Poslanecká sněmovna dnes odmítla anexi Krymu Ruskem. Podle usnesení poslanců, které dnes dolní komora Parlamentu přijala, jde o porušení mezinárodního práva. Poslanci také podpořili vládu v jednáních o společném postupu v Evropské unii a v NATO při řešení situace na Ukrajině.
Poslanci naopak nepodpořili návrh, aby vláda prosazovala v EU zavedení ekonomických sankcí, ani výzvu k navýšení českého rozpočtu na obranu.
Usnesení o odmítnutí ruského záboru Krymu a o podpoře české vlády v jednáních o společném postupu spolu s EU vůči Rusku navrhla někdejší předsedkyně dolní komory Miroslava Němcová (ODS). Němcová přímo chtěla, aby sněmovna uvedla, že odmítá anexi části Ukrajiny - Krymu a pokládá tento krok ze strany Ruska za porušení mezinárodního práva.
Pro její návrh hlasovalo 121 poslanců z koaliční ČSSD, hnutí ANO a KDU-ČSL i z opoziční TOP 09 a ODS. Z přítomných 179 poslanců bylo proti 16 komunistů a jeden člen klubu Úsvit.
K ukrajinské krizi se sešlo mnoho usnesení
Předseda sněmovny Jan Hamáček (ČSSD) navrhl minulý týden výzvu, aby se vláda věnovala českým krajanům na Ukrajině.
Navrhovaným usnesením Marka Ženíška (TOP 09), v němž se mluví o „imperiálních nárocích Ruska" a o možném ohrožení suverenity Česka, by pak sněmovna požádala premiéra Bohuslava Sobotku (ČSSD), aby prosazoval důsledná opatření vůči Rusku včetně plošných hospodářských sankcí.
Vláda se totiž k ekonomickým sankcím staví prozatím zdrženlivě. Ministr zahraničí Lubomír Zaorálek (ČSSD) dokonce minulý týden naznačil, že Evropská unie by k sankcím mohla případně přistoupit za situace, pokud by ruská armáda vstoupila na východní nebo jižní Ukrajinu.
Návrhy lidovce Ivana Gabala směřovaly k posílení rozpočtu české armády. Poslanci by vyzvali vládu, aby příští rok zvýšila rozpočet na obranu na 1,3 procenta hrubého domácího produktu a do roku 2017 na dvě procenta HDP. Nyní činí rozpočet ministerstva asi 1,1 HDP. Sociální demokrat Antonín Seďa podotkl, že zvyšování není s ohledem na finanční situaci státu reálné.
To, aby se dolní komora distancovala od akce poslanců Milana Šarapatky (Úsvit) a Stanislava Berkovce (ANO), kteří byli při referendu o přičlenění Krymu k Rusku, požádal minulý týden šéf poslanců TOP 09/STAN Miroslav Kalousek. Dolní komora by měla podle něj uvést, že nemají být chápáni jako čeští pozorovatelé.
Členové frakce TOP 09 a Starostů dokonce minulý pátek podpořili Ukrajinu tím, že si na oděvy připnuli placky v barvách této země. To se ale jevilo směšné některým zákonodárcům z ČSSD. Třeba Jiří Koskuba (ČSSD) reagoval takto:
„Chcete-li zde být tak radikální pouze v jedné jediné věci, vás s tou plackou prosím, přišijte si ještě na záda tibetský prapor a zvažte pak, jak budete jednat se zástupci Čínské lidové republiky."
Zaorálek: ČR nesouhlasí s podrýváním územní celistvosti Ukrajiny
Ministr zahraničí Lubomír Zaorálek (ČSSD) ve své řeči před poslanci minulý týden hlavně zkritizoval připojení Krymu k Rusku. Ostatně Ministerstvo zahraničních věcí podle něj již vydalo resumé, že Česká republika nebude nikdy souhlasit s anexí Krymu.
„Česká republika nikdy nebude souhlasit s podrýváním územní celistvosti Ukrajiny a anexí Krymu, a to už kvůli historickým zkušenostem s rozbitím Československa ve 30. letech minulého století,“ zopakoval ve sněmovně Zaorálek stanovisko Ministerstva zahraničních věcí. Česká diplomacie podle něj považuje za zcela neakceptovatelné jak uznání nezávislosti Krymu, tak i rozhodnutí o přijetí Krymského poloostrova do Ruské federace.
O situaci na Ukrajině se počátkem března přitom zajímalo až 64 procent Čechů. Zjistil to průzkum Centra pro výzkum veřejného mínění (CVVM), podle kterého tak jde zřejmě o vůbec nejsledovanější zahraničně-politickou krizi za uplynulých deset let.
Jak připomněla ČTK, za anexi Krymu Rusko čelí ostré kritice Západu. Tento autonomní ukrajinský poloostrov se totiž v uplynulém týdnu z pohledu Moskvy a krymských představitelů stal součástí Ruské federace. Moskva ovšem tvrdí, že jednala podle vůle krymských obyvatel, kteří se v referendu - jež je podle mnohých diplomatů sporné - vyslovili pro připojení k Rusku.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
Ukrajina (válka na Ukrajině)
Zprávy z bojiště jsou v reálném čase těžko ověřitelné, ať již pocházejí z jakékoliv strany konfliktu. Obě válčící strany z pochopitelných důvodů mohou vypouštět zcela, nebo částečně nepravdivé (zavádějící) informace.
Redakční obsah PL pojednávající o tomto konfliktu naleznete na této stránce.
autor: olb
