Vladimir Putin je...Anketa
„Rusové se přece nikdy nemůžou Krymu vzdát, vzhledem k tomu, že jejich černomořské flotile umožňuje přístup do Černého moře,“ vysvětlil Šándor ParlamentnímListům.cz jeden z hlavních důvodů, proč považuje snahy Evropské unie i USA za neúčinné. Ale důvodů existuje podle něj mnohem víc. „Rusové nejsou schopni pochopit, že by Ukrajina měla být něco jiného, než co si všichni mysleli, že je zárodkem ruské státnosti – viz Kyjevská Rus. A tato politika Ruska vůči Ukrajině je zřejmá od roku 2008, kdy Putin jasně řekl, že Ukrajina je umělý státní útvar. A nikdo na to nijak zvlášť nereagoval,“ připomněl Šándor.
Randák: Obsazení Krymu ruskou armádou je okupace jako zabrání Sudet v roce 1938
I když generál Karel Randák jednoznačně nazývá obsazení Krymu ruskou armádou okupací a srovnává toto jednání se okleštěním Československa v roce 1938, už se s tím prý v podstatě nedá nic dělat. „Když někdo pošle vojsko do cizí země pod záminkou, že chce chránit vlastní občany, je to stejné jako to, co udělal Hitler v roce 1938, když šel chránit Henleinovce. Můžeme se dohadovat o příčinách a historických souvislostech, ale tohle je okupace ukrajinského Krymu ruskou armádou. Nic jiného,“ řekl Randák ParlamentnímListům.cz.
Fotogalerie: - Vznik protektorátu Čechy a Morava
Srovnávat Krym s Kosovem není adekvátní
Naopak generál Šándor říká, že by prezidenta Vladimíra Putina s Hitlerem nesrovnával. „I když si nedělám iluze o ryzí demokracii v Rusku, asi bych tak daleko nešel. Rusové prostě mají své zájmy a představa, že by NATO vzalo Ukrajinu nebo Gruzii do svých řad, je pro ně nepředstavitelná,“ konstatoval bezpečnostní expert. Rusové sice chtějí mít všechny bývalé státy Sovětského svazu pod svým vlivem, ale Šándor si nemyslí, že by jejich chuť šla za hranice Ukrajiny.
„Oni své zájmy ve střední Evropě mají, ale dokáží je uplatňovat ekonomicky i jinými způsoby,“ uvádí rozdíl mezi rozpínavým hitlerovským Německem a putinovským Ruskem. Stejně tak odmítá srovnání, se kterým přišel prezident Miloš Zeman, když říkal, že Evropa vytvořila precedens uznáním nezávislého Kosova, které se odtrhlo od Srbska. „Nemyslím si, že je adekvátní srovnání Krymu s Kosovem, nějaké rozdíly tam jsou. Navíc nebude nikdo, kdo by Krym uznal jako Kosovo,“ míní.
Psali jsme:
K situaci přispěla i špatná americká zahraniční politika vůči Rusku po nástupu Obamy
K současné komplikované situaci přispěla podle Šándora kombinace dvou věcí. „Nekonzistentní a velmi špatné americké zahraniční politiky vůči Rusku a jeho bývalým satelitům, která především nastala v době nástupu prezidenta Obamy, a podcenění aktivit Ruska na Ukrajině ze strany Evropské unie, která prosazovala podepsání asociační dohody, kdy by to byla pro prezidenta Janukovyče evidentní sebevražda. Evropa nabízela Ukrajině věci, které mohly sice znít lákavě, ale pro Ukrajinu by bylo obtížné, kdyby je přijala,“ je přesvědčen odborník na bezpečnost.
Ruská politika nemá skrupule, Rusové vědí, co chtějí, a jdou za tím
Bývalý šéf tajné služby Andor Šándor objasnil, v čem se liší zahraniční politiky Ruska a západních zemí. „Ruská politika se nám může nebo nemusí líbit, mně se nelíbí, ale je pragmatická, nemá skrupule, Rusové vědí, co chtějí, a jdou si za tím. Jejich politika je mnohem víc konzistentní a dlouhodobá než politiky západních zemí, které jsou často determinovány volebním obdobím jednotlivých představitelů,“ uvádí jako jednu z příčin problémů, ve kterých se dnes svět ocitl. „Nejsme schopni vůči Rusku postupovat koncentrovaně, přispěla k tomu i nedůvěra mezi Evropou a Spojenými státy v souvislosti se špionážní aférou. O tom také není pochyb,“ dodal Šándor.
Svět zaspal vývoj na Ukrajině, teď se s tím už nedá dělat vůbec nic
Rusko si velmi dobře uvědomuje, že Ukrajina ani Spojené státy a Evropská unie jim nedokáží účinně vzdorovat. Evropa i Amerika sice hrozí sankcemi, ale ani na nich se není schopna shodnout. „To jsou už jen nesmysly, kterými se snaží dohnat to, že zaspali vývoj. Rusové jednali a obsadili Krym, teď už se s tím v podstatě nedá dělat vůbec nic,“ podotkl generál Randák. Nějaké sankce podle něj nepadají v úvahu. „Rusko je možná něčím závislé na Evropě, ale Evropa je mnohem víc závislá na Rusku. Rusům je jedno, kam prodají ropu, jestli do Evropy, nebo do Číny,“ dodal. A od samého začátku je podle Randáka jasné, že do razantního ozbrojeného konfliktu nikdo nepůjde.
Psali jsme:
Ozbrojený konflikt nikdo nechce, ani Rusko
Také Andor Šándor je o tom přesvědčen. „Ukrajina dělá všechno pro to, aby nezavdala sebemenší důvod ke konfliktu, ale ani Rusové válečný konflikt, byť omezený, nepotřebují a budou se mu chtít vyhnout,“ potvrdil. Ale současně nevyloučil, že někomu mohou selhat nervy a může dojít k nějaké spouštěcí akci, která strhne něco většího. „To se samozřejmě vyloučit nedá, ale stále jsem přesvědčen, že na obou stranách převládá názor, že válečný konflikt je to poslední, co by obě stra potřebovaly, a proto budou dělat všechno pro to, aby se tomu vyhnuly,“ prohlásil. Za pravdu mu dává současná situace na Krymu. I když se Ukrajina rozhodla, že nezasáhne vojensky, aby zabránila připojení Krymu k Rusku, protože preferuje ochranu své východní hranice, velitel ukrajinských sil v Belbeku Julij Mamčur se obrátil na vedení země, generální štáb a ministerstvo obrany, aby rozhodly, jak mají jednat jednotky na Krymu. Uvedl, že pokud rozkaz nedostane, bude se muset držet zákona a v případě ohrožení života vojáků, jejich rodin nebo civilistů, bude střílet, bez ohledu na převahu ruských vojsk. A to by mohla být rozbuška k většímu ozbrojenému konfliktu. Není pochyb, že situace je velmi napjatá. Rusko ve čtvrtek navíc přiznalo zvýšenou aktivitu svých jednotek při ukrajinských hranicích, i když ji dosud popíralo. Manévry, jejichž intenzita se podle ruského ministerstva obrany zvyšuje, prý potrvají až do konce března.
Na jednotné politice vůči Rusku se neshodne ani Evropská unie
Krymský parlament už schválil deklaraci o odtržení od Ukrajiny a připojení k Rusku, ale tento krok má teprve potvrdit referendum, které se chystá na neděli. Je pravděpodobné, že vysloví souhlas s připojením k Rusku, protože zhruba 60 procent obyvatel Krymu jsou Rusové. Kyjev však lidové hlasování považuje za nezákonné. Generál Šándor soudí, že bez ohledu, jestli proběhne či neproběhne referendum, a i když ho nikdo kromě Rusů neuzná, situace podle něj skončí tak, že de jure zůstane Krym ukrajinský, ale de facto bude ruský.
„Což je scénář, který mají Rusové odzkoušený i z jiných částí bývalých zemí Sovětského svazu,“ poznamenal. Podle Šándora už nemůže být pochyb, že se Rusko Krymu nevzdá. A všechno podle něj záleží na tom, zda se USA a Evropská unie budou schopny shodnout na nějaké jednotné politice vůči Rusku. „Já si to moc nemyslím, protože ani země Evropské unie se neshodnou, protože má-li být pro Německo životní zájem v dodávkách ruského plynu, pro Česko jsou dodávky ruského plynu všechno jiné než životní zájem. My bychom rádi diverzifikovali a byli co nejméně závislí na Rusku, Německo by rádo získalo co nejvíce dodávek z Ruska,“ vysvětlil bezpečnostní expert rozdílné pohledy na obchodní vztahy s Ruskem, které brání společnému postoji.
Rusové se Krymu nevzdají za žádnou cenu
Generál Andor Šándor poukazuje na výroky některých politiků a byznysmenů, abychom nepřistupovali hlavně k žádným sankcím, protože by nás to ekonomicky poškodilo. „Tak co můžeme proti Rusku dělat? Zřejmě asi vůbec nic,“ shrnul možnosti západního světa, protože je podle něj evidentní, že Rusům o Krym jde a že se ho za žádnou cenu nevzdají.
Psali jsme:
-634965467749506314.jpg&id=9940)
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
Ukrajina (válka na Ukrajině)
Zprávy z bojiště jsou v reálném čase těžko ověřitelné, ať již pocházejí z jakékoliv strany konfliktu. Obě válčící strany z pochopitelných důvodů mohou vypouštět zcela, nebo částečně nepravdivé (zavádějící) informace.
Redakční obsah PL pojednávající o tomto konfliktu naleznete na této stránce.
autor: Libuše Frantová
