V Půlnočním rozhovoru pro ParlamentníListy.cz uvedl politolog Jan Kubáček, že po předčasných volbách nebudeme u nás svolávat standardní politickou sněmovnu, ale izraelský parlament Kneset. Ten je rozdělen na celou škálu politických stran, které se navíc uvnitř štěpí do několika frakcí. Proto lze prý očekávat velmi pestrou vládu, která bude často počítat s akčností a aktivitou prezidenta republiky Miloše Zemana a odvolávat se na něj.
Ing. Miloš Zeman
Protože se levicovým stranám podařilo dát dohromady jen 83 mandátů a ostatní politické strany deklarují, že nemíní spolupracovat s KSČM, nezbývá vítězné ČSSD nic jiného než se poohlížet jinde. Po fiasku ODS a TOP 09 je pro ni snadné dodržet předvolební slib, že s těmito stranami do koalice nepůjde. Když Úsvit přímé demokracie ústy svého lídra Tomia Okamury říká, že nevstoupí do žádné vlády, vycházejí touto vylučovací metodou pro ČSSD už jen dva partneři – hnutí ANO a strana KDU-ČSL.
O vládě rozhodne Andrej Babiš a prezident Miloš Zeman
„Při tak roztříštěné sněmovně, jaká nás čeká, a při tom všem marasmu, který budeme mít pod nohama v těch dalších měsících, tak spolupráce sociálních demokratů, ANO a lidovců se jeví jako užitečná. Bylo by totiž šťastné, kdyby se k ČSSD a ANO přidal ještě nějaký stabilizující prvek, jímž by lidovci být mohli. Ale podstatné bude, jestli se Bohuslav Sobotka, případně jiný sociální demokrat, dohodne s Andrejem Babišem,“ konstatuje pro ParlamentníListy.cz politolog Lukáš Jelínek.
Psali jsme:
Za pravděpodobné považuje toto spojenectví i politolog Petr Sokol. „ANO a KDU-ČSL v posledních týdnech signalizovaly velké vzájemné sympatie, neútočily na sebe, takže tam to spojenectví možné je. Ale o tom, jak bude vypadat příští vláda, rozhodne pan Babiš a Miloš Zeman. Andrej Babiš, jestli bude chtít do koalice s ČSSD, a Miloš Zeman, jestli něco takového dopustí,“ uvádí pro ParlamentníListy.cz Petr Sokol.
Hnutí ANO má jako program mix od všeho něco
Podle politologa Josefa Mlejnka bude muset hnutí ANO převzít vládní odpovědnost, protože vinou chabého zisku ČSSD nepřichází v úvahu její menšinová vláda. „Četl jsem výrok předsedy lidovců Pavla Bělobrádka, že by společně s hnutím ANO měli umožnit menšinovou vládu ČSSD. Podle mě menšinová vláda padá pod stůl, když má ČSSD jen přes 20 procent. O menšinové vládě by sociální demokracie mohla uvažovat, kdyby měla přes 30 nebo 35 procent, takhle to je absurdní,“ tvrdí pro ParlamentníListy.cz Josef Mlejnek.
Proto mu připadá varianta vládnutí těchto tří subjektů jako celkem pravděpodobná. „Ty strany mají k sobě programově nějak blízko. Koneckonců hnutí ANO má program takový mix od všeho něco a lidovci se profilují jako středová strana, tak to by samozřejmě možné bylo. Andreje Babiš určitě nebude chtít skončit v čisté opozici, to ani náhodou. Určitě si bude chtít vydobýt maximum moci, ale musí uvažovat o tom, že přímá účast ve vládě pro něj nemusí být nejlepším řešením,“ upozorňuje politolog Josef Mlejnek.
Pro TOP 09 a ODS by byla koalice s protestními hnutími nebezpečná
Další možností je, že by sociální demokracie jako vítěz voleb byla vyšachována z dohody o sestavení vlády, což ji potkalo i v roce 2010. „Představa, že by se vládu pokusily sestavit pravicové strany, mi přijde vzhledem k výsledkům TOP 09 a ODS a nečitelnosti protestních hnutí naprosto šílená. Do toho by asi žádný z pravicových předáků nešel. Protože jestli je něco záhadou, tak je to Úsvit Tomia Okamury. Ale když se podíváme na některé programové akcenty, tak paradoxně s hlasy Úsvitu může příští vláda při řadě hlasování počítat,“ podotýká politolog Lukáš Jelínek.
Tomio Okamura
„Teoreticky je ve hře koalice ANO, TOP 09, ODS, KDU-ČSL a případně Úsvitu, ale do toho by oslabené pravicové strany neměly v žádném případě jít. V některých stranách, kde nerozhoduje jenom jejich majitel, ale členové, tam by to byla velice tvrdá vnitřní debata. Pro ODS a TOP 09 by něco takového bylo velmi nebezpečné. Pro pány Babiše a Okamuru možná ne, pro lidovce také ne, ale pro tyto pravicové strany, které potřebují nějakou obnovu, tak pro ně by byl vstup do takové vlády velmi problematický,“ myslí si Petr Sokol.
Premiérem může být hejtman, ale také můžeme jít brzy k volbám znovu
Za tohoto rozložení sil ve sněmovně bude záležet na vyjednávacích schopnostech předsedy ČSSD Bohuslava Sobotky, u něhož však vůbec není jisté, že se stane premiérem i v případě, pokud vládu a koalici bude sestavovat jeho strana. „Myslím si, že bude do poslední chvíle vyjednávat, smlouvat, ale nemyslím si, že bude premiérem. Možná zůstane úřadujícím předsedou ČSSD, ale nejsem si zdaleka jist, že bude premiérem,“ podotýká pro ParlamentníListy.cz k Sobotkovým vyhlídkám politolog Jan Kubáček.
Je spíše nakloněn variantě té možnosti, že se povedou úvahy o tom, aby se předsedou vlády stal někdo z hejtmanů ČSSD. A nemusí to být nutně Michal Hašek, ale třeba i někdo jiný. Může se ale stát, že se takto roztříštěná sněmovna nebude schopna na vládě dohodnout. „To je další možnost, že nepůjdeme volit za čtyři roky, ale můžeme jít volit v relativně krátké době zase znovu, protože sněmovna bude rozbitá nejvíce v českých dějinách,“ dodává pro ParlamentníListy.cz politolog Petr Sokol.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: Jiří Hroník
