„Podle mě máme dostatek akademických ústavů, které se zabývají dějinami. Ústav pro studium totalitních režimů (ÚSTR) je privilegován tím, že má 360 milionů korun rozpočtu a nesrovnatelně lepší materiální vybavení než kterýkoliv jiný akademický ústav, co se zabývá dějinami. I přesto má pozoruhodně mizernou produkci. Skutečných historiků je v něm minimum,“ míní o protitotalitním ústavu komunistický poslanec Evropského parlamentu Miloslav Ransdorf. Stejně jako byl dříve proti lustrování, je prý nyní proti ústrování.

Ústav je zbytečný

„V zemi, kde je Ústavou zaručena svoboda vědeckého výzkumu, včetně výzkumu historického, je existence ÚSTR, který apriorně vychází z nějaké interpretace dějin, jež se nemusí ani dokazovat, holý nesmysl,“ sděluje pro ParlamentníListy.cz s tím, že štědře dotovaný ÚSTR nic moc hodnotného nedělá. V tomto ohledu prý souhlasí s Milošem Zemanem, přestože prezidentova ostatní vyjádření k historii prý bývají většinou úplně mimo.

Peníze vynakládané na ÚSTR by podle Ransdorfa mohly pomoci opravdovému bádání. „Chápal bych, kdyby byl ÚSTR podřízen Ústavu pro soudobé dějiny, kam by plynuly všechny prostředky a fondy. V Akademii věd máme naopak situaci, že jsou její jednotlivé ústavy dlouhodobě poddimenzované. Ústav pro soudobé dějiny má deset tisíc korun na nákup literatury, což je směšné,“ vysvětluje. O lidech, co pracují v ÚSTR, má prý, s některými výjimkami, velmi špatné mínění. Naopak si cení historiků jako je třeba Jakub Rákosník.

• TÉMA: ÚSTR

Odsvěcený Herman

Podle Ransdorfa v ÚSTR nejde o boj mezi levicí a pravicí, ale mezi těmi, co chtějí, aby měl ústav normální akademickou fazónu, a těmi, co z něj chtějí mít nástroj politického nátlaku. "Nejzajímavější je pro mnohé lidi na ÚSTR to, že v jeho Archivu bezpečnostních složek (ABS) jsou různé archivní dokumenty, co se dají použít pro skandalizaci, vydírání a nátlak,“ vyjádřil se pro ParlamentníListy.cz.