Kníže, Okamura, Bělobrádek, Kalousek i další nám řekli, zda nás čeká třetí světová válka

28.07.2014 15:11

Dne 28. července si připomínáme 100 let od vypuknutí první světové války. Právě 28. července 1914 totiž vyhlásilo Rakousko-Uhersko válku Srbsku, následně se spustil systém aliančních dohod a následovala další vyhlášení války.

Kníže, Okamura, Bělobrádek, Kalousek i další nám řekli, zda nás čeká třetí světová válka
Foto: Hans Štembera
Popisek: Fotokoláž.

ParlamentníListy.cz se dotázaly politiků, zda je ve světě nějaký konflikt, který hrozí přerůst do světové války, který to případně je a proč. Většina politiků se shoduje, že bezprostředně světová válka patrně nehrozí, ale rizika jsou poměrně velká.

Všude ve světě přihořívá

„Bezprostředně ne. Ale všude ve světě přihořívá. Ať je to v Tichém oceánu, kde je několik míst, kde to nevypadá velmi dobře a kde se časem může rozhořet konflikt, nebo na Ukrajině a Blízkém východě. Jsou vskutku místa, kde by v budoucnu opravdu mohl nastat velký konflikt, který se nedopatřením či nešikovností politiků rozhoří ve světový konflikt. To člověk nemůže nikdy vyloučit. Připravenost ke konfliktům stoupá. Již žije málo lidí z generace, která zažila druhou světovou válku a ví, co je válka. Mladí jsou více ´happy´,“ řekl ParlamentnímListům.cz předseda TOP 09 a poslanec Karel Schwarzenberg.

V Asii je velká připravenost k válce. Většina mocností se tam vidí jako vítězové posledních válek. Ať jsou to Vietnamci, kteří úspěšně vyhodili Francouze a Američany z Indočíny, ať to jsou Číňané, kteří se jeví jako na samé cestě nahoru. Severokorejci jsou jaderně vyzbrojeni. To je velice nebezpečný potenciál, který má časem možnost vybuchnout. Největší konflikt budoucnosti může proběhnout na Sibiři, kde je příliš málo lidí a bude tu plná Čína. Nevíme, co se bude dít mezi Japonskem a Čínou. Jsou tu nové mocnosti, jako Indonésie či státy na indickém subkontinentu. Čili všude na světě jsou nebezpečné situace. Ale bezprostředně to není tak, že bych zde viděl světový konflikt,“ dodal Schwarzenberg.

„Světová válka se vyloučit nedá. Můj děda i praděda byli veterány z první světové války a mysleli si, že nic takového se už nemůže opakovat. A pak přišla druhá světová válka,“ reagoval předseda KDU-ČSL a vicepremiér Pavel Bělobrádek.

MVDr. Pavel Bělobrádek, Ph.D., MPA

  • KDU-ČSL
  • originální osobnost, konečně,jako každý člověk
  • poslanec

Každý konflikt, do kterého se zapojí velmoci, hrozí světovou válkou

Podle předsedy Úsvitu Tomio Okamury každý konflikt, do kterého se zapojí velmoci, hrozí světovou válkou. „I proto je na místě ukončit rozdmýchávání války na Ukrajině a donutit Ukrajinu, aby souhlasila s referendem o sebeurčení pro občany východní části a tím udělat tečku za válkou proti vlastním občanům. Jiné řešení není, protože ukrajinští Rusové nikdy Kyjevu vraždění svých spoluobčanů neodpustí,“ vysvětlil Okamura.

Tomio Okamura

  • SPD
  • Předseda hnutí Svoboda a přímá demokracie (SPD)
  • místopředseda PS PČR

„Je jiná situace než před sto lety. Lokální a regionální konflikty budou bohužel pokračovat, ale válku celosvětového rozsahu považuji za krajně nepravděpodobnou,“ uvedl první místopředseda ODS a europoslanec Jan Zahradil.

Ing. Jan Zahradil

  • ODS
  • Řekněme NE evropské federaci!
  • europoslanec

„Nemyslím si, že nějaký současný konflikt hrozí světovou válkou. Zejména proto, že věřím, že se lidstvo poučilo,“ uvedl místopředseda poslaneckého klubu ČSSD Antonín Seďa.

„Jen od konce druhé světové války je pořád někde válečný konflikt, který může překročit hranice vlastní lokality. Jen namátkou: 1946 - 1975 válka v Indočíně, Od roku 1948 izraelsko-palestinský konflikt, 1950 - 1953 korejská válka, 1954 - 1962 alžírská válka, 1955 - 1972 1. súdánská válka, 1964 - 1975 válka ve Vietnamu, 1974 turecká invaze na Kypr, od roku 1978 válka v Afghánistánu, 1996 - 2006 válka v Nepálu, od roku 2004 se válčí v severozápadním Pákistánu, ve Středoafrické republice, v deltě Nigeru, v Kivu, od roku 2011 v Sýrii, na Sinaji, v Lybii. Teď Ukrajina. K jugoslávské válce stačila zneužitá rvačka v hospodě. Více než ti, kteří bojují, mě děsí ti, kteří tahají za provázky moci a peněz,“ uvedl poslanec ANO Stanislav Berkovec.

Doufat nestačí…

„Doufám, že ve světovou válku žádný konflikt nepřeroste, nicméně v dějinách doufali všichni, a pak to dopadlo jinak. Doufat nestačí a je potřeba hasit pečlivě všechny potenciální konflikty v samotném zárodku. Zejména se důsledně stavět ke všem potenciálním agresorům,“ řekl redakci první místopředseda TOP 09 a poslanec Miroslav Kalousek.

„Občanská válka na Ukrajině může přerůst ve války na hranicích celého Ruska, v obchodní války Západu s Ruskem. Západ i Rusko by se měly zdržet intervencí,“ upozorňuje europoslanec a předseda Svobodných Petr Mach.

„Věřím, že jsme se poučili ze dvou světových válek a nic takového se nebude opakovat. Věřím, že nikoho nenapadne řešit světovou ekonomickou krizi nějakým velkým vojenským konfliktem. Napětí mezi USA a Ruskem při novém dělení světa určitě klidu nepřispívá,“ míní místopředseda Senátu Zdeněk Škromach z ČSSD.

„Je potřeba uctít památku všech, kdo v důsledku 1. světové války zahynul. Velmi často se zapomíná, jaké obrovské lidské ztráty v rámci onoho konfliktu postihly české země. Tyto ztráty se dotkly téměř každé naše rodiny. Dnes žijeme ve světě, který vyžaduje připomínku tehdejších válečných hrůz, protože musíme cítit odpovědnost a možné následky násilí, které dnes probíhá v Libyi, Iráku, Sýrii, na Ukrajině a v dalších částech světa,“ uvedl předseda poslaneckého klubu Úsvitu Radim Fiala.

Podle poslance KSČM Vojtěcha Adama vzhledem k nestabilní politické situaci a narůstajícímu nedostatku zdrojů je možné, že některý konflikt přeroste ve světovou válku. „I z relativně malé příčiny mohou vzniknout nedozírné následky, jak je známo z historie. Lidstvo globálně dospělo k hranici, na které je evidentní, že se něco musí stát. Buďto zvítězí zdravý rozum a budou se hledat řešení, která zabezpečí existenci druhu homo sapiens na této planetě, anebo se lidstvo prostě zničí. Pokud chceme přežít, musí platit neustálé ´lidé bděte´, ať se to někomu líbí, nebo nelíbí,“ dodal.

Konfliktů, které by podle europoslance KDU-ČSL Tomáše Zdechovského mohly vést ke světové válce, je několik: „Jeden je Západ versus Rusko a druhý západní civilizace versus radikální islamismus známý jako sever - jih. Oběma bychom se měli snažit vyhnout. Měly by totiž katastrofální následky.“

„Pevně doufám a věřím, že tak obrovský konvenční konflikt akutně nehrozí. Nicméně situace, které jsme svědky na Ukrajině, mě nenechává rozhodně klidným. Je těžké situaci hodnotit jen pohledu občana ČR, protože jak sleduji zpravodajství, zdá se mi poněkud tendenční, srovnám-li ho s jinými západními médii. Napětí, které je cítit, nechápu, a mám pocit, že jsou mezi námi lidé, kteří po větším konfliktu volají, o důvodech nebudu spekulovat. Ve všech příspěvcích, co jsem měl, jsem volal po toleranci a především dialogu, ale to se stále nekoná. Nezbývá, než doufat,“ říká poslanec Úsvitu Petr Adam.

Slijí-li se jednotlivá ohniska v jeden velký požár, potom Pán Bůh s námi

„Obě světové války vznikly z důvodu uplatňování územních nebo ekonomických požadavků významných států. Takže pokud by někde měl další konflikt tohoto rozsahu vzniknout, tak bych hledal tam, kde vidíme podobné vzorce chování,“ reagoval poslanec ANO Matěj Fichtner.

„Globální konflikt s milionovými armádami znepřátelených velmocenských bloků se mi nezdá pravděpodobný. Lokální konflikty by mělo být schopno mezinárodní společenství, zejména OSN a NATO, pacifikovat. Jediné reálné nebezpečí je terorismus a fundamentalismus islámu. Slijí-li se jednotlivá ohniska v jeden velký požár, potom Pán Bůh i Alláh s námi,“ uvedl senátor Pavel Lebeda.

„Východní Ukrajina a Rusko je takovým potenciálním ohniskem, které by mohlo přerůst v regionální konflikt s globálními následky. Záleží, kde se protne agresivita Ruska s ústupky Německa a strkáním hlavy do písku Francie. Je mez, za kterou, když světové společenství ustoupí, Rusko bude diktovat své podmínky. Ale je také mez, kterou když Rusové překročí, bude muset světové společenství razantně reagovat. Teď jde tedy o to dokázat se pohybovat mezi těmito dvěma mezemi, které jsou velice blízko vedle sebe,“ míní senátor Miroslav Krejča.  

„Ono ani tak nejde o konflikty. To lidská blbost je věčná a toho času zachvátila mozky mnoha papalášů. Jenom nevím, jestli pro ně existuje tak velký blázinec. Vybudovat ho by byla pro svět skvělá investice,“ uvedl poslanec ČSSD Jiří Koskuba.

„Doufám, že žádný takový konflikt, který by vedl ke světové válce, dnes neexistuje,“ reagoval europoslanec KDU-ČSL Pavel Svoboda.

„Nejcitlivěji vnímám konflikt na Ukrajině. Eskaluje místo toho, aby jej všichni utlumovali,“ odpověděl poslanec ČSSD Stanislav Huml.

Válka, jejíž průběh a výsledky téměř nikdo nečekal

Europoslanec KSČM Miloslav Ransdorf připomněl, že první světovou válku tak, jak proběhla, nikdo nechtěl a politici měli spoustu iluzí – že bude krátká formou rozhodujících bitev. Nakonec to ale byla dlouhá vyčerpávající zákopová válka. Podle Ransdorfa tehdy nikdo nebral vážně změny, které nastaly v ekonomice. Winston Churchill ještě jako první lord admirality střízlivě předvídal, že Francouzi nebudou schopni vyhnat Němce a proběhne dlouhá vysilující válka.

„Povahu války vystihl 27 let před jejím vznikem Friedrich Engels. On předpověděl, že válka skončí sérií sociálních revolucí, bude znamenat totální vyždímání a vyjedení Evropy a že koruny panovníků se budou válet na ulicích a bude to znamenat vlekou sociální přeměnu světa, což se stalo sérií revolucí. Dnes máme naštěstí pevný systém mezinárodního práva, který vznikl po druhé světové válce a je zastřešen OSN. Věřme tomu, že systém konzultací a mezinárodních institucí vyloučí takový nekontrolovaný vznik válečného konfliktu. Varováním z první světové války je, že velmoci nejsou pánem svého osudu. Často mohou být ve vleku lokálních nacionalismů a malých států a dnes víme, že závislost je relativní pojem a i malé státy dokážou vykonávat určující vliv na státy velké. Věřím, že systém mezinárodního práva a mezinárodních institucí něčemu takovému zabrání. Nemyslím si, že z ukrajinského konfliktu či války v Sýrii vznikne něco, co bude srovnatelné s první světovou válkou,“ dodal Ransdorf.  

1914 - 1918

První světová válka (před rokem 1939 známá jako velká válka, nebo světová válka) byl globální válečný konflikt probíhající od roku 1914 do roku 1918. První světová válka zasáhla Evropu, Afriku a Asii a probíhala ve světových oceánech. Bezprostřední záminkou k válce se stal úspěšný atentát na arcivévodu a následníka trůnu Františka Ferdinanda d'Este. Rakousko-Uhersko odvetou vyhlásilo válku Srbsku, čímž vyvolalo řetězovou reakci vedoucí ke světové válce. Během jednoho měsíce se Evropa ocitla ve válečném konfliktu.

Válka propukla mezi dvěma koalicemi: mocnostmi Dohody a Ústředními mocnostmi. Mocnostmi Dohody při vypuknutí války byly Spojené království (které se do války zapojilo v důsledku německého vpádu do Belgie), Francie a carské Rusko. K Dohodě se připojily další státy, v roce 1915 Itálie a v roce 1917 USA. Ústředními mocnostmi byly v roce 1914 Německo a Rakousko-Uhersko. K Ústředním mocnostem se také přidala Osmanská říše a v roce 1915 Bulharsko. Na konci války zůstaly neutrálními pouze Španělsko, Švýcarsko, Nizozemsko a státy Skandinávie.

Jste politik? Zveřejněte bez redakčních úprav vše, co chcete. Zaregistrujte se ZDE.
Jste čtenář a chcete komunikovat se svými zastupiteli? Zaregistrujte se ZDE.

autor: Lukáš Petřík
Tento článek je již staršího data a diskuse k němu byla uzavřena. Děkujeme za pochopení.

Další články z rubriky

A nevěsty budou bez závoje? Ve Sněmovně to vřelo, když Okamura vytáhl zákaz zahalování

18:38 A nevěsty budou bez závoje? Ve Sněmovně to vřelo, když Okamura vytáhl zákaz zahalování

Mezi poslanci se ve Sněmovně strhla hádka o návrh zákona o zákazu zahalování, který předložila SPD. …