Vy jste v minulosti nebyl nikdy ve vedení KSČM. Když jste ale do funkce prvního místopředsedy, který má na starosti řízení stranické práce, komunální a regionální politiku a volby, vstupoval, co vás překvapilo a co naopak zarmoutilo?   

Ta funkce pro mne samozřejmě byla něco nového. S mnoha lidmi uvnitř strany jsem se sice již znal, přesto se mi zcela nově otevřela cesta k funkcionářům na okresech a krajích, u nichž jsem udělal spoustu osobních návštěv. Ta byla pro mne zároveň překvapující. Zjistil jsem totiž, že máme velké množství pracovitých lidí a že se nám do funkcí dostávají i mladší lidé. Vezměme si jen třeba omlazení v Praze: po konferencích tam máme na Praze 6, 7 a 8 předsedy okresních výborů do čtyřiceti let. Všichni ale přitom prokazují nejenom místní znalosti, ale i politické. Dokonce jsme zjistili, že nejenom že jsou pro stranu přínosem, jsou mnohdy dokonce i kladněji hodnoceni, než lidé ve starším věku. Je to přece jenom oživení. Mám z toho velkou radost.

Jak to dnes vypadá celkově s vaší členskou základnou? Média stále dokola totiž píší o tom, že vaši členové jsou poněkud přestárlí. Jak si ale dnes ti "staří" vedou ve své stranické práci? Jsou třeba aktivní uvnitř strany?

Já si myslím, že je třeba zlepšovat vždy a všude. Správný komunista nemůže být nikdy spokojený. Máme okresy, kde se nám nedaří mladé lidi získávat nejenom do funkcí, ale do strany vůbec, to je pravda. To je ale do jisté míry dáno charakterem toho okresu. Co se týče samotné práce, no tak to je vždy o komunikaci, o jakési burze dobrých nápadů, nebo výměně zkušeností.

Co bych rád ve straně změnil, to je takové to schůzování z povinnosti. Chtěl bych, abychom se k sobě nechovali  jen jako "zaměstnanci", ale abychom měli radost z toho, že jsme všichni v jedné politické straně. Když si totiž na druhou stranu vzpomenu na povídání kolegů ze zastupitelstva magistrátu hlavního města Prahy, čímž myslím z jiných politických stran, tak jsem nepochopil, proč kolikrát v té straně vůbec jsou. Ta jejich kázeň a morálka, ale i to chování mezi sebou – to by vůbec neodpovídalo mým představám. Já osobně bych nechtěl být v takové straně a jsem spokojený s tím, že já jsem odhad při vstupu do politické strany měl.