Huml: Nesmíme se nechat peskovat a ustoupit vyhrožování z EU. Angela Merkelová by měla více myslet a méně mluvit. Budeme muset obnovit kontroly na hranicích

Vláda se svým stanoviskem – na hranicích musí být pořádek a postupujme přesně podle zákona a dohod EU – mne rozhodně nezklamala, naopak je to jediný možný a správný přístup. Milan Chovanec se tohoto meritu věci drží a odvádí skvělou práci.

Myslíte si, že kvóty Evropská komise a Angela Merkelová nakonec přes odpor několika zemí prosadí?

K dnešnímu dni je proti Evropské komisi jednotný postoj států V4 a nepomáhá ani vyhrožování. Už se objevila i hláška, že budou kráceny dotace. Přesto nedošlo ke změně stanoviska.

Co říkáte tomu, že Angela Merkelová nejprve řekla, že syrští uprchlíci mají dveře do Německa otevřené – dle Andreje Babiše je tak do EU fakticky pozvala – a pak Německo zavedlo kontroly na hranicích? Navíc je pozvala a nás vyzývá, ať je přijmeme MY...

Příměr „pozval jsem si hosty a sousede koukej je ubytovat a pohostit“ je výstižný. Angela Merkelová by měla více myslet a méně mluvit. Je v pozici leadera nejsilnější ekonomiky v EU, kam vzhlíží mnoho očí a naslouchá mnoho uší. Samozřejmě na ni reagují. Zvedla i váhající, které teď nemá kde ubytovat. Neměla by být v této funkci. Selhává.

Co říkáte názoru, že jde v případě obnovení kontrol hranic Německa o nátlak na nás, abychom se podvolili kvótám? Toto opatření bylo označeno jako „signál“ světu...

Smutné je, že jsme se tuto zprávu dozvídali z médií, aniž bychom byli informováni v předstihu. Pro nás to je také signál, ale o chování a přístupu partnerů. Obnovení kontrol na vnitřních hranicích svědčí o nefunkčnosti schengenského prostoru a zejména o neúčinné kontrole vnější hranice EU.

Posléze kontroly zavedlo i Rakousko. Není toto počátek konce Schengenu? A pokud se začnou uprchlíci kvůli tomu valit přes naše hranice, neměli bychom kontroly obnovit i my?

Víte, volného pohybu osob si nesmírně vážím. Pamatuji kolony aut na hranicích a dlouhé čekání. Ale pokud nefunguje vnější hranice EU a přes naše vnitřní hranice se valí neidentifikovatelná masa lidí, jde o obrovské bezpečnostní riziko. Pokud Brusel není schopen problém vyřešit, musíme sami. A přijde okamžik, kdy budeme muset reagovat stejně a kontroly na hranice vrátit. Ostatně Ministerstvo vnitra ČR již kontroly v omezené míře realizuje, v duchu pravidel EU a filozofie, že na hranicích musí být pořádek a nelze akceptovat nekontrolovatelnou množinu směřujících na naše území. To není o ochotě či neochotě pomoci.

A pokud to rozvedeme dál, nemůže nátlak Evropské komise a Německa a dalších západoevropských zemí na země Visegrádu a východoevropských zemí vést k rozpadu EU, když se názory jednotlivých zemí na imigranty tak silně rozcházejí?

EU snad je svazek sestavený na základě vzájemné dohody a s vůlí většiny obyvatel. Hlasovali jsme většinově pro EU. Co se České republiky týče, nevidím většinu, která by chtěla EU opustit. Opakuji, jde o volný pohyb osob, zboží. Provázanost našich ekonomik je obrovská. Odchod by moc bolel. Řekové měli plebiscit a jaký byl výsledek? Jsme právoplatným členem, který se dnes sebevědomě nebojí říkat a prosazovat své. A to je důležité. Nenechat se peskovat a jednat v zájmu své země. To je úkol můj, vlády i poslanců České republiky v Evropském parlamentu.

Co říkáte těm komentářům a komentátorům či zahraničím politikům, kteří Čechy kvůli jejich odmítavému postoji k masové imigraci označují za xenofoby, čecháčky, nehumánní či nám vyhrožují sebráním dotací?

Je hloupé odsuzovat kohokoliv, kdo jen důsledně dodržuje právo. A ten kdo vyhrožuje, je vyděrač.

Co říkáte novým opatřením Maďarska? Od této chvíle je například trestným činem ilegální překročení hranice i poškození bezpečnostní bariéry na pomezí se Srbskem. Pokud uprchlíci překročí hranice nelegálně, policisté je zadrží a úřady následně vyhostí. Navíc jim hrozí až tříleté vězení. Za převaděčství může být udělen až dvacetiletý nepodmíněný trest. Měli bychom se tím inspirovat, nebo to odmítáte?

Správný postup. Nemám co dodat. Je to vnější hranice EU. Její přechod je možný jen na hraničním přechodu. Nejsme holubník. Pobavila mne kritika z USA na adresu Maďarska. Sami mají plot s Mexikem a masivně střeženou hranici. A pořádkumilovní Němci najednou netrvají na kontrole příchozích na vnější hranici? Nechápu.

Předseda maďarské vlády také řekl, že pokud uprchlík nepodal žádost o azyl už na území Srbska, bude jeho žádost v Maďarsku okamžitě odmítnuta. „Srbsko totiž považujeme za bezpečnou zemi,“ zdůraznil. Co říkáte tomuto opatření?

Má to logiku. Uprchlík před nebezpečím se zastaví za prvním rohem. A my jim pojďme pomáhat tam.

Hovoří se o dělení imigrantů na „uprchlíky“ a „ekonomické migranty“. Pokud ale uprchlík cestuje z první bezpečné země „za lepším“, za lepším komfortem a sociálními dávkami, nestává se z něj ekonomický imigrant? Neměl by zůstat v první zemi, kde mu nehrozí nebezpečí?

Měl.

Nejsou to mezi evropskými zeměmi tak trochu naschvály či přehazování horkého bramboru, když nechávají uprchlíky neregistrované a nechávají je přejít do další země, aby nepožádali o azyl u nich?

Vracíme se zpátky k jedné z prvních otázek, a to je: Kdo je pozval a proč je nyní posílá k sousedovi?

Syrský chargé d’affaires v Praze Bašár Akbik řekl, že prostředky, které poskytují evropské státy na jednoho uprchlíka, pokryjí potřeby minimálně šesti až sedmi uprchlíků v jejich vlasti – Sýrii. Kdyby jim adresně státy pomohly, mohli by zůstat ve své kultuře, ve své vlasti a nemuseli by do Evropy. Co si o tom myslíte?

Vlna uprchlíků, která se dnes valí přes Evropu, nejsou jen Syřané. A má pravdu, je třeba pomáhat stavět uprchlické tábory v bezpečných lokalitách Sýrie a pomáhat lidem tam.

Hovoří se o tom, že na azyl má právo ten, kdo je v zemi postižené válkou či mu hrozí politické pronásledování. Definice dle mezinárodního práva (Úmluva o právním postavení uprchlíků, 1951) říká, že „uprchlík je, osoba, která se nachází mimo svou vlast a má oprávněné obavy před pronásledováním z důvodů rasových, náboženských nebo národnostních nebo z důvodů příslušnosti k určitým společenským vrstvám nebo i zastávání určitých politických názorů“. Když se podíváme na případ Sýrie, nejedná se, pokud nejde například o křesťany programově vyvražďované Islámským státem, spíše o ekonomické migranty prchající z válkou hospodářsky rozvrácené země?

Syřany vnímám jako klasické uprchlíky před válkou. Bohužel vývoz zbraní do oblasti, podpora teroristických skupin, to vše konflikt netlumí, ale eskaluje.

A pokud bychom se bavili o tom, že nárok na azyl má každý, komu hrozí politické pronásledování. Co kdyby se najednou zvedla miliarda Číňanů a řekla by, že jim hrozí politické pronásledování, protože žijí v nedemokratickém komunistickém režimu?

Teď jste přesně pojmenoval problém. Je v množství a čase. My reálně říkáme, že nejsme schopni se postarat o neomezené množství lidí, chceme pomoct lidem ohroženým válkou, ale pomoci lze i na místě samém a nemusí to vždy být důvodem k migraci národů.

I kdyby nároky všech takzvaných uprchlíků byly oprávněné, tak každá země má přece nějaké kapacity, aby nebyla ohrožena její společenská, politická či ekonomická stabilita. Nemělo by se nějak upravit mezinárodní právo, že by bylo řečeno, že právo na azyl v přesně daných případech ano, ale v rámci možností té oné země...?

Bude nutné uprchlickou vlnu regulovat. Hranice EU nemohou být zelené a volně průchozí. Nahrává to organizovanému zločinu, pašerákům i teroristům. Je to nesmírné bezpečnostní riziko.