Tak to tady dlouho nebylo. Od července zasedala a také „šetřila“ vyšetřovací komise Poslanecké sněmovny úniky odposlechů z vyšetřovacích spisů, během pondělí komise zveřejnila svou závěrečnou zprávu, ale přesto se dnes mnozí poslanci pohoršovali nad tím, že komise nic nevyšetřila a byla tedy zbytečná.
„Když tato vyšetřovací komise vznikla, jednali jsme v rámci poslaneckého klubu, kdo se za nás této komise bude účastnit. A já vzhledem k tomu, že jsem ze čtyř vyšetřovacích komisí, které v tomto funkčním období Poslanecká sněmovna zřídila, jsem – a to především se znalostí věci, které s úniky informací z vyšetřovacích spisů souvisejí – neměl o to zájem. Musím říct, že jsem to považoval v podstatě za ztrátu času, protože jsem předem dokázal predikovat závěry vyšetřovací komise,“ nastínil poslanec Zdeněk Ondráček myšlenku jakési „zbytečnosti“ v debatě před schvalováním závěrečného stanoviska komise. Poukázal i na to, že nikdy nezaznamenal, že by někdo byl hnán kvůli únikům ze spisů k odpovědnosti. A pak už to mezi poslanci ve Sněmovně „jelo“.
JUDr., PhDr., Zdeněk Ondráček, Ph.D.
„Osobně jsem si zadání (komise) definoval takto: Za prvé, zda nedocházelo k neoprávněnému získávání informací ze spisů orgánů činných v trestním řízení, za druhé zda nedocházelo k protiprávnímu nakládání s takto získanými informacemi, a za třetí, zda informace takto získané nebyly zneužívány k ovlivňování politické soutěže nebo k destabilizaci demokratického právního státu,“ zmínil těsně před Ondráčkem k práci komise a k jejímu zadání Petr Kudela z KDU-ČSL, který byl dokonce jedním ze členů komise. Přednesl i odpovědi.
„Na první otázku, zda docházelo k únikům, lze odpovědět, že docházelo, ale na to nemusela zasedat žádná vyšetřovací komise,“ zmínil překvapivě Kudela k pvnímu bodu. Podle něj totiž navzdory kontrolním mechanismům údaje ze spisů stále unikají.
CELOU ZPRÁVU KOMISE SI PŘEČTĚTE ZDE
Ke druhému bodu, tedy k dotazu, zda docházelo k protiprávnímu jednání či nakládání s takto získanými informacemi pak kromě jiného zmínil: „Zde se lze jen domnívat, jaké byly pohnutky pachatelů. Někdy jen zvědavost, jindy zřejmý zájem. Toto však komise neměla možnost plně posoudit. Každý se může domnívat, jaké pohnutky a ve kterých kauzách kam vedly. Jednoznačná odpověď na tuto otázku tedy není!“
Odpověď po jednání komise zní: Nelze určit!
No a ke třetí otázce, tedy zda takto získané informace byly zneužívány k ovlivňování politické soutěže anebo k destabilizaci demokratického právního státu dodal:
„Všichni jsme byli svědky postupného a plíživého propojování byznysu s médii a následně s politikou. Jeden titulek v novinách MF Dnes snad bude hovořit za vše. Upozorňuji, zde si nejsem jistý přesnou citací, nicméně se jednalo o tajnou zprávu o stavu kybernetické bezpečnosti. Palcový titulek v MD Dnes: ‚Tajná zpráva o stavu kybernetické bezpečnosti‘. Buď je ta zpráva tajná a nemá v novinách co dělat, nebo příslušné noviny blufují, aby se udělaly zajímavými. Odpověď na tuto otázku po jednání komise tedy zní takto: Nelze určit, ale každý si může udělat svůj úsudek!“
Po něm pak ironizoval práci svých kolegů lidovec Ivan Gabal.
„Nechám stranou to, že jsem se nedověděl, zda byly, nebo nebyly autentické ty nahrávky, které vlastně vyvolaly vznik té komise,“ poznamenal.
„To, co mi trochu zpochybnilo podpoření toho usnesení, je, že mezi případy, o které se opírá komise, jako příklady úniků, je uvedena mailová korespondence z vykradených mailů Úřadu vlády. A ta otázka, kterou si kladu, je, jestli hacknuté maily mají být východiskem práce parlamentní komise,“ pokračoval Gabal s tím, že v balíku oněch ukradených mailů se objevily dokonce i jeho maily. A protože neví, jak dalece se tato věc vyšetřila, považuje prý za „dost těžko akceptovatelné, aby podpořil usnesení, které je založené na informacích z kriminální činnosti“.
Na to mu však předseda komise Martin Plíšek (TOP 09) odvětil ve smyslu, že komise se nezabývala a tudíž ani neřešila obsah nějakých „hacknutých mailů“.
Celou debatu nakonec korunoval Bohuslav Chalupa (ANO). Komisi totiž mimo jiné vytkl, že dodnes ani nezajistila, aby se odkrylo, kdo se skrývá za přezdívkou „Šuman“. „Dodnes jsme nebyli schopni jako Poslanecká sněmovna donutit bezpečnostní zpravodajské služby a Ministerstvo vnitra, aby vyšetřily, kdo se skrývá za skupinou ‚Šuman‘, kdo nezákonně pořizuje odposlechy a nahrávky místopředsedy vlády a člena bezpečnostní rady státu, což pokládám za naprostou šílenost v bezpečnosti, jakým způsobem se tady řeší bezpečnost České republiky,“ poznamenal Chalupa.
Počet zjištěných úniků ze spisů roste!
Předseda komise Martin Plíšek k poznámkám poslanců přiznal, že počet zjištěných úniků ze spisů roste. „Podle současně nastavených kontrolních mechanismů prakticky nelze zjistit skutkový děj úniků,“ citoval k tomu ze zprávy.
Vyšetřovací komise v závěrečné zprávě kromě jiného uvedla, že úniky informací z trestních spisů, jejich účelový výklad a následné ovlivňování veřejného mínění mohou znamenat fatální ohrožení ústavnosti. Označila je za nebezpečný jev, jenž může sloužit k i k ovlivnění politické soutěže a k destabilizaci demokratického právního státu.
Kabinet se doporučeními může řídit, ale nemusí
Nakonec přece jen poslanci schválili doporučení komise. Předně jde o to, aby se zamezilo únikům údajů z trestních spisů. Trestnou činnost státních zástupců by měl podle závěrů komise nadále prověřovat v přípravném řízení nezávislý zvláštní útvar na Nejvyšším státním zastupitelství. Všechny orgány činné v trestním řízení by navíc musely zaznamenávat a zakládat do spisů veškeré kontakty s médii.
Dolní parlamentní komora v souladu s doporučením komise také chce, aby veškeré informace z trestního řízení, včetně například odposlechů a protokolů o prohlídkách, požívaly zákonnou ochranu jako osobní údaje. Výjimku by měly jen skutečnosti, které by zazněly při veřejném soudním líčení. Změna zákona o svobodném přístupu k informacím by měla zajistit to, aby nebylo možné prolamovat zásadu neveřejnosti přípravného trestního řízení.
Kabinet se doporučeními poslanců může řídit, ale nemusí. Směřují spíše až k vládě, která vznikne po říjnových parlamentních volbách.
Komise vznikla hlavně kvůli zveřejněným nahrávkám rozhovorů bývalého novináře Mladé fronty Dnes Marka Přibila s exministrem financí a předsedou hnutí ANO Andrejem Babišem. Na nahrávkách mluvil Babiš s Přibilem o zveřejňování kompromitujících materiálů. Babiš byl v té době majitelem vydavatelství Mafra, pod které MfD spadá. Babiš i Přibil ale při výslechu před komisí odmítli, že by měli k dispozici takzvané živé spisy, tedy spisy z vyšetřovaných případů. Babiš navíc označil nahrávky za zmanipulované a za součást kampaně proti sobě. Komise ale už dřív uvedla, že nepodá žádné trestní oznámení. Případem nahrávek se pak zpráva ani konkrétně nezabývá, její text je veskrze obecný.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: Olga Böhmová
