Předák poslanců ČSSD Seďa: Nenávistná propaganda. Některé názory Zemana jsou nebezpečné, šíří strach z uprchlíků. Azylantů se neobávám

Od samého počátku jsem proti a podporuji stanovisko české vlády, že jsou nejen zbytečné, ale že přinesou další problémy v rámci celé EU. Nehledě na skutečnost, že doposud nejsou připravena technická řešení pro řešení kvót; a jako největší problém vidím porušení práva, nejen ve vztahu k legislativě EU, ale i k dublinským dohodám ve vztahu k uprchlíkům.

Co říkáte tomu, že Angela Merkelová nejprve řekla, že syrští uprchlíci mají dveře do Německa otevřené – dle Andreje Babiše je tak do EU fakticky pozvala – a pak Německo zavedlo kontroly na hranicích? Navíc je pozvala a nás vyzývá, ať je přijmeme MY... Jak obecně hodnotíte postoj Německa? Objevují se slova o diktátu…

Předně je nutno si uvědomit, že Německo si dlouhodobě řeší svojí migrační politikou problémy s nedostatkem zaměstnanců či s negativním demografickým vývojem. Zároveň je třeba říci, že Syřané jsou v průměru velmi vzdělaní v porovnání s jinými migranty. Nicméně já slova paní kancléřky také vnímám jako pozvání a jak se říká u nás, kdo zve, tak i platí. To, že nyní paní Merkelová mění poněkud svoji rétoriku, je logické z vnitropolitického hlediska a také z důvodu toho, že některé země (jako Bavorsko) již nestíhají tyto uprchlíky pojmout. Já bych nehovořil o nějakém diktátu, ale to, co mě vadí, je účelová kritika české azylové politiky. Přitom země jako Česká republika si plní své povinnosti, ať již z pohledu dublinských dohod či Schengenu. Tato kritika se nejen nezakládá na pravdě, ale neodpovídá skutečnosti.

Posléze kontroly zavedlo i Rakousko. Není toto počátek konce Schengenu? A pokud se začnou uprchlíci kvůli tomu valit přes naše hranice, neměli bychom kontroly obnovit i my?

Chci říci, že různá opatření přijímaná okolními státy či jinými evropskými zeměmi jsou reakcí na neschopnost a pozdní reagování Evropské komise a Evropské unie jako celku. Nemyslím si, že by kontroly na hranicích, či dokonce stavění plotů dlouhodobě ohrožovalo schengenský prostor. Vždyť je nutno si uvědomit, že jedním z pilířů EU je svoboda pohybu v rámci Unie, a to nejen pro osoby, ale i zboží a služby. Takže se neobávám, a to zejména po přijetí řady opatření vůči migraci, o osud Schengenu. A co se týká naší země, chci uklidnit veřejnost, že v současné době bylo za týden zachyceno na našem území toliko 91 nelegálních migrantů a tento počet stále klesá. Příčinou jsou přijatá opatření v Maďarsku a zhoršující se povětrnostní podmínky. Ale stále platí, že je vhodné být připraven i pro případ, který například popisujete. A mohu potvrdit, že příprava pokračuje u všech bezpečnostních složek i armády.

Ing. Antonín Seďa

SOCDEM
mimo zastupitelskou funkci

Sympatizovat Profil Položit dotaz Odpovědi Hodnotit Štítky

Ale pokud to rozvedeme dál, nemůže nátlak Evropské komise a Německa a dalších západoevropských zemí na země Visegrádu a východoevropských zemí vést k rozpadu EU, když se názory jednotlivých zemí na imigranty tak silně rozcházejí?

V Evropě jsou dva základní problémy, které se týkají EU. Tím prvním je politická korektnost současné politické reprezentace, která způsobuje nárůst nacionálně a xenofobně orientovaných politických stran a hnutí. A také způsobuje růst negativních nálad uvnitř společnosti. Tím druhým je skutečnost, že se v EU stalo standardem nedodržovat daná pravidla a dohody. Již jsem připomínal schengenské smlouvy a dublinské dohody. Ale připomenu i ekonomické krize v jižní části EU a neplnění si maastrichtských kritérií zemí, jako jsou Francie a Německo. To vede k oslabení akceschopnosti Evropy jako celku. Takže si nemyslím, že by mělo dojít k rozpadu EU, ovšem pokud se EU bude reformovat. Problémy se nyní objevují v tom, že Velká Británie připravuje referendum o setrvání v EU, což může spustit lavinu dalších referend, podporovaných populistickými a nezodpovědnými politiky. To, co pokládám za důležité, je vedení politiky dialogu v rámci EU – a nikoliv prosazování politiky nátlaku. To nejenže nikam nevede, ale naopak to povzbuzuje negativní postoje občanů.

Co říkáte těm komentářům a komentátorům či zahraničím politikům, kteří odpůrce masové imigrace označují za xenofoby, nehumánní či vyhrožují sebráním dotací a různými sankcemi?

Tohle odmítám, protože je lidské, že lidé mají strach. Pokud si dáme do souvislosti nelegální migraci s hrůznými činy Daesh (arabský název IS). Nicméně platí, že této situace využívá a zneužívá řada politiků a politických hnutí, kterým radikalizace společnosti vyhovuje pro jejich politické cíle. Pak tyto nacionalistické, xenofobní a až fašizující nálady se objevují u odpůrců migrace. Problémem je nejen nenávistná propaganda, ale i nedostatek informací vůči těm neznámým muslimům či uprchlíkům. Připomenu, že z těch 91 zadržených migrantů je 31 takzvaných tranzitních migrantů a z nich podle státní příslušnosti je 13 Syřanů, 4 Alžířani, 4 občané KLDR, 3 z Iráku a 3 z Íránu. Pokud některý z politiků EU vyhrožuje snižováním dotací či přijetím sankcí vůči „neposlušným“ zemím, pak nemá v EU či Evropské komisi co pohledávat. Protože poněkud zapomněl, že by měl jednat jako demokrat, a nikoliv jako diktátor.

Jak hodnotíte postoj prezidenta Zemana v této otázce? Ten bývá také často označován za islamofoba…

Pan prezident Miloš Zeman je dlouhodobě známým podporovatelem státu Izrael, a proto jsou často jeho názory na arabské země poněkud ostřejší. Také se mi zdá, že pro svoji popularitu využívá současných proti migračních nálad v české společnosti. S některými názory pana prezidenta souhlasím, jiné považuji za populistické a dokonce za nebezpečné. V řadě případů vedou některá jeho vyjádření k šíření strachu mezi občany a negativně ovlivňují pohled na uprchlíky. Zejména proto, že záměrně neodlišuje uprchlíky od nelegálních migrantů.

A co říkáte postoji české vlády ve srovnání s vládou slovenskou? Není na místě inspirovat se Robertem Ficem, jak vyzývá Miloš Zeman?

Postoje Slovenska i ČR jsou si velmi podobné, ať již ve vztahu k řešení migrační krize, tak v odporu proti kvótám. Česká vláda reálně zvážila, že vést předem prohranou bitvu nemá smysl, a je potřebné prosadit řadu opatření, která navrhuje V4. To se částečně podařilo, takže bych dokonce řekl, že česká politika je v EU úspěšná. Proto nemohu souhlasit s panem prezidentem, a vládě naopak doporučuji zachovat chladnou hlavu a hájit české národní zájmy.

Hovoří se o dělení imigrantů na „uprchlíky“ a „ekonomické migranty“. Pokud ale uprchlík cestuje z první bezpečné země „za lepším“, za lepším komfortem a sociálními dávkami, nestává se z něj ekonomický imigrant? Neměl by zůstat v první zemi, kde mu nehrozí nebezpečí?

Ano, již jsem o tomto problému hovořil. Podle dublinských dohod platí, že uprchlík si musí požádat o azyl v první bezpečné zemi. Uvedu příklad: Turecko. Nerozumím tomu, proč Turci nechávají migrovat uprchlíky i ekonomické migranty přes své území. Mohu rozumět tomu, že pokud příbuzní těchto uprchlíků již mají zázemí v nějaké evropské zemi, pak je jejich snahou se tam dostat. Zřejmě nechtějí čekat. A namísto azylového řízení se stávají nelegálními migranty. Protože ten, kdo porušuje zákony či dohody, nemůže očekávat nějakou velkou vstřícnost zemí, přes které nelegálně migruje. Je také nutno odlišovat ty migranty, kteří utíkají před válkou či ozbrojeným konfliktem a těmi, kteří prostě utíkají za lepším. Proto je třeba vybudovat hotspoty v Turecku, Řecku či Itálii, aby rozlišily tyto běžence od ekonomických migrantů. Je opravdu škoda, že tyto hotspoty společně s dalšími opatřeními nebyly realizovány před rokem. To bychom tady neměli tyto problémy, do kterých se Evropa dostala sama. Stát či územní celek, který není schopen chránit své hranice, nikdy v historii nepřežil. Proto věřím, že je lepší přijmout tato opatření raději později než nikdy.

Co říkáte novým opatřením Maďarska? Od této chvíle je například trestným činem ilegální překročení hranice i poškození bezpečnostní bariéry na pomezí se Srbskem. Pokud uprchlíci překročí hranice nelegálně, policisté je zadrží a úřady následně vyhostí. Navíc jim hrozí až tříleté vězení. Za převaděčství může být udělen až dvacetiletý nepodmíněný trest. Měli bychom se tím inspirovat, nebo to odmítáte?

Maďarská opatření jsou reakcí na neplnění si dohod v jiných zemích, takže rozumím a chápu tato opatření jako snahu zajistit schengenský prostor, což je povinnost maďarské strany. Další opatření, včetně těch legislativních, je plně v kompetenci národních parlamentů. Česká republika má velmi přísné azylové zákony i azylové procedury a dnes opravdu není v situaci, aby se inspirovala Maďarskem. V rámci V4 pomáháme této zemi a ČR je připravena pomoc v případě potřeby rozšířit. Úkolem pro naši diplomacii je prosazovat takovou migrační politiku, která je v souladu s národními zájmy ČR. A co je důležité, aby všechny složky integrovaného záchranného systému, státní správa i Armáda ČR byly připraveny na situaci zhoršení podmínek v rámci migrace.

Předseda maďarské vlády také řekl, že pokud uprchlík nepodal žádost o azyl už na území Srbska, bude jeho žádost v Maďarsku okamžitě odmítnuta. „Srbsko totiž považujeme za bezpečnou zemi,“ zdůraznil. Co říkáte tomuto opatření?

Již jsem o tom hovořil. Je to správné a z pohledu dublinských dohod jediné možné řešení. Maďarsko vrátí migranty do Srbska a Srbsko by je mělo vrátit do jiné země, odkud migranti do Srbska přišli. Je nutno si uvědomit, že právě taková opatření a taková praxe může pozastavit exodus obyvatel zhroucených států. Nicméně základem musí být bezpečnostní stabilita v těchto státech a po ní humanitární a ekonomická pomoc. Pravdou ale je, že migrace probíhá každoročně, nicméně nikoli v takovém rozsahu a složení. Proto bude vhodné se z této migrační krize poučit a v rámci ČR a celé EU přijmout opatření, ať již technická či legislativní, aby se něco takového již neopakovalo.

Syrský chargé d’affaires v Praze Bašár Akbik řekl, že prostředky, které poskytují evropské státy na jednoho uprchlíka, pokryjí potřeby minimálně šesti až sedmi uprchlíků v jejich vlasti – Sýrii. Kdyby jim adresně státy pomohly, mohli by zůstat ve své kultuře, ve své vlasti a nemuseli by do Evropy. Co si o tom myslíte? Není lepší pomáhat jim u nich doma?

Rozhodně je to lepší, ale bez bezpečnostní a politické stability Sýrie to nebude možné. A také existují negativní zkušenosti s mezinárodní pomocí v jiných zemích, například v Afghánistánu. Mluvím o obrovském korupčním problému v těchto zemích, kdy se z mezinárodní pomoci ztratí více jak 50 procent. Z tohoto pohledu vnímám spíše jako reálnou pomoc Turecku, Libanonu a Jordánsku na provoz uprchlických táborů. A to zejména proto, že to jsou ty první bezpečné země, kde by mohli uprchlíci o azyl požádat.

Jaký je váš názor na to, že se Rusko nyní angažuje v Sýrii a bombarduje Islámský stát?

Před nedávnem jsem měl rozhovor s rodilým Syřanem – Kurdem, který vysvětloval vznik Daesh (IS). Také osvětlil vliv jednotlivých zemí i velmocí na Blízkém východě i politické a historické konotace syrských dějin. Ruská federace má své národní zájmy v Sýrii, kdy dlouhodobě spolupracuje s režimem Bašára Asada, má tam námořní základnu, obává se o rozšíření migrační vlny i obsazení Sýrie bojovníky Daesh. Proto prezident Putin přispěchal s vojenskou pomocí, protože hrozil pád prezidenta Asada.

Je nutno připomenout, že na územích ovládaných prezidentem Asadem je v současné době 16 milionů vnitřních uprchlíků, a pokud by došlo k porážce vládních jednotek, pak by se tito lidé dali na pochod. Z tohoto pohledu je vojenská pomoc ruského letectva i loďstva logická. Proto vítám dohodu Ruska a USA ohledně boje proti IS. Nicméně na základě názoru samotných Syřanů nepředpokládám dlouhodobé řešení v zachování moci prezidenta Asada. Krátkodobě bez jeho moci nebude možno bezpečnostně stabilizovat Sýrii, ale pro lepší budoucnost této země jsou nutné politické změny.

A co říkáte reakcím Západu na to?

Jsem přesvědčen, že je dobře, když se rozšířili spojenci v boji proti IS. Problém vidím v tom, že se tyto aktivity doposud nekoordinovaly a také to, že v rámci boje proti teroristům ruské letouny útočily i na pozice syrských povstalců, kteří bojují nejen proti Asadovi, ale zejména proti bojovníkům Daesh. Ano, možná tato aktivita prodlouží destabilitu země, ale věřím, že by měla přispět k rychlejší porážce IS a k bezpečnostní stabilitě země. A to je z pohledu Syřanů to nejdůležitější. Ale celé to vidím v horizontu mnoha let.

Závěr summitu EU konstatoval, že režim prezidenta Bašára Asada nese největší odpovědnost za statisíce mrtvých a miliony uprchlíků v syrské občanské válce. Co o tom soudíte?

Z pohledu mých informací bych byl s tímto tvrzením opatrnější, i když připouštím, že prezident Asad způsobil obrovské množství mrtvých a jeho režim byl krutovládou v této těžce zkoušené zemi. Nesmíme ovšem zapomínat na dění arabského jara a na očekávání Syřanů na pozitivní změny. To, že syrská opozice je roztříštěná, ukazuje na nemožnost ihned nahradit Asadův režim. Dnes však považuji IS za daleko větší nebezpečí pro Syřany než prezidenta Asada. Takže tady se můj názor blíží více názoru Francie než USA a Velké Británie.

A co říkáte německým návrhům na přerozdělení dalších uprchlíků, aby se vyšlo vstříc Turecku?

Nesouhlasím s přerozdělováním dalších uprchlíků. Spíše souhlasím s finanční podporou Turecku v rámci budování hotspotů a pomoci v uprchlických táborech. Jsem proti povinným kvótám a na tomto je jasně vidět podcenění problému s nelegální migrací nejen ze strany EU, ale i celé Evropy.

Hovoří se o tom, že na azyl má právo ten, kdo je v zemi postižené válkou či mu hrozí politické pronásledování. Definice dle mezinárodního práva (Úmluva o právním postavení uprchlíků, 1951) říká, že „uprchlík je osoba, která se nachází mimo svou vlast a má oprávněné obavy před pronásledováním z důvodů rasových, náboženských nebo národnostních nebo z důvodů příslušnosti k určitým společenským vrstvám nebo i zastávání určitých politických názorů“. Když se podíváme na případ Sýrie, nejedná se, pokud nejde například o křesťany programově vyvražďované Islámským státem, spíše o ekonomické migranty prchající z válkou ekonomicky rozvrácené země?

V otázce Sýrie si to nemyslím, protože země se nachází v občanské válce a ve válce s bojovníky IS. Tady ten statut podle mého názoru platí. Podívejte se na uprchlické tábory Syřanů v Turecku, Jordánsku či Libanonu. Nebo na těch 16 milionů vnitřních uprchlíků na západě země. To jsou uprchlíci, ale ne všichni chtějí do Evropy. Velká většina prostě utíká, protože se bojí o svůj život a život svých blízkých. Tohle je mimo jiné nejen pohled EU, NATO či RB OSN, ale i RF a dalších zemí. Při řešení migrační krize v Sýrii či Iráku by měly sehrát daleko větší roli bohaté arabské země jako Saudská Arábie či Katar.

Ohledně imigrantů se píše o rizicích týkajících se kriminality, nemocí, zatížení sociálního systému, rozdílných civilizačních hodnot, asociálního chování...

Migrace je vždy spojena s problémy, ale nemyslím si, že by se zvýšila kriminalita více, než po amnestii bývalého prezidenta Klause. ČR si uvědomuje nejen bezpečnostní rizika, ale i například zdravotní rizika, a proto se využívají zařízení pro zajištění cizinců. Kapacita zařízení ve Vyšních Lhotách, Bělé pod Bezdězem a v Drahonicích je 1190 lůžek a v současnosti jsou naplněna méně jak z 50 %. Takže v současné době probíhají zdravotní prohlídky a další procedury bez problémů. ČR má také připraveny mimořádné kapacity pro případ, že by došlo k přesunu migrantů na naše území. A je věcí celé společnosti, nejen státu, zda bude připravena pro přijetí těch, kteří požádali či požádají o azyl v naší zemi. ČR má zkušenosti s migranty z minulosti, připomenu Ukrajince, Vietnamce, občany z bývalé Jugoslávie či Kosovské Albánce. A tito se do české společnosti integrovali velmi dobře, takže se výše uvedených problémů neobávám.