Co říkáte na omluvu expremiéra Stanislava Grosse?Anketa
„Obě strany respektují cesty rozvoje zvolené s ohledem na situaci v obou zemích a jejich vnitřní a zahraniční politiku. Znovu potvrdily dodržování zásady nevměšování se do vnitřních záležitostí tak, jak je vyjádřeno v Chartě OSN... Česká strana respektuje suverenitu a územní celistvost Čínské lidové republiky, je si plně vědoma důležitosti a citlivosti otázky Tibetu, znovu potvrdila dodržování své politiky jedné Číny i to, že Tibet je neoddělitelnou součástí čínského území. Česká republika v této souvislosti nepodporuje samostatnost Tibetu v jakékoliv formě,“ uvádí prohlášení.
V dokumentu se také objevuje věta: „Obě strany znovu potvrdily úsilí ve věci podpory a ochrany lidských práv na základě rovnocennosti a vzájemného respektu.“
ParlamentníListy.cz se dotázaly politiků, co si o celé záležitosti myslí a zda se Zaorálkem podepsaným prohlášením souhlasí. Někteří kritizovali nedostatečný důraz na lidská práva.
Psali jsme:
Územní celistvost Číny Česká republika samozřejmě dlouhodobě uznává
„Územní celistvost Číny Česká republika samozřejmě dlouhodobě uznává. Formulace vět o Tibetu považuji za příliš přímočarou. Naopak vítám v textu důraz na lidská práva,“ uvedl předseda KDU-ČSL a vicepremiér pro vědu a vzdělávání Pavel Bělobrádek. „Zaorálek postupuje v souhlasu s prohlášením EU a Čínské lidové republiky z 31. března 2014. Tento text prohlašuje vztahy mezi EU a Čínou za strategické. Jeho návštěva je logickým krokem evropské společné pozice. Zaorálek se opírá o svou stranu a má podporu ze strany ANO,“ dodal Bělobrádek.
MVDr. Pavel Bělobrádek, Ph.D., MPA
„I já podporuji jednotnou Čínu, jde mimo jiné o stále platné stanovisko všech vlád Československa a České republiky od navázání diplomatických vztahů. Je však zcela v kompetenci Čínské lidové republiky, jak problematiku své územní celistvosti bude řešit,“ sdělil předseda KSČM Vojtěch Filip.
_profil_top.jpg)
Předseda TOP 09 Karel Schwarzenberg, který je i předsedou zahraničního výboru sněmovny, na dotaz nereagoval.
„Nikdo z nás asi nezpochybňuje právo Číny na územní celistvost a jsme pro co nejlepší vztahy s Čínou. Na druhou stranu prosazujeme právo národů na sebeurčení v jeho historických hranicích – už jen proto, že i naše republika na tomto principu vznikla,“ uvedl předseda Úsvitu Tomio Okamura.
Tomio Okamura
Když vyvěšujeme na radnicích tibetskou vlajku...
Místopředseda ODS a poslanec Martin Novotný připomněl, že Česká republika fakticky celistvost Číny nikdy nezpochybnila. „Zdůraznění tohoto výroku v kombinaci s vlažným postojem v oblasti lidských práv v průběhu návštěvy považuji za chybu. Na ekonomický přínos takového kroku nevěřím, spolupráce fungovala i dosud. Když vyvěšujeme na radnicích tibetskou vlajku, děláme tak kvůli lidským právům, nikoli jako mezinárodně-právní gesto,“ dodal poslanec.
„Ministr zahraničí tlumočil stanovisko české vlády a tedy i koaličních stran,“ uvedl lídr kandidátky ANO do Evropského parlamentu Pavel Telička.
„Podle platných mezinárodních smluv je Tibet nedílnou součástí Číny. To ovšem neznamená, že budeme hluší a slepí k porušování základních lidských práv, pokud k tomu dochází. Platí, že historii by měli hodnotit historici, ne politici. Ty by měla zajímat zejména současnost a budoucí řešení dnešních problémů,“ míní místopředseda poslaneckého klubu ČSSD Antonín Seďa.
Ostře se proti Zaorálkovi ohradil místopředseda Senátu Přemysl Sobotka z ODS: „Zaorálek asi zapomněl, že Tibet byl k Číně připojen násilně, vojenskou akcí. Šlo vlastně o okupaci. To je rezignace na hodnoty, jako je suverenita, právo na sebeurčení a lidská práva. Jasný vzkaz pana Zaorálka a celé koaliční vlády české veřejnosti. Otázka zní, kde se toto kupčení s našimi hodnotami zastaví.“
„Pokud česká diplomacie zcela pomine důraz na lidská práva, je to politováníhodná změna kurzu naší zahraniční politiky,“ reagoval první místopředseda STAN a místopředseda Poslanecké sněmovny Petr Gazdík.
Psali jsme:
Pro české firmy jsou v Číně velké možnosti
Senátor Jaroslav Doubrava postoj Zaorálka plně podpořil. „Vzpomínám na Jiřího Dienstbiera staršího, když jsme spolu na toto téma hovořili, že říkal: ´Jaroslave, kdyby nebylo Číny, dávno by nebylo Tibetu.´ Už tehdy jsem s ním byl zajedno. Zaorálkovi je třeba za toto prohlášení poděkovat. A to přesto, že už vidím tu řadu řvounů, jak mu spílají - a mně v tuto chvíli také. Spílat mohou jen ze dvou důvodů – nevidí realitu a ani sobě na špičku nosu a zadruhé chtějí škodit republice,“ řekl redakci senátor.
„S Čínou obchodují USA, Německo a korektní vztahy s ní má i EU. Nevím, proč my bychom měli být jediní, kteří budou na Číňany křičet, zatímco ostatní mají ekonomickou spolupráci, která je výhodná. Plně podporuji ekonomickou spolupráci s Čínou. Pro české firmy tam jsou velké možnosti. Až dá Dalajláma velké zakázky českým firmám a práci našim lidem, můžeme se bavit o jiných věcech. Když Tibet jako součást Číny nevadí ani USA, tak nevěřím tomu, že by se Čína zalekla zrovna křiku českých havlistů,“ dodal Doubrava.
„Tento krok ministra zahraničí je realistický a v zájmu České republiky, takže jej vítám,“ říká europoslanec ODS Hynek Fajmon.
"Osobně se řadu let domnívám, že je to přesně tak. Zároveň pokud by se mělo někde rozhodnout, že to bude jinak, nechť o tom rozhodnou sami lidé v Tibetu. Ale vzhledem k tomu, jaké kotrmelce v tomto dělá česká zahraniční politika, tak musím říct, že česká zahraniční politika je v tomto trapná a vlastně ani žádnou nemáme. Děláme prostě jenom poskoky," uvedl předseda poslaneckého klubu Úsvitu Radim Fiala.
Jak by nám bylo, kdyby v roce 1969 Rusové udělali z Československa svazovou republiku?
„Jsem za samostatný Tibet. Jak by nám bylo, kdyby v roce 1969 Rusové udělali z Československa svazovou republiku? O Zaorálka je to velmi špatný krok,“ říká místopředseda poslaneckého klubu František Laudát.
„Ztotožňuji se s tímto prohlášením. Tím ale na druhou stranu vůbec neříkáme, že máme lhostejný přístup k dodržování lidských práv,“ říká místopředseda poslaneckého klubu ČSSD Václav Votava.
„Předpokládám, že pan Zaorálek zůstává konzistentní ve svém postoji, který reprezentoval poslední měsíce kupříkladu v otázce Krymu. Otázka Tibetu je velmi složitá a tudíž jakékoli zjednodušení vede vždy ke špatným závěrům. Nejde prostě říci A, nebo B. Sleduji zlepšování sociální a ekonomické situace v Tibetu napříč minulými desetiletími, na druhou stranu je třeba brát v potaz otázku lidskoprávní. Proto je třeba Číně jako partner ukazovat, že nejsme proti narušení její územní celistvosti, ale pečlivě dohlížíme a kontrolujeme, zda-li se situace pro občany tam žijící jakkoli nezhoršuje,“ uvedl poslanec Úsvitu Petr Adam.
Psali jsme:
-634967867796513101.jpg&id=9964)
My holt věčně musíme lízat cizí velkou řiť
„Já to ve sněmovně říkal! Zvláštní, že? A kvůli Krymu bychom pomalu se soudruhy spojenci rozpoutali třetí světovou. K tomu Kosovo, bombardování Bělehradu. My holt věčně musíme lízat cizí velkou řiť. Omlouvám se, to není můj styl. Takže návštěvy Dalajlámy jsou jenom divadélko? Mnozí ze slavných českých knížat a králů se musí obracet v hrobě. Nakonec i Mnichov bude možná ´košer´. Ale chceme-li na Rusa, Číňan musí počkat. To je právě ta diplomacie,“ uvedl poslanec ČSSD Jiří Koskuba.
„V otázce Tibetu bychom měli usilovat o větší míru autonomie, ale především důrazně naléhat na dodržování lidských práv v Tibetu stejně jako v celé Číně,“ myslí si místopředsedkyně TOP 09 a poslankyně Helena Langšádlová.
„Pokud Ministerstvo zahraničních věcí kritizuje oddělení Krymu od Ukrajiny, tak nemůže mít jiný přístup k územní integritě Číny. Důležitá je ale i podpora autonomie a náboženská tolerance z čínské strany,“ míní místopředseda KSČM Jiří Dolejš.
„Územní celistvost Číny je dlouhodobým postojem české zahraniční politiky, já osobně bych ale volil jinou formulaci, která by neimplikovala, že to, co dělá Čína v Tibetu, je jen její věc – mám na mysli dodržování lidských práv,“ říká lídr kandidátky KDU-ČSL ve volbách do Evropského parlamentu Pavel Svoboda.
Podle poslance ODS Marka Bendy byla otázka dodržování lidských i náboženských práv v Tibetu vždy důležitou součástí zahraniční politiky ČR. „Je smutné, že pan ministr zahraničí takto zbytečně v Číně pochleboval,“ dodal.
Psali jsme:
Byznys je byznys
„Určitě by mi byl sympatický zásadový postoj k porušovatelům lidských práv i velmocenské imperiální politice. Ale asi těžko si můžeme dovolit být ti poslední spravedliví, když ekonomicky silnější a větší státy se chovají účelově. Podívejte se na Angelu Merkel, její největší starost nyní je, aby nedošlo k ochlazení vztahů s Ruskem, Ukrajinu vem čert. Jen aby vzkvétaly kšefty,“ myslí si senátor Pavel Lebeda.
„Takto silné vyjádření a formální krok pana ministra považuji za bezprecedentně nediplomatické a o 180 stupňů odlišné od stávající pozice české zahraniční politiky. Spíše to připomíná podlehnutí lobbingu ze strany Číny. A naskýtá se otázka ´Za co?´“ reagoval poslanec Úsvitu Milan Šarapatka.
Poslanec ČSSD Richard Dolejš uvedl, že je rád, že vláda pokračuje v dlouhodobé pragmatické politice ČR, která nezpochybňuje integritu Čínu a nepodporuje nezávislost Tibetu.
„To však neznamená, že by naše politika vůči Číně měla přehlížet a vynechat debatu o dodržování lidských práv. Na druhou stranu je v zájmu ČR začít rozvíjet hospodářskou spolupráci s Čínou, a to jak z hlediska vývozu našich výrobků, tak i z hlediska přímých investic Číny v ČR. Opomenout nelze spolupráci v cestovním ruchu. Tyto aktivity mohou být během na dlouhou trať, ale pro oživení naší ekonomiky a tvorby nových pracovních míst je zmíněná politika vůči Číně klíčová. Takto postupuje drtivá většina zemí EU a USA. Je chyba, že aktivní ekonomickou spolupráci s Čínou cíleně ignorovaly předchozí pravicové vlády. Poškozovalo to naši ekonomiku a vedlo to pouze k tomu, že potenciál čínského trhu hojně využívají jiné země,“ vysvětlil Dolejš.
Tibet připojen v padesátých letech
Česko a Čína vyjádřily přání posílit vzájemný dialog a prohlubovat spolupráci v oblasti vědy a technologií, vzdělání, energetiky, zemědělství a v cestovním ruchu. „Obě strany hodlají posílit vzájemné investice, podnítit další růst obchodu, budou vybízet své firmy, aby v druhé zemi investovaly, a vynaloží úsilí pro vytvoření příznivých podmínek pro vzájemnou spolupráci,“ uvádí prohlášení k otázce hospodářské kooperace, kterou by česká vláda ráda s asijským ekonomickým obrem posílila.
Před intervencí Čínské lidové republiky byl Tibet po několik desetiletí, mezi 1. březnem 1913 a 23. květnem 1951, fakticky nezávislým státem. Situace se změnila poté, co vyšli vítězně z čínské občanské války komunisté. Dne 21. října 1950 jednotky Čínské lidové osvobozenecké armády dostaly rozkaz vpochodovat do Tibetu. Oficiálním důvodem vojenské invaze bylo „zachránit tři miliony Tibeťanů před imperialistickým útlakem a zabezpečit ochranu západní čínské hranice“. Vojska tibetské vlády nebyla schopna invazi zabránit. Tibet se pak oficiálně dostal pod svrchovanost čínské vlády 23. května 1951 podepsáním tzv. Sedmnáctibodové dohody.
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: Lukáš Petřík
