Přívalu kritiky čelí Povodí Vltavy za to, že před povodněmi neupouštělo vodu dost a včas. Šéf Povodí Vltavy Petr Kubala se však hájí tím, že Vltavská kaskáda nebyla primárně postavená kvůli ochraně před povodněmi, je jen ochranou před dvacetiletou vodou. Vltavská kaskáda, soustava vodních děl na řece Vltavě, ale sehrála v uplynulých dnech zásadní roli tím, že zadržováním vody oddálila kulminaci toků a poskytla městům na dolní části Vltavy čas, aby se na nápor vody připravila.
Hodně rázně na střet zájmů mezi ziskem a bezpečností upozornil geolog a klimatolog Václav Cílek. Podle něj nebyly přehrady na Vltavě upouštěny především kvůli zájmům energetiků. „Jak říká kamarád hydrolog, jehož jméno nesmím prozradit: Voda je zboží. A údajně je nasmlouváno množství energie, které vodní elektrárny dodávají. Pokud jí do sítě dodají méně, platí penále,“ uvádí Václav Cílek v rozhovoru pro časopis Týden.
Klimatolog poukazuje na střet mezi ziskem a bezpečností
A protože správci povodí nemají jistotu, že jim voda opravdu přiteče, do poslední chvíle se brání přehradu vypouštět. Když to ekonomicky dobře dopadne, mají totiž vyšší prémie. „Cítím tam jasný střet mezi ziskem a bezpečností,“ říká k tomu klimatolog . Doporučoval by proto vznik vyšetřovací komise, která by zjistila, jak to vlastně je, prozkoumala smlouvy o dodávkách energie z přehrad a případných penále v případě nedodání dohodnutého množství.
Psali jsme:
Kritikou nešetří ani kapitán šífu Vera Zdeněk Koula. „Podle mě by mělo mít Povodí Vltavy na prvním místě ochranu lidí před rekreací či výrobou elektřiny. Ty by měly být druhotné. Občan má povinnost si chránit majetek, ale jak si ho může chránit, když se takto chovají. Vždyť měli korigovat průtok Vltavy kvůli splavnosti, ale to nedělali. Dělali si, co chtěli. Podle těch grafů, co jsem viděl, vodu nevypouštěli,“ konstatuje pro ParlamentníListy.cz Zdeněk Koula.
Přehrady měly v době stavby plnit hlavně energetický účel
Tvrzení, že Povodí Vltavy mohlo pro lidi zaplavené řekou udělat více a že se hledělo více na energetiku než na občany, odmítl v nedělních Otázkách Václava Moravce první náměstek ministra zemědělství Vilém Žák. „Nic takového se nedělo, neděje a dít nemůže,“ ujišťoval Vilém Žák v České televizi s tím, že lidé na přehradách se museli řídit rozhodnutím krizového štábu. A nešlo vodu okamžitě vypustit. „Na začátku povodně se na to ta řeka musí samozřejmě připravit,“ uvedl Žák. Bylo potřeba vyklidit náplavky, uvázat lodě apod.
Střet mezi ziskem a bezpečností, tedy mezi splněním ekonomických cílů vodních děl a následným vyplácením prémií jejich pracovníků a ochranou před povodněmi, si uvědomuje i místopředseda sněmovního zemědělského výboru Pavel Kováčik. „Všechny přehrady, co v České republice jsou, byly konstruovány a stavěny jako víceúčelová zařízení, ale jejich hlavní účel v době konstrukce a stavby byl především účel energetický,“ připomíná pro ParlamentníListy.cz poslanec KSČM Pavel Kováčik.
Je třeba upravit manipulační řády přehrad
Je přesvědčen o tom, že v souvislosti s tím, že začíná do popředí vystupovat ochranný účel přehrad, bude zapotřebí přijmout určitá opatření ke změně manipulačních řádů vodních děl, jejichž náležitosti upravuje vyhláška Ministerstva zemědělství č. 216/2011 Sb., tak, aby byl bezpečnostní účel přehrad víc zdůrazněn.
Proti navrhovanému vytvoření vyšetřovací komise stínový ministr zemědělství KSČM nic nenamítá, ale považuje to především za věc resortu zemědělství. „Vyšetřovací komise je samozřejmě možná, ale nemyslím si, že by splnila nějaký účel, za kterým by byla konstruována. Tady nebyl porušen žádný zákon, spíše je třeba vyvážit ty manipulační řády směrem k tomu bezpečnostnímu účelu a celý způsob zacházení s přehradami,“ myslí si Pavel Kováčik.
Vodní energii může po dostavbě Temelína nahradit jaderná
V souvislosti s posunem funkcí přehrad od energetických k bezpečnostním je nutné přijmout i taková opatření, která zajistí získávání energie z jiných zdrojů. „Mluví to kupříkladu pro zvýraznění, možná urychlení procesu dostavby jaderné elektrárny Temelín. Je proto potřeba všechny tyto zájmy vyvážit a k tomu spíše než vyšetřovací komise by měl velice intenzivně pracovat resort,“ dodává pro ParlamentníListy.cz Pavel Kováčik.
Ničivé záplavy za sebou nechaly škody v objemu miliard korun. Jen na státním vodohospodářském majetku jde o škody za 2,2 miliardy. Podle ministra zemědělství Petra Bendla vycházejí škody na Povodí Vltavy zhruba na 900 milionů korun, na Povodí Labe na jednu miliardu a na Ohři pak na 300 milionů. „Povodně ještě nejsou za námi, čekáme, až voda na severu Čech opadne,“ upozornil Bendl s tím, že jde o první výpočty. Potvrdil také výrazné škody na vodovodech a kanalizacích.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: Jiří Hroník
