně moc stojí a tak enormně tlačí na pilu, když již dnes ani obchodu, ani investicím vzájemně nic nebrání? Jelikož cla nehrají žádnou roli, půjde s velkou pravděpodobností o netarifní překážky – americké standardy jsou v řadě oblastí, i v sociální, podstatně nižší než evropské. Jsou zde velké obavy z toho, že bychom se mohli například u potravin dostat na úroveň USA, což by byl jednoznačný regres. Je tu hrozba arbitráží dle doložky ISDS, která umožňuje nadnárodním firmám žalovat státy, pokud nějakým způsobem ohrozí jejich zisky. Nevíme, jak by tato doložka byla v dohodě přesně formulována. Dohoda TTIP ale nemá sloužit jen zájmům amerických korporací v dalším závodě ke dnu. Dominantně jde o geopolitiku – tedy USA chtějí EU oddělit plně od Ruska a dostat ji intenzivněji než kdy předtím pod svůj vliv,“ varovala ve vyjádření pro ParlamentníListy.cz ekonomka Ilona Švihlíková.