Bývalý pražský primátor Pavel Bém nemohl svůj rozhovor začít jinak, než tématem horolezectví. Nedávno totiž zdolal další „osmitisícovku“, konkrétně K2. Při výstupu mu ale omrzl nos. „Za čtrnáct dní, tři týdny se spravil,“ poznamenal v rozhovoru.
„Šestitýdenní prázdniny si ve sněmovně vybral kde kdo. Vlastně všichni. Pokud se nepletu, Není to o moc víc, než doba dovolené, kterou si vybírá běžný zaměstnanec. V tomto ohledu mne to nijak nevzrušuje. Jediná výtka, která mi připadá legitimní, se týká mé neúčasti na hlasování o nedůvěře vládě. Už po návratu z K2 jsem ale říkal, že takových hlasování ještě bude,“ uvedl Bém na svou obranu, neboť ve sněmovně kvůli svému odjezdu do Himalájí dlouhodobě chyběl.
V další části rozhovoru se otázky stáčely převážně na jeho přítele Romana Janouška. K němu napířklad Bém zmínil, že „pokud se prokáže, že Roman Janoušek spáchal trestný čin, musí být potrestán“. On sám se však toho, že by skončil ve vězení, neobává.
Nemám strach, že skončím ve vězení
„Nemám žádný strach, nejsem z ničeho obviněn. A jsem přesvědčen, že kdyby tady taková možnost a indicie byly, už to dávno někdo udělal. Protože já ležím či jsem ležel v žaludku tolika svým politickým protivníkům, že by to už dávno udělali. Ta objednávka existovala, důkazem budiž ony v březnu zveřejněné odposlechy mých hovorů s Romanem Janouškem. Mimochodem, jediná tři trestní oznámení, která zatím v úniku a zveřejnění těchto odposlechů padla, jsem na neznámého pachatele podal já,“ uvedl Bém.
„Jak jste říkal, že je můj kamarád, tak já jsem Romana Janouška rok neviděl. Takže mohu těžko posuzovat, co dnes prožívá, ale myslím si, že to vůbec nemá jednoduché,“ zmínil exprimátor ke svému kamarádovi, s nímž se podle všech náznaků již rozešel. Podle něj ale někteří novináři dešifrovali mezi těmi dvěma konflikty a změny ve vztahu již před třemi lety.

Tento článek je uzamčen
Článek mohou odemknout uživatelé s odpovídajícím placeným předplatným, nebo přihlášení uživatelé za Prémiové body PLPřidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: Olga Böhmová