Někteří označují rok 2015, který je téměř za námi, dokonce za nejsložitější rok od sametové revoluce. Masová nelegální migrace, občanská válka na Ukrajině, Sýrie, Turecko a ISIL, řecká krize, teroristické útoky a hrozba jejich pokračování… Byl podle vás rok 2015 něčím přelomový?
Podle mě to byl rok jako každý jiný. Pokaždé se najdou nějaké problémy. Já bych roky nesoudil podle toho, jaké jsou problémy, ale podle toho, jak je dokážeme v daném roce překonávat. A myslím, že v mnoha věcech se konečně začalo místo mluvení konat. Na Ukrajině zavládlo příměří, státy se spojily v boji proti ISIL, řecká krize je celkem úspěšně řešena a teroristické útoky otevřely otázku po identitě lidí žijících v Evropské unii. Prostě všechny věci mají nějaký vývoj a rok 2015 bude jednou vnímán jako jakýkoliv jiný rok.
Tématem číslo jedna se stala migrační krize. Do Evropy se dostávají stovky tisíc lidí, o kterých údajně nic nevíme. Když se s odstupem podíváme na průběh krize v roce 2015, co lze považovat za úspěch v jednání Evropské unie v tomto kontextu a v čem naopak evropské elity selhaly?
Myslím, že hodně politiků pod dojmem emocí zapomnělo na pravidla a bezpečnost občanů Evropské unie. Nemůžeme si sem vzít statisíce lidí, které nebudeme moci integrovat a o kterých nic nevíme. Za největší úspěch považuji poslední měsíce, které ukázaly, že česká pozice v oblasti migrace je správná. Selhání vidím především u západních států, které sem bez kontroly nechaly přijít statisíce lidí. To je chyba, které jednou budeme litovat.
V souvislosti s migrační krizí se i česká politická scéna začala polarizovat. Atmosféra posledních dní alespoň z hlediska médií působí tak, že každý v této zemi nenávidí Zemana, a to včetně premiéra republiky, který ho obvinil z šíření nenávisti. Zeman prý rozděluje národ, spolčuje se s extremisty. Je tomu opravdu tak? A bude takové názorové rozdělení ve společnosti gradovat?
Kouzlo přímé volby prezidenta spočívá v té nepředvídatelnosti výsledku. A Miloš Zeman byl řádně zvolen jako všichni ostatní politici, ať se to někomu líbí, nebo ne. A takové to neustálé kopání do prezidenta, například od bývalých protikandidátů, mi často přijde úsměvné až trapně zhrzené. Prostě pokud někdo nechtěl, aby vyhrál Miloš Zeman, tak měl být lepší než on. Osobně si myslím, že výběr poradců a lidí, kteří se kolem něho pohybují, by měl být jiný, ale respektuji právo každého si vybrat toho, kdo mu nejvíce vyhovuje. Sám bych se chtěl dožít doby, že prezident a premiér budou spolupracovat. To současné neustálé handrkování upřímně nesnáším.
Totéž se dle mnohých dělo v celoevropském kontextu. Jakoby se část Evropanů odklonila od dosavadních elitních politiků typu Merkelové nebo představitelů EU a přiklonila se k euroskeptickým a antiuprchlickým silám. Je to zdravý vývoj? Jde o reakci na konkrétní situaci, nebo na dlouhodobě neutěšený stav soužití menšin v Evropě s většinou? Objevují se též názory, že ke „krajní pravici“ se kloní lidé, kterým se zdá, že je přestala hájit běžná levice. Co na to vše říci a co v té souvislosti čekat příští rok? Bude řada voleb, mluví se i konkrétně o přežití Angely Merkelové, vzestupu Marine Le Penové...
Nedávno napsal Václav Klaus mladší článek, kde právě tyto skutečnosti zmiňuje. Nicméně já znám bohužel Marine Le Penovou z Evropského parlamentu a to určitě není politička s morálním kreditem a nějakou schopností mít dlouhodobou strategii například v oblasti migrace nebo ekonomiky. Myslím si, že politici dostali tento rok pár facek, aby se vzpamatovali. A řada z nich se skutečně probrala a začíná přemýšlet o něco více racionalisticky.
Psali jsme:
Stabilitou Evropské unie zatřásla také dluhová krize v Řecku, kdy se rozhodovalo o jeho dalším působení v eurozóně. Výsledkem je, že Řecko obdrželo překlenovací úvěr, zůstává v eurozóně, zavádí reformy. Jak hodnotit tento stav? Přinese to vyřešení problému Řecka? Zůstane Řecko v eurozóně a pokud ano, je tomu tak dobře?
Řecko si sáhlo na dno a dnes je vidět, že mu to celkem prospělo. Ale nemá ještě vyhráno. Prostě pokud tato země nezačne vybírat daně a provádět reformy, může se brzo do stejných problémů vrátit. Pokud vláda Tsiprase zůstane delší dobu stabilní, tak Řecko v eurozóně zůstane. Ale pokud opět začne hrát hry, bude opakovat volby a přestane splácet dluhy, tak eurozónu opustí. Myslím, že pohár trpělivosti s Řeckem už dávno několikrát přetekl.
Jak se změnilo v uplynulém roce postavení Ruska ve světě a jak situaci ovlivnily nedávné události jako konflikt s Tureckem nebo bombardování cílů v Sýrii mířící na radikály z Islámského státu?
Díky zapojení do bojů v Sýrii dosti výrazně. Ale je příliš brzo na nějaké zásadní hodnocení postavení Ruska, které není a nebude světovým hráčem. Rusko stále okupuje Krym a to je i důvod, proč řada států, s ním prostě nespolupracuje a spolupracovat nebude.
Bývalý dlouholetý novinář Mladé fronty, odborník na rusko-ukrajinské vztahy i Francii Milan Syruček uvedl v rozhovoru pro ParlamentníListy.cz: „Jsem vnitřně přesvědčen, že vlna uprchlíků nebyla živelná, ale byla to první etapa tohoto boje, za níž následovala druhá etapa, teroristické útoky. Poté může přijít třetí etapa, která zasáhne třeba i USA; to zase z hlediska mocenské pozice. Je to tedy ideologický boj, který nepotřebuje sofistikované zbraně, ale fanatiky.“ Co si o takové klasifikaci myslíte?
Jsem o tom naprosto přesvědčen, že současná migrace není spontánní. Ti lidé vypovídají celkem jasně, že byli osloveni skupinami převaděčů, aby šli do Evropy. Ale kdo za tím stojí, opravdu nevím. A to, že je potřeba si přiznat, že integrace lidí v Evropě selhala a že bychom mohli začít bojovat s fanatiky a extremisty, říkám již dlouho. V Evropě je řada radikálních islamistů, které je nutné eliminovat.
Abychom ekonomická témata pojali šířeji... Probouzí se ve stínu migrační krize nadějně ekonomika EU a USA? Nebo stále směřujeme ke strukturálnímu průšvihu – útěk pracovních míst na východ, další ztráty díky robotizaci a automatizaci, snižování životní úrovně, zadlužení…?
To probouzení ekonomiky nemá s migrační krizí zase tolik společného. Důvody jsou spíše makroekonomické. V mnoha zemích se vrací důvěra investorů a začínají se hledat zajímavé investiční příležitosti. A na růst HDP by měly státy reagovat snižováním zadlužování, abychom nedopadli jako některé jižní státy. Přesun výroby na východ a optimalizace procesů je dlouhodobý trend, který známe mnoho let a z mého pohledu ho nic nezastaví.
Po ekonomické stránce prý předbíhá Spojené státy Čína. Například podle politologa Oskara Krejčího: „je střídání hegemona nejcitlivější období v mezinárodních vztazích, kdy nejvíce hrozí velká válka.“ Jak se ekonomická síla či slabost Spojených států může projevit na mezinárodních vztazích?
Tady musím nesouhlasit. Nejde jen o ekonomickou sílu kapitálu získanou tím, že u mne díky nízkým výrobním nákladům všichni všechno vyrábí. Pokud by chtěla Čína Spojené státy americké skutečně předběhnout, musela by je přeběhnout i technologicky a diplomaticky. Do té doby budou USA určitě dominovat globální ekonomice a politice. Na rozdíl od Číny, která může ekonomicky růst, v USA je dlouhodobá zkušenost, jak investovat peníze a to prostě Číňanům stále chybí. Jejich zkupování firem, které pak neumí nikdo řídit, je jen malou ukázkou toho, že peníze nejsou všechno.
Psali jsme:
Jak moc ovlivní globální vývoj výsledky, ale i průběh a předvolební kampaň prezidentských voleb ve Spojených státech amerických? Vyhraje „normální“ kandidát, nebo třeba Donald Trump či Bernie Sanders?
Asi před dvěma měsíci bych si vsadil na Donalda Trumpa, ale v současné době již tomu nevěřím. Udělal obrovské množství chyb a působí v mnoha oblastech naprosto nepřesvědčivě. Proto v jeho vítězství nevěřím. A pokud USA chtějí zůstat světovým ekonomickým lídrem, musí mít v čele opravdovou osobnost schopnou prosadit velké množství reforem. A trochu se obávám, že moc možností, kdo by se mohl stát prezidentem USA, tu prostě není.
Jaká je vaše prognóza budoucího vývoje Evropy v roce 2016? Poradíme si s migrační krizí, nebo se nakonec staneme obětí džihádu a evropská civilizace nastoupí cestu k postupnému zániku a spácháme sebevraždu, jak varují někteří analytici?
Když jsem před půl druhým rokem vystoupil proti kvótám a hovořil o tom, že musíme zastavit především ekonomickou migraci, byl jsem mnohými označen za xenofoba a rasistu. A dnes to říkají všichni napříč politickým spektrem. Prostě to, že sem nepustíme všechny, je dneska jasné. A řekl to i dnes novinářům Donald Tusk. Bezpečnost Evropy je na prvním místě. A ten, kdo chce do Evropy, musí respektovat naše pravidla.
Kdo se stal z vašeho pohledu nejvýraznější figurou české politické scény a proč? Do jaké míry splnil očekávání, anebo naopak zklamal prezident Miloš Zeman, Andrej Babiš, Bohuslav Sobotka, Miroslav Kalousek?
Stále je tu silný fenomén Andreje Babiše, nicméně ukazují se další silné osobnosti. Nepřehlédnutelný je například důsledný ministr vnitra Milan Chovanec nebo vicepremiér Pavel Bělobrádek. A musím zmínit i Mariana Jurečku, který je svéráznou a nepřehlédnutelnou osobností v této vládě. Jinak Miloš Zeman mě neměl čím překvapit ani zklamat. Myslím, že je takový, jakého jsem ho vždy znal. Přiznám se, že u Andreje Babiše jsem čekal větší tah na bránu s tím, že začne prosazovat opatření pro podporu podnikatelského prostředí. To se zatím nestalo.
Premiéra Bohuslava Sobotky si vážím jako slušného člověka, který si rozhodně v mnoha věcech nepočíná vůbec špatně. Někdy bych však od něj očekával větší ráznost. Jako je případ Evy Michalákové, kde měl být více nekompromisní poté, co nám Noři lhali. Není možné, abychom se takto vzdali českých dětí. A u Miroslava Kalouska se domnívám, že dělá neskutečnou chybu, když se stal předsedou TOP 09. Osobně si myslím, že mu prostě role dvojky výborně seděla. Je také škoda, že některé jeho projevy jsou hulvátské. Kalousek je hodně inteligentní člověk, ale způsob vyjadřování nám názor na něj hodně kazí.
Kdo na politické scéně příští rok posílí, kdo propadne? Ať už díky krajským volbám, nebo případným otřesům ve vládní koalici, nebo vývoji ve světě? Babiš, ČSSD, komunisté a radikální levice, protievropská a prootiimigrační pravice (která?), proevropská pravice, někdo jiný…?
V mnoha krajích se do zastupitelstev dostane ANO 2011 a budou kraje, kde prostě jednoznačně vyhraje bez ohledu na to, kdo za ně bude kandidovat. Propad v mnoha krajích čekám u sociálních demokratů. Například v Olomouckém kraji to hraničí s naprostou jistotou. Určitě, pokud se něco nezmění, dostanou se v mnoha krajích do problémů ODS a TOP 09. Podle mě extremisté nikterak neposílí. Chybí jim tady nějaká silnější osobnost, která by se dlouhodobě profilovala. Spíše posílí různí „nezávislí“.
Psali jsme:
Někteří politici a publicisté nás straší, že nám, Čechům, hrozí ztráta svobody. Prstem ukazují zejména na Andreje Babiše a Miloše Zemana. Přiblíží se příští rok cosi takového?
Kam vítr, tam plášť. Víte, na rozdíl od mnohých publicistů a politiků nejsem tak starý, takže nemám problém s pamětí. A já si pamatuji na ta strašení typu, že nesmíme vládnout s komunisty; a pak je tito politici jako první objali a říkali, že s nimi musíme vládnout, abychom zabránili koalici ODS a ČSSD. Předtím zase opakovali pořád dokola věty typu: opoziční smlouva je konec demokracie v České republice. A jak vidno, nebylo to tak. Lidé nejsou ovce a ví, že za politickými proklamacemi je často snaha začít vládnout sám. A přestože i já mám mnoho výhrad jak k Andreji Babišovi, tak k Miloši Zemanovi, oba pány respektuji jako dobré politické soupeře. A opravdu ani jednoho se nebojím.
Čas od času padne termín „válka“. Ať už světová, nebo lokální. Slýchali jsme, že Rusko může napadnout Pobaltí. Amerika Rusko. Čína Ameriku. Amerika Čínu. Írán Izrael. Izrael Írán… Přiblíží se na základě dějů příštího roku něco z toho? Nebo lze očekávat uklidnění v Sýrii či na Ukrajině?
Myslím, že spíše než války mezi jednotlivými zeměmi, vypuknou války o vodu a nezatopená území. S klimatickými změnami přijde i velké stěhování národů. A tam vidím obrovský potenciál pro konflikty a války. Daleko pravděpodobnější vidím válku mezi jihem a severem, nebo uvnitř států za samostatnost.
Tomáš Zdechovský
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
Ukrajina (válka na Ukrajině)
Zprávy z bojiště jsou v reálném čase těžko ověřitelné, ať již pocházejí z jakékoliv strany konfliktu. Obě válčící strany z pochopitelných důvodů mohou vypouštět zcela, nebo částečně nepravdivé (zavádějící) informace.
Redakční obsah PL pojednávající o tomto konfliktu naleznete na této stránce.
autor: Lukáš Petřík
