Hysterie a nenávist. Ženou nás jako stádo idiotů na jatka krvavé světové války. Kníže, Filip i Veleba nám toto řekli k výročí kyjevského Majdanu

25.11.2014 4:37

ANKETA V těchto dnech si připomínáme jeden rok od vypuknutí demonstrací a nepokojů na kyjevském náměstí Majdan (21. listopadu). ParlamentníListy.cz se dotázaly politiků všech parlamentních stran, jak hodnotí politický vývoj na Ukrajině za toto období a jeho vliv na geopolitické dění v české, evropské i celosvětové politice a jaká přinesl „Majdan“ pozitiva a negativa.

Hysterie a nenávist. Ženou nás jako stádo idiotů na jatka krvavé světové války. Kníže, Filip i Veleba nám toto řekli k výročí kyjevského Majdanu
Foto: Jan Rychetský
Popisek: Stanové městečko hnutí Euromajdan na náměstí Nezávilosti v Kyjevě

21. listopadu slaví Ukrajinci nový svátek zvaný Den svobody a důstojnosti. Před rokem došlo na Náměstí nezávislosti (Majdan) v Kyjevě k demonstraci proti politice Viktora Janukovyče.  Euromajdan byla série dlouhotrvajících masových občanských protestů a občanské neposlušnosti na Ukrajině, které začaly v noci 21. listopadu 2013, den poté, co tehdejší druhá Azarovova vláda pozastavila přípravy podpisu Ukrajinsko-evropské asociační dohody.

Tyto protesty vedly až k pádu prezidenta Viktora Janukovyče v únoru 2014 a vzniku nové vlády Arsenije Jaceňuka. Následovalo připojení Krymu k Rusku, občanská válka na východě Ukrajiny a odtržení dvou republik a roztržka mezi Ruskem a USA a EU včetně vzájemných sankcí.

Boj za svrchovanost a svobodu Ukrajiny bude stát oběti

Podle předsedy TOP 09 a poslance Karla Schwarzenberga měl dlouhotrvající Majdan různé důsledky, pozitivní i negativní. I přes některá negativa stál za to. „Naprosto pozitivním důsledkem je, že byl svržen asi nejkorupčnější prezident, kterého kdy Ukrajina měla. Ukrajina měla to neštěstí, že v posledních dvaceti letech měla dosti nešťastné vlády. Prezident Janukovyč byl opravdu převeliký korupčník. Stačí se podívat, jaké si pořídil sídlo po několika letech prezidentování. Jeho syn se stal miliardářem. Tohle všechno bylo pro Ukrajince trochu moc. Že byl tento režim svržen, je dobře, a Ukrajina nastoupila cestu, aby korupce a naprosto sobecké vládnutí již přestalo, aby byla právním státem při správě věcí veřejných. To je velká výhoda,“ řekl ParlamentnímListům.cz.

„Ukrajinci po zkušenostech s minulými režimy jsou přesvědčeni, že blízká spolupráce s Evropskou unií jim pomůže věci ve vlastní zemi napravit a zlepšit hospodářskou situaci. Otevřou se hranice na Západ  a Ukrajinci budou moci všemožně exportovat do Evropy. To, jak známo, se ale znelíbilo Rusku a to začalo válku. Nejdřív si vzalo Krym a teď vede válku na východě Ukrajiny. Toto je nevýhoda, kterou přinesl Majdan. Ale obyčejně to bylo v dějinách tak, že než nějaký národ získal opravdovou suverenitu a svobodu, tak musel taky bojovat. Rusové se očividně pokouší o regionální nadvládu i nadvládu nad Ukrajinou. Ale Majdan stál za to. Boj za svobodu přináší oběti. Boj za svrchovanost a svobodu Ukrajiny bude stát oběti,“ dodal Schwarzenberg.

Pro splnění úkolů dokonce neváhaly zainteresované sily sestřelit civilní letadlo a hodit to na Rusy

„Vývoj nabral očekávaný směr - původní legitimní protesty se podařilo zmanipulovat v protiruský násilný puč. Prvním krokem bylo, ze ukrajinští poslanci pod nátlakem odhlasovali zákony proti ruské menšině a zároveň se na událostech podíleli extremní nacionalisté hlásící se otevřeně k fašisticko-nacistickému odkazu Bandery. To vyhrotilo napětí v oblastech obývaných Rusy a vedlo mimo jiné k referendu o odtržení Krymu - jinými slovy hybatelem v první fázi vůbec nebyl Putin či ukrajinští Rusové. Pouze reagovali na vzniklou situaci. Samozřejmě Krym logicky následovaly další ruské oblasti. To, že Kyjev poslal na své občany tanky a bombardéry místo nabídky federalizace jen rozhodlo o definitivním zablokováni problému. Po válečných zločinech a skutečné genocidě civilistů (například kazetovými bombami) už není možné, aby ukrajinští Rusové s Ukrajinci žili v jedné zemi. Co je úděsné je postoj EU, která tady evidentně plní jen vůli USA - dokazuji to jak uniklé odposlechy politiku tak například uniklé dokumenty na Wikileaks. Čím dále vice se ukazuje, ze pro splnění úkolů dokonce neváhaly zainteresované sily sestřelit civilní letadlo a následně tento zločin bez jediného důkazu použili jako důvod k sankcím proti Rusku,“ uvedl pro ParlamentníListy.cz předseda Úsvitu a poslanec Tomio Okamura.

„Protiruská kampaň právě dnes u nás vrcholí kampani proti českému prezidentovi, kterého proamerická parta vyhodnotila jako ohrožení svých zájmů. Zavládla vlna hysterie, kdy ten kdo není proti Rusum, tak není demokrat. Ta otázka je přesně opačná - jak je možné, že takzvané demokracie nerespektovaly demokraticky zvoleného prezidenta Ukrajiny? A samozřejmě uznávám, že to nebyl žádný anděl. Jak to, ze takzvané demokracie nerespektuji prokazatelně demokratická hlasování a vůli ruských občanů na Krymu či v Doněcku a podporují válku pučistické vlády proti vlastním občanům? Československo vzniklo jen díky právu na sebeurčení národů v jejich historických hranicích. Jak to, že stejné právo na americky povel odpíráme Rusům? Copak na demokracii máme právo jen my? To smutné je, jak válka a vraždění nevinných, tak i nenávistná atmosféra i v české společnosti, kde svatá pravda je jen ta jedna a nikomu přitom nedochází, ze jsme jen oběti velké manipulace, jejímž cílem je posunout strategickou sféru amerického vlivu až na hranice s Ruskem. Lež dostoupila svého vrcholu, když ve jménu demokracie podporujeme bombardováni lidí, kteří se provinili uspořádáním demokratického referenda lidi, kteří chtějí o své zemi rozhodovat svobodně sami. Je to jako bychom ve válce amerických kolonií s Brity podpořili Brity a odůvodnili to podporou svobody,“ dodal Okamura.

Válka, nedozírné škody, ohrožení bezpečnosti…    

Podle předsedy KSČM a místopředsedy Poslanecké sněmovny Vojtěch Filipa se jedná o smutné výročí. „Jediné pozitivum, které Majdan přinesl, že trvá odpor ke korupci a zneužívání moci. Jinak jde o vývoj veskrze negativní. Přinesl zhoršení bezpečnostní situace v Evropě, odhalil neschopnost samostatného jednání evropských politiků, občanskou válku na Ukrajině, více než čtyři tisíce obětí, téměř milion emigrantů a nedozírné materiální škody,“ uvedl pro ParlamentníListy.cz předseda KSČM Vojtěch Filip.

Místopředseda poslaneckého klubu ČSSD Antonín Seďa si myslí, že Majdan otevřel možnost demokratizace ukrajinské společnosti a umožnil větší spolupráci s EU, zároveň však odhalil problémy způsobující politickou a zejména hospodářskou nestabilitu. „Události na Ukrajině ukázaly, jak křehká je svoboda a zajištění bezpečnosti. Ukrajina díky ruské anexi Krymu přišla o část území a musí válčit na východě země o svá území. Tyto všechny události ukázaly, jak je relativně snadné otevřít dveře nové studené válce. A jak je stabilita společnosti a hospodářský růst úzce svázán se zajištěním bezpečnosti,“ vysvětlil Seďa.

„Majdan nás naučil jedno. Že i když o demokracii budeme hovořit, až se nám od úst bude prášit, tak neznáme smysl toho slova. Na této pseudorevoluci totiž demokratického není nic. Nehodnotím bývalého prezidenta, jistě si vyměnit zasloužil, ale výměna má probíhat v demokratické zemi demokratickým procesem. Majdan jistě posloužil i těm hlučnějším v naší společnosti. Věří, že když budou řvát na ulici, tak mají pravdu. Mohou mít, proč ne. Ale proč těmto demokratům tolik smrdí skutečný projev demokracie? Proč jim vadí výsledky voleb a proč se bojí referend? Možná to s tou jejich demokratičností nebude až tak žhavé,“ říká poslanec Úsvitu Petr Adam.

„Hodnotím situaci jako kompletní selhání politiků světa – hlavně EU a USA,“ reagoval poslanec ANO Rostislav Vyzula.

Ukrajina spěje ke kolapsu a došlo k návratu studené války. Rusko se ubránilo Napoleonovi i Hitlerovi

Politický vývoj rok po Majdanu hodnotí předseda SPO a senátor Jan Veleba velmi, velmi negativně a to ve všech aspektech – v rámci vývoje na samotné Ukrajině i v rámci mezinárodní politiky a celkových dopadů. Pokud se týká samotné Ukrajiny, tak její současný stav je dle něho doslova tristní. „Ukrajina je dnes rozvrácená země se zničenými městy na východě a víc než čtyřmi tisíci mrtvých a téměř milionem uprchlíků. K tomu Ruskem anektovaný Krym a v Kyjevě mohutné vzedmutí neofašistických struktur, uctívání válečného zločince Stěpana Bandery a tak dále. Přitom dál pokračující vláda oligarchů se všemi průvodními jevy, které potlačují demokracii. Sečteno a podtrženo, Ukrajina spěje ke kolapsu a nebo EU a USA budou muset trvale tento vývoj finančně sanovat,“ řekl šéf „zemanovců“.

„Pokud se týká mezinárodních aspektů, pak došlo k návratu studené války a nastolení vzájemných ekonomických sankcí  mezi USA a EU na straně jedné a Ruskem na straně druhé. Uvedený  stav pokládám za katastrofu a velmi se mně příčí, protože oběma stranám přinese jenom ztráty. Pokud se týká samotného Ruska, pak je enormní tlak na něj doslova kontraproduktivní. Je třeba si připomenout historii a vzít v potaz, že tento národ vydržel v minulosti mnoho – Napoleon, Hitler. Teď je tam situace taková, že Vladimír Putin má takřka absolutní podporu občanů Ruské federace a že v myslích většiny Rusů je zaseto sémě obrovské nedůvěry a odmítání Západu a USA a ochota přinést osobní oběti. K tomu musíme připočíst ztráty ruského trhu a urychlenou hospodářskou a politickou orientaci Ruska na Čínu. Sečteno a podtrženo, geopolitika USA a EU směřovaná k Ukrajině byla a je chybná a přinese podle mne přesně obrácený efekt, než byl zamýšlen,“ dodal Veleba.

Amerika nás chce zatáhnout do špinavých plánů a užiteční idioti se jí klaní

„Majdan jasně ukázal, že fašismus zůstal v Evropě živý. Strašnější je, že naše vláda kyjevskou vládu, která se dostala k moci pučem fašistických bojůvek, které vraždily, podporovala. Bojím se, že to ještě neskončilo. Světový mír nebyl dlouho tak ohrožen jako nyní. A jedni oligarchové byli vystřídáni jinými. O zlepšení života lidí nikomu z nich nejde. Kyjevská vláda s pomocí USA rozpoutala občanskou válku a Amerika chce pokořit silné Rusko a zbavit se Putina. A chce nás zatáhnout do svých špinavých plánů. A někteří naší politici dělají Washingtonu užitečné idioty a klaní se mu v hlubokém předklonu,“ uvedl senátor Jaroslav Doubrava.

„Negativy jsou ztráty na životech, vojenská agrese proti Ukrajině, ztráta Krymu pro Ukrajinu, přechodné zhoršení ekonomické situace. A mezi pozitiva patří: demokratizace společnosti, prozápadní orientace a asociační dohoda s EU,“ míní europoslanec KDU-ČSL Pavel Svoboda.

„Majdan přinesl Ukrajině ztrátu Krymu, občanskou válku a gradaci konfliktu s Ruskem a mezinárodnímu společenství politickou krizi. Přinesl ale současně lidem víru, že můžou vzít osud své země do svých rukou,“ myslí europoslanec a předseda Svobodných Petr Mach.

„Událostmi na Majdanu došlo ke svržení zákonně zvoleného prezidenta, a to zhruba půl roku před volbami. Zcela zbytečně se tak vytvořil konflikt, který rozdělil ukrajinskou společnost a uvrhl ji do stavu občanské války. Dnes proto máme v Evropě velmi nebezpečné ohnisko napětí,“ říká předseda poslaneckého klubu Úsvitu Radim Fiala.

„Majdan otevřel Pandořinu skříňku a jeho důsledkem je válka na Ukrajině a destabilizace celého sektoru. A navíc rozjel procesy nových velmocenských střetů mezi USA a Ruskem. Otázkou je, zda cílem aktérů a podporovatelů Majdanu bylo dosáhnout této situace a vyprovokovat tento krvavý konflikt,“ říká poslanec ČSSD Richard Dolejš.

Místopředsedkyně TOP 09 a poslankyně Helena Langšádlová považuje za pozitivní, že na Ukrajině proběhly demokratické volby prezidentské i parlamentní. „Ale i to, že si více Ukrajinců uvědomilo svou identitu a odpovědnost za budoucí vývoj. Anexe Krymu Ruskem i vojenská intervence na východě Ukrajiny zcela proměnily mezinárodní vztahy nejen v Evropě,“ dodala.

Bilance Majdanu je podle místopředsedy KSČM Jiřího Dolejše špatná: „Majdan začal jako vzpoura proti oligarchům a jednoho z nich – Janukovyče – svrhl, přerostl ale v občanskou válku, kterou zneužila impéria k přetahování o ukrajinské území. Místo více vlády lidu a sociálně ekonomického rozvoje, vidíme ohlupování lidí ukrajinským a ruským nacionalismem, oligarchové vládnou dál a krize mezinárodního práva ohrožuje mír.“

„Příčinou současné situace na Ukrajině je, dle mého názoru, geopolitické soupeření mezi Západem a Ruskem, přičemž Ukrajinci jej v konečném součtu zaplatí vlastní krví a Evropská unie ze svého rozpočtu. Hnutí Majdanu v samém počátku vzniklo jako sociální hnutí proti zkorumpované ukrajinské vládě a prezidentovi. Následně byl, bohužel, tento lidový protest brutálně zneužit radikálně nacionalistickými a fašizujícími elementy v ukrajinské společnosti. Podnítilo separatistické snahy východu Ukrajiny, zažehlo zde občanskou válku a v konečném důsledku destabilizovalo celou zemi. Možná dokonce přivedlo celý svět na pokraj další studené války,“ říká poslanec Úsvitu Milan Šarapatka

Ženou nás na jatka. Rozhoduje se o nás jinde

„Informace, která mám, jsou jednoznačně tendenční až zavádějící. Velice rád bych věděl, kdo to opravdu vše vyvolal a zavinil, kdo má na rukou krev těch stovek mrtvých bez ohledu na stranu fronty. A kam až nás všechny chtějí vmanévrovat. Ta mediální masáž, kterou lidé dostávají, je neskutečná a nebezpečná. Takhle to přesně vypadalo před Velkou válkou. 100 let stačí k tomu, aby se nemusel měnit ten trapný scénář. Z nás neinformovaných a nevyvolených, a to i politiků, se stává pouhé stádo a to se holt tu a tam žene na jatka. Odmítám být za tohle zodpovědný, je nutné to zastavit včetně té hysterie a nenávisti. Musí však, být vůle k jednání, kterou však moc nevidím,“ uvedl poslanec ČSSD Jiří Koskuba.

„On se nás taky nikdo na nic neptá. Rozhoduje se zase jinde. Nemyslím si, že je vhodné, aby po staletí o zemi zděděné po Přemyslovcích, Karlu IV. či Jiřím z Poděbrad rozhodoval jakýsi místodržící kdesi jinde. Tím nepošlapávám spojenectví či naše ideje, ale politici by neměli lehkovážně zavést zemi minimálně do studené války. Rok po Majdanu jsme nejen té sakra blízko. Kdo to začal? My ne. Ani zoufalí lidé v ulicích zkorumpovaného a oligarchy vydrancovaného Kyjeva. Ba ani ruský car to nezačal. Někdo však moc dobře věděl, že zapojit se do hry bude muset. A to vše mě děsí a zneklidňuje. Nerad totiž účinkuji ve hře, kde neznám scénář, natož režiséra. Zvláště ještě jako pouhý statista. Velice rád bych výrok ´v Evropě skončilo období míru´ chtěl při odchodu do výslužby označit za další hloupé plácnutí. Rok po Majdanu si tím však jistý nejsem,“ dodal Koskuba.   

„Myslím, že na hodnocení ukrajinských událostí je rok krátká doba. Je každopádně zřejmé, že Ukrajinci se snaží odstřihnout od postsovětské éry a závislosti na Rusku. Kácení obřích soch Lenina po celé Ukrajině je v tomto ohledu velmi symbolické. Ukrajina každopádně stojí na rozcestí. Věřme, že se Ukrajinci samostatně rozhodnou a tuto šanci nepromarní. Bude to ale velmi těžké. Z geopolitického hlediska jsme svědky dalšího kola dekolonizace takzvaného blízkého zahraničí, prostoru, kam historicky sahaly ruské imperiální výboje. Pro Rusko je to jistě velmi frustrující. Podobným procesem si prošly již dříve evropské mocnosti a například pro francouzskou společnost je otázka Alžíru i po tolika letech stále traumatizující. Současné silně nacionalizované Rusko se nastálou situací vyrovnává velmi těžko a často proto bohužel volí metody vojenské intervence,“ domnívá se europoslankyně KDU-ČSL Michaela Šojdrová.  

Ukrajina je silně ovládána oligarchickou mafií

„Mé hodnocení je stále stejné, nemám důvod je měnit. Ještě před Majdanem jsem se velmi podivoval tomu, že EU má zájem o přidružení takové země, která je tak silně ovládána oligarchií a oligarchickou mafií, jakou Ukrajina bezesporu je. Komisaři EU buď neměli a nemají ponětí o skutečném stavu a dění na Ukrajině, anebo cíleně a vědomě takto jednají, což je ještě horší varianta. Prvotní dojmy z dění na Majdanu si musel reálně uvažující člověk rychle následně poopravit, a to i z těch částečných, skoro undergroundových informací, která se k nám dostávala a která nám mainstreamová média neukazovala a nesdělovala. Negativ, která Majdan přinesl, bych asi mohl vyjmenovat celou dlouhou řadu. ´Pozitivum´, pokud to lze pozitivem vůbec nazvat, snad jediné - jednotlivé mocnosti i sdělovací prostředky se důkladně ´odkopaly´, odkryly své pravé zájmy a míru reálnosti a pravdivosti svých zpráv a sdělení,“ uvedl poslanec Úsvitu Karel Fiedler.

„Z pohledu Evropy i světa bych byla velmi ráda, kdyby se takováto výročí, jako jsou události na Majdanu, nemusela připomínat. Každý vnitrostátní boj občanů proti sobě přináší zcela zbytečné lidské oběti, je hrůznou událostí, ať už se děje kdekoli na světě. Nejlepším řešením takových sporů je zasednout k jednání u kulatého stolu a vyvarovat se jakéhokoli násilí, které přináší ztráty na lidských životech a bezprostředně tak ohrožuje nás všechny,“ říká europoslankyně KSČM Kateřina Konečná.

Ing. Kateřina Konečná

  • KSČM
  • Jsem poslankyne - díky Vám, pro Vás, s Vámi
  • europoslankyně

Ekonomika Ukrajiny se rozpadla, nejsou energetické zdroje

Senátor ODS Tomáš Jirsa připomněl, že v prosinci loňského roku ve Vilniusu odmítl podepsat ukrajinský prezident Janukovyč asociační dohodu s EU. Nově zvolený prezident Porošenko ji podepsal. Rozhodnutí nepodepsat bylo dle Jirsy pouze záminkou pro zahájení demonstrací proti zkorumpovanému režimu. „Je to sice historické i politické zjednodušení, ale nepodpis a podpis jsou dva milníky, na jejichž mezidobí se také můžeme dívat jako na cenu, kterou Ukrajina musela za podpis asociační dohody zaplatit,“ vysvětlil senátor.

První měsíc na Majdanu došlo dle Jirsy k obrovskému vzepjetí demokratických sil, k demonstraci demokratické vůle Ukrajinců po lepším životě, kde se vystřídaly miliony lidí. „Poté, co ´lid Majdanu´ odmítl politické řešení, které v únoru podepsali ministři zahraničí EU a prezident Janukovyč, padli první mrtví a byly vyrabovány první sklady zbraní. Ozbrojené bojůvky „lidu Majdanu“ pocházející zejména z řad Pravého sektoru začaly terorizovat některé venkovské oblasti. Ukrajina přišla o Krym a v Luhansku a Doněcku začala válka. K tisícům mrtvých Ukrajinců a Rusů přibylo 280 lidí z malajsijského letadla. Z válečných oblastí uprchl milion lidí. Pro porozumění situaci je nutné dodat, že 800 tisíc lidí uprchlo do Ruska a 200 tisíc do vnitřní Ukrajiny. Říká se tomu ´hlasování nohama´. Ekonomika Ukrajiny se rozpadla, nejsou energetické zdroje, Rusko odmítlo dodávat plyn na dluh a Ukrajina nemá peníze. Zima je za dveřmi. Ruská zima,“ upozorňuje senátor Jirsa.

Senátor Jirsa připomíná, že Evropská unie a její politici po celou dobu demonstrací podporovali Majdan, vrcholní politici EU varovali prezidenta Janukovyče, že proti vlastním lidem nesmí použít násilí a méně vrcholní politici EU jezdili na Majdan řečnit a podporovat „revoluci“. Podpisem asociační dohody Ukrajina dle Jirsy deklarovala příklon k Evropské unii a jejím hodnotám, odklon od Ruska. „Cena za tento podpis byla však vysoká a stále roste. Nikdo neví, jak ukončit válku na východě země a Ukrajina se pravděpodobně stane ´rozbitým státem´ s nepevnými hranicemi a proruským separatistickým režimem v několika oblastech,“ myslí si senátor.

Aktuálnějším problémem je dle Jirsy však příchod zimy a nedostatek plynu, respektive nedostatek peněz, kterými by si Ukrajina plyn koupila: „Když Rusko připočte k ceně plynu dluhy z minulých let, dostaneme se k miliardám eur. Bude to těžké rozhodování, ale brzy si budou muset politici EU položit otázku: můžeme nechat měsíc po podpisu asociační dohody Ukrajince zmrznout? Osobně dodávám, že nemůžeme. Cena plynu představuje další náklady za podpis asociační dohody. Občané EU si však zcela jistě začnou klást otázku, za jakou cenu elity Evropské unie vyjednaly podpis asociační dohody?“

Dohoda nebyla naplněna

Na Wikipedii se o Euromajdanu píše, že 21. listopadu 2013, den poté, co ukrajinská vláda pozastavila přípravy pro podpis asociační dohody s Evropskou unií, kterou prezident Janukovyč označil jako „pro Ukrajinu zatím nevýhodnou“, propukla několikaměsíční série protestů, která je známá pod názvem Euromajdan. Hlavním požadavkem masových protestů bylo odstoupení prezidenta Janukovyče, podepsání asociační dohody s EU a propuštění bývalé premiérky Julije Tymošenkové z vazby.

Po krvavých srážkách, které se odehrály v průběhu 20. února, se situace mírně uklidnila. V pátek 21. února pokračovala jednání o dohodě mezi ukrajinskou vládou a opozicí, při čemž asistovali polský ministr zahraničních věcí Radosław Sikorski, spolu s kolegy z Francie Laurentem Fabiusem a Německa Frankem Steinmeierem, ruským ombudsmanem Vladimirem Lukinem a ruským velvyslancem Michailem Zurabovem. V průběhu dne byla podepsána dohoda o návratu k ústavě z roku 2004, vytvoření prozatímní vlády, vyhlášení všeobecné amnestie pro demonstranty a zdržení se násilí na obou stranách, což následně potvrdil německý ministr zahraničních věcí Steinmeier. Součástí dohody bylo rovněž vytvoření nových volebních zákonů. Dohoda nebyla nikdy dodržena a její dodržení nebylo ze strany EU, která se na jejím uzavření podílela, nikdy vyžadováno nebo nějak sankcionováno.

Odvolání Janukovyče bylo protizákonné

K výraznému zlomu v situaci došlo 22. února. Nedlouho poté co prezident Janukovyč odpoledne oznámil, že nehodlá rezignovat, parlament jej odvolal z funkce a vyhlásil nové prezidentské volby na 25. květen. Takovéto odvolání prezidenta Ukrajiny z funkce je ale de jure neplatné, protože k odvolání parlamentem je kromě potřebného množství hlasů nutná také obžaloba z velezrady nebo jiného závažného trestného činu a následného schválení výše uvedeného Nejvyšším soudem a následně ještě Ústavním soudem. Tato nezbytná procedura ale nikdy neproběhla. Ještě lze prezidenta odvolat ze zdravotních důvodů, což nebyl tento případ a dále se může funkce vzdát dobrovolně. Poslední možností je smrt prezidenta.

Protesty proti dosavadní Janukovyčově vládě v Kyjevě i jinde odstartovaly také celoukrajinskou krizi, když několik dní po skončení protestů Euromajdan na konci února 2014 vypukla jako další ze série událostí ukrajinské krize tzv. krymská krize a válka na východní Ukrajině. Ve vztahu mezi Ruskem a USA a EU se hovoří o nové studené válce, kdy EU a USA uvalily na Rusko sankce a to je později v reakci zavedlo také.  

Jste politik? Zveřejněte bez redakčních úprav vše, co chcete. Zaregistrujte se ZDE.
Jste čtenář a chcete komunikovat se svými zastupiteli? Zaregistrujte se ZDE.

autor: Lukáš Petřík

Bety.cz - magazín nejen pro mámy - horoskopy, recepty, diskuse, soutěže

Bety.cz TESTOVÁNÍ - Testujte s námi nové produkty či služby a o své názory a doporučení se podělte s ostatními čtenářkami Bety.cz.

Prostřeno.cz - recepty on-line - vaření, recepty, gastronomie

reklama
Tento článek je již staršího data a diskuse k němu byla uzavřena. Děkujeme za pochopení.

Další články z rubriky

Abolice? Zloděj! Megalhář! Bělobrádek tvrdě do Babiše. Zato jinde ve Sněmovně...

19:55 Abolice? Zloděj! Megalhář! Bělobrádek tvrdě do Babiše. Zato jinde ve Sněmovně...

ANKETA Jedině soud může prokázat, že český premiér není „zloděj a megalhář“. I tak ostrá vyjádření z…