Je mi zle a jsem chudý, tak potrestám pravičáky, řekne si volič nad urnou. Ale pozor...

09.09.2013 7:43

V Nečasově éře to vypadalo, že příštím volbám budou dominovat ekonomická témata. Silně neoblíbená vláda však padla a objevují se náznaky konce krize. Volič se tak možná nebude rozhodovat podle stavu své peněženky. Sociolog Jan Herzmann vidí vedle sociálních jistot jako důležitou touhu vyměnit politiky, politolog Petr Sokol zase očekává, že by mohlo zabrat varování před nárůstem byrokracie a obtěžování lidí v případě vítězství levice.

Je mi zle a jsem chudý, tak potrestám pravičáky, řekne si volič nad urnou. Ale pozor...
Foto: Hans Štembera
Popisek: Peníze, ilustrační foto

V sedmi týdnech zbývajících do předčasných voleb mohou správně zvolená a zdůrazňovaná témata postavit na hlavu dosavadní prognózy a preference politických stran. Při šikovné kampani pravicových stran se u voličů může projevit tendence k vyvažování, aby levice neovládla až příliš mnoho ústavních pozic ve státě. Pokud se však levicovým stranám podaří utvrdit veřejnost v přesvědčení, že zhoršená ekonomická situace země i většiny jejích obyvatel je dílem sedmi let pravicových vlád, můžeme se nadít i levicové ústavní většiny.

„Celková ekonomická situace nebude faktorem, který by rozhodl volby. Její vliv nebude o moc větší než v minulosti. Pro českou veřejnost je typické, že považuje ekonomickou situaci ve státě za špatnou a ve výhledu dále se zhoršující. To trvá už celou řadu let. A ta nálada letos není o mnoho horší, než byla třeba při volbách v roce 2010,“ vysvětluje pro ParlamentníListy.cz sociolog Jan Herzmann

Ekonomická témata mohou být i díky doznívání krize potlačena

Ani politolog Petr Sokol není přesvědčen o tom, že stav peněženky každého z nás bude tím, co předčasné volby rozhodne. „Do určité míry to bude překryto těmi událostmi posledních měsíců, kdy se víc dostala do popředí debata o tom, zda prezident Zeman postupuje správně a zda se u nás mění politický systém na něco, co by se blížilo prezidentskému. Přestože se tedy dlouho zdálo, že tématem příštích voleb budou ekonomická témata, tak vývoj i vzhledem k možná doznívající ekonomické krizi ukazuje, že budou potlačena,“ uvádí pro ParlamentníListy.cz Petr Sokol.

Od minulých voleb stoupl počet lidí, kteří mají pocit, že se mají hůř, což by mělo nahánět hlasy levici. „Ve statistickém smyslu slova existuje souvislost mezi volbou levice, nebo pravice a sociální statutem či ekonomickou nebo příjmovou situací domácnosti. Lidé z nízkopříjmových skupin mají daleko větší tendenci volit levici už proto, že pro ně jsou důležité sociální jistoty, které levice ve svých programech zpravidla zdůrazňuje,“ říká Jan Herzmann.

Při rozhodování hrají roli i jiné hodnoty, než kolik vyděláváte

Hned ale upozorňuje, že to neplatí o každém jednotlivci. „Je řada lidí s nízkým příjmem, zejména třeba důchodci, kteří volí pravici, a to hlavně z tradičních důvodů, někdy dokonce i z hlediska své rodinné tradice. A naopak jsou lidé s vysokými příjmy, často i podnikatelé, kteří volí levici, protože jsou přesvědčenými socialisty nebo sociálními demokraty,“ konstatuje sociolog.

Zejména v postkomunistických zemích je to štěpení trochu oslabeno tradicí toho souboje pravice a levice, která pro mnohé stále vyvolává nějaké sentimenty nebo negativní vzpomínky na komunismus. U nás není tak úplně výjimečné, že někdo volí pravici, i když není úplně nejbohatší. Tohle není nikdy stoprocentní a platí to i v západních zemích. Vždy hrají při rozhodování nějakou roli ještě i jiné hodnoty než jenom to, kolik vyděláváte,“ upozorňuje Petr Sokol.

Velmi výrazným prvkem může být touha vyměnit politiky

Jan Herzmann od předčasných voleb neočekává, že v nich půjde o střet ekonomické situace na jedné straně s tématy o obraně svobody nebo o hrozbě vlády s podporou či účastí komunistů. „Nejsou to faktory, které stojí proti sobě. U části voličů bude určitě panovat obava z příliš dominantního postavení levice po těchto volbách. Tedy z toho, že podle průzkumů existuje možnost, že by levice mohla mít po předčasných volbách ve sněmovně ústavní většinu a vlastně by tak ovládala všechny ústavní instituce,“ poznamenává sociolog.

Ing. Miloš Zeman

  • BPP
  • První přímo zvolený prezident ČR
  • prezident České republiky

„Na druhé straně ale svoboda a pocit hodnot, které jsou spojeny s pravicí, jsou teď poškozeny tím, jak pravice vykonávala moc, když byla ve vládě a když měla většinu ve sněmovně. Očekávám proto, že ta témata budou trošku jiná. Pravděpodobně nejdůležitější bude vedle otázky sociálních jistot jakási potřeba vyměnit politiky, kterou můžeme sledovat v českém veřejném mínění už skoro deset let v různé intenzitě. A tentokrát to určitě bude velmi výrazný prvek,“ myslí si sociolog Jan Herzmann.

Před levicí by mohly vyrovat argumenty o nárůstu byrokracie a obtěžování lidí

Politolog Petr Sokol nabízí několik argumentů, které by mohly pravicové či středové strany použít k přesvědčování voličů, aby nedali hlas levici. „Mohly by argumentovat tím, že nás stát bude ještě více otravovat. Třeba majetková přiznání vypadají na jednu stranu velice pěkně, že ti, co něco ukradli, o to přijdou, nebo že už se nebudou moci lidé tak nezákonně obohacovat. Na druhou stranu to bude ale také znamenat, že se to dotkne celé řady lidí, kteří mají třeba jenom dům a budou muset dokazovat, kde na něj vzali,“ varuje politolog před nárůstem byrokracie a obtěžováním lidí.

„Pak je to směřování Západ – Východ. Zejména teď s příchodem prezidenta Zemana a jeho okolí se zase oživí to, zda se máme dívat víc na Západ nebo na Východ. To je česká debata trvající snad dvě stě let. A na část lidí by mohly platit i tradiční pravicové argumenty o daních, odvodech, i když v poslední vládě je o něco zvýšila. Dá se ale předpokládat, že levice by to dělala daleko víc. A ČSSD už to dokonce avizovala, že daně zvýší,“ připomíná pro ParlamentníListy.cz politolog Petr Sokol.

Tendence k vyvažování může nahrát novým pravostředovým subjektům

Pravicové či středové strany se určitě pokusí v předvolební kampani argumentovat proti volbě levice i obavou z toho, že už ovládá kraje, Senát, máme levicového prezidenta a kdyby měla ještě ústavní většinu v Poslanecké sněmovně, tak by to byla skutečně mimořádně silná pozice. „Pak se může projevit tendence k vyvažování. To by podle mého názoru nahrávalo ani ne tak tradičním pravicovým stranám jako těm novým pravostředovým subjektům. Typickým kandidátem na takové hlasy je tady ANO,“ míní Jan Herzmann.

Nízkopříjmoví voliči by tak prostřednictvím hnutí ANO dávali své hlasy druhému nejbohatšímu českému občanu Andreji Babišovi. „Na jedné straně je Andrej Babiš vnímán jako člověk bohatý, a tudíž pro lidi z nižších příjmových vrstev nikoli našinec. Na druhé straně je také vnímán jako člověk, který si nepotřebuje prostřednictvím volené funkce nakrást. Omlouvám se za ten výraz, ale takto se to ve veřejném mínění říká,“ vysvětluje sociolog.

Babiš a jeho lidé musí přesvědčit, že jim nejde o osobní prospěch

„Pokud dokáže voliče přesvědčit, že nejde jemu ani kandidátům jeho strany o osobní prospěch, ale o nějaký posun ve společnosti, třeba posun k lepší ekonomice, k lepšímu výkonu českých firem, tak může oslovit i ty lidi, kteří jsou závislí na příjmech ze mzdy, protože on a někteří jeho kandidáti jsou těmi, kteří přímo vytvářejí pracovní místa. A teď nemyslím jenom v Agrofertu, ale i v těch návazných společnostech,“ dodává pro Parlamentnílisty.cz sociolog Jan Herzmann.

„U nových protestních stran je vždy šance, že osloví voliče napříč společností tím, že jsou velmi kritičtí k tomu, co se děje a pranýřují korupci. Hnutí ANO by mohlo nahrát i to, že si někdo může říct, že pan Babiš je tak bohatý, že už se z té politiky nebude dál obohacovat. Ale kritizovat dobu, ve které jste hodně zbohatl, nebude zvlášť pro osoby s nejnižšími příjmy úplně pochopitelné. Babišova rétorika tak může být méně účinná, protože on na rozdíl od pana Schwarzenberga ten majetek nezdělil, ale vydělal ho v posledních letech,“ podotýká politolog Petr Sokol.


 

Jste politik? Zveřejněte bez redakčních úprav vše, co chcete. Zaregistrujte se ZDE.
Jste čtenář a chcete komunikovat se svými zastupiteli? Zaregistrujte se ZDE.

autor: Jiří Hroník

Bety.cz - magazín nejen pro mámy - horoskopy, recepty, diskuse, soutěže

Bety.cz TESTOVÁNÍ - Testujte s námi nové produkty či služby a o své názory a doporučení se podělte s ostatními čtenářkami Bety.cz.

Prostřeno.cz - recepty on-line - vaření, recepty, gastronomie

reklama
Tento článek je již staršího data a diskuse k němu byla uzavřena. Děkujeme za pochopení.

Další články z rubriky

„Skupina mladých džihádistů jsou bezbranné děti?! Nejzrůdnější výroky Němcové...“, „Babiš dělá kampaň. A Klaus spadl z višně!“ Silné dozvuky Sněmovny, která se prala o sirotky ze Sýrie

16:02 „Skupina mladých džihádistů jsou bezbranné děti?! Nejzrůdnější výroky Němcové...“, „Babiš dělá kampaň. A Klaus spadl z višně!“ Silné dozvuky Sněmovny, která se prala o sirotky ze Sýrie

Přijímat, či nepřijímat padesát syrských sirotků do České republiky? Dva různé pohledy a dva odlišné…