Zatímco vrcholí aktuální snaha Spojených států v čele s prezidentem Trumpem ukončit válku na Ukrajině pomocí podrobného zhruba 28bodového plánu, začíná se hovořit o tom, co bude po skončení války s uprchlíky, kteří se kvůli bojům na Ukrajině vydali dále na západ a zakotvili mimo jiné i v České republice. Naše země jich přijala skoro 400 tisíc. 

Uprchlíci z Ukrajiny, kteří do České republiky od začátku války dorazili a byla jim schválena dočasná ochrana, měli a mají nárok i na finanční sociální podporu. 

Jakým způsobem by měl český stát k těmto uprchlíkům přistupovat od okamžiku, kdy v jejich domovské zemi zavládne příměří nebo definitivní mír? Měli bychom všechny programy podpory a ochrany okamžitě ukončit a motivovat maximum Ukrajinců k návratu do vlasti? Anebo postupovat s větší opatrností a s cílem, aby zde část těchto uprchlíků zůstala a zapojila se zde natrvalo do pracovního procesu? ParlamentníListy.cz požádaly politiky napříč stranami o komentář. 

Předseda sněmovního zahraničního výboru Radek Vondráček z hnutí ANO zdůrazňuje prioritu v podobě uzavření míru. Ukrajinci poté budou moci odejít zpět domů pomoci obnovit svou zemi. Z druhé strany bychom si měli být schopni udržet ukrajinskou pracovní sílu. Ta, jak známo, je v řadě odvětví těžko nahraditelná, protože čeští občané se do některých pracovních oborů nehrnou.

„Klíčové nyní je, aby se opravdu podařilo uzavřít mír. Ukrajinským uprchlíkům umožní taková situace svobodný návrat do vlasti, kde se budou moci podílet na obnově země, jistě jich mnoho této možnosti využije. Český pohled musí být pragmatický, ale ne mechanický. Máme řadu odvětví, kde Ukrajinci naleznou i v budoucnosti pracovní uplatnění, a je v zájmu Česka si takovou pracovní sílu udržet. Určitě ale nebude možné přivírat oči před negativními jevy, jako je zneužívání sociálního a zdravotního systému. Pro bezpečnostní komunitu bude výzvou možný příchod traumatizovaných veteránů. Mimochodem, všechny tyto otázky už začali řešit naši partneři v EU, kteří také mají na svém území ukrajinské uprchlíky. Dodat lze, že pro Česko je v rámci přetrvávajícího migračního tlaku rozhodně příznivější, pokud budeme přijímat uprchlíky z kulturně blízké země. Co platí absolutně, Česko se musí rozhodovat suverénně a ve prospěch svých občanů,“ konstatoval Radek Vondráček pro ParlamentníListy.cz.

Senátor z ODS a dlouholetý starosta Hluboké nad Vltavou Tomáš Jirsa zdůrazňuje nezastupitelnou roli ukrajinských pracovníků v některých českých klíčových odvětvích a k redakcí nadnesené otázce doporučuje, dle svých slov, velmi opatrný postoj. „Bez ukrajinských dělníků by se rozpadlo naše stavebnictví a bez sestřiček a uklízeček zdravotnictví. Takže citlivě,” radí senátor.

Do ankety ParlamentníchListů.cz se vyjádřil také poslanec SPD Tomáš Doležal, podle něhož by s uzavřením míru „pro tyto lidi skončila platnost hromadného bianco šeku na právo žít v naší zemi”. „Ti z nich, kteří v tu dobu nebudou mít standardní individuální pobytové povolení dle českého práva na dobu určitou, by měli dostat přiměřenou lhůtu na opuštění ČR.”

Fotogalerie: - Ustavení výborů

„Měli bychom neprodleně ukončit institut dočasné ochrany a provést plnou revizi oprávněnosti pobytu všech ukrajinských migrantů, kteří na naše území přišli od 24. 2. 2022. Zůstat by zde měl jen ten, kdo zde založil rodinu nebo zde zaplatil daně v nějaké předem stanovené výši. Ostatní by se měli vrátit zpět. Samozřejmě by měl být navrácen na Ukrajinu každý, kdo na našem území spáchal trestný čin či přestupek. Tento proces by dle mého názoru měl nastat bez ohledu na to, zda bude válka v dohledné době ukončena, či nikoliv. Nevidím jediný důvod, proč bychom měli z daní našich občanů hostit ekonomické migranty ze země, kde na čtyřech pětinách jejího území žádné nebezpečí nehrozí a kam tito migranti jezdili v létě za naše peníze na dovolenou,“ reagoval poslanec SPD a předseda strany PRO Jindřich Rajchl.

Jasný postoj k věci má také europoslanec ANO Tomáš Kubín. „Jestli chceme Ukrajině skutečně pomoci, tak musíme podporovat návrat do země. Jásat nad tím, že pomáhají našemu pracovnímu trhu, je sobecké. Ta těžce zkoušená země nesmí vykrvácet tím, že si Evropa ‚ponechá‘ jejich pracovní síly a lidi obecně. Návrat podpořit nefinančně, ale vybavit osvědčením o získané kvalifikaci, zaměstnání atd. To neznamená hromadné a vynucené odsunutí zpět na Ukrajinu, ale propracovaný program návratu, až skončí statut dočasné ochrany,“ uvedl.

„V první řadě musím říct, že mám obrovskou radost z toho, že jsme se na diplomatickém poli posunuli dál směrem k míru. V případě, že bude na Ukrajině uzavřen mír nebo příměří, je z pohledu České republiky v první řadě nejdůležitější zabránit slučování rodin na našem území. Muži, bývalí vojáci, se nesmí vydávat do Česka za svými manželkami a dětmi, aby tady scelovali rodiny. Často jde o lidi, kteří trpí psychickými problémy, a navíc jsou pochopitelně zvyklí na násilí. To představuje obrovský bezpečnostní problém pro Česko. Za druhé, uprchlíci, kteří už u nás jsou, nejčastěji ženy a děti, by měli přejít do klasického režimu s dlouhodobými pobyty. Jsem přesvědčen o tom, že za ty pomalu čtyři roky, které u nás jsou, už umíme zcela jasně říct, kterým lidem chceme dát dlouhodobé pobyty, a kterým nikoli. Ministerstvo vnitra čeká obrovský úkol – zabezpečit bezpečnost našich obyvatel, navíc s policií ve velmi špatném stavu, tak jak ji zanechal Rakušan po svých čtyřech letech v křesle ministra. Proto budu velice bedlivě sledovat, kdo se novým ministrem stane,“ sdělil nám senátor a předseda Přísahy Robert Šlachta.

Senátorka Daniela Kovářová vyzvedla především důsledky vylidnění Ukrajiny. „Můžeme se na věc dívat sobecky, nebo také s pochopením pro vylidněnou Ukrajinu, i když ta se masově vylidňovala už před válkou, a dokonce už před převratem v roce 2014. Pro Českou republiku by bylo výhodné, kdyby u nás zůstali ti poctivější a pracovitější Ukrajinci. Není ale nástroj, jak je odlišit od těch druhých. Ti poctiví a pracovití budou potřeba především na Ukrajině. Ztráta možná dvaceti milionů lidí je pro Ukrajinu snad nevratnější tragédií než přímé důsledky války. Naše úřady navíc neumějí odlišit poctivého migranta od těch, kdo sem přišli jen za sociálními dávkami nebo aby se zapojili do zde již zakořeněných ukrajinských kriminálních struktur. Toto rozlišení neumí žádná vláda. Proto, jakmile válečný konflikt na Ukrajině skončí, měla by skončit i dočasná ochrana a sociální výhody, které ČR migrantům z Ukrajiny poskytuje. Kdo se uživí, ať tu zůstane. I když ve své vlasti bude chybět,“ odpověděla na dotaz redakce. 

„Jsem toho názoru, že Ukrajina bude potřebovat, aby se její občané vrátili a vybudovali nový – lepší – režim, než aktuálně představuje ten prezidenta Zelenského. Režim, který nebude postaven na hodnotách korupce, klientelismu, na oligarchických strukturách, na cenzuře, politických procesech, a hlavně který bude dávat míru přednost před válkou!“ vzkázala europoslankyně, předsedkyně KSČM Kateřina Konečná.

Poslanec za SPD a předseda Svobodných Libor Vondráček odpověděl následovně. „Můj názor je dlouhodobě stejný a je hezky formulován v programovém prohlášení snad budoucí vlády: Budeme podporovat diplomatické kroky vedoucí k ukončení války na Ukrajině a k eliminaci rizik války v Evropě,“ řekl. 

„Kdo jiný by měl obnovovat Ukrajinu než Ukrajinci? Plyne z toho jediné: Dočasné ochrany a sociální podpory už bylo víc než dost. Přichází čas, kdy Ukrajinci musejí začít sklízet vše, co před 12 lety svým majdanem – rozuměj státním převratem, přesněji nezákonným a neústavním pučem – zaseli. Nikdo jiný to za ně neudělá. Vše, co následovalo, bylo jen pokračováním majdanu a odpovědí na něj. Blíží se také účtování, kdo Ukrajinu do jejího neštěstí vehnal, kdo majdan, respektive ukrajinský státní převrat organizoval, podporoval a financoval,“ sdělila poslankyně SPD a předsedkyně Trikolory Zuzana Majerová.

Psali jsme:

Až Milion chvilek spálí americkou vlajku. Keller o pátých kolonách

Poslední šance Ukrajiny před porážkou. Co zapadlo v návrhu USA

Žádný mír, bojuje se dál. Evropani zase házejí vidle

500 000 mrtvých, 161 000 dezertérů. Ukrajinští poslanci vypustili čísla